Mentha Piperata L.

Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)

Lidové názvy: pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc

Popis: Je to vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem a podzemními i nadzemními výběžky (stolony) s četnými pupeny. Přímé čtyřhranné a v horní části rozvětvené chlupaté lodyhy jsou 30 až 100 cm vysoké. Vstřícné listy jsou vejčitě kopinaté (u některých odrůd až kopinaté), zašpičatělé a na okraji nepravidelně ostře pilovité. Jsou slabě chlupaté, mají žláznatě tečkovanou čepel a žilky na rubu jsou silně vyniklé, stejně jako lodyhy zpravidla nafialovělé. Květy vyrůstají v hustých lichopřeslenech, nahloučených v koncové válcovité klasy. Mají pětizubý trubkovitý a na okraji řasnatý kalich; bledě nachová nebo narůžovělá koruna je čtyřcípá a téměř pravidelná. Tyčinky jsou čtyři, čnělka s dvojklanou bliznou daleko vyčnívá z koruny. Plody jsou nahnědlé vejčité tvrdky, které se však vytvářejí jen zřídka a jsou z větší části neklíčivé. Pokud vyklíčí, rostliny si nezachovávají vlastnosti rodičů a v druhé generaci se štěpí na původní rodičovské druhy (máta peprná je vícenásobný kříženec divoce rostoucích druhů, zejména máty vodní, klasnaté a dlouholisté). Kvete od června do srpna.

Výskyt: Pěstuje se v několika kulturních odrůdách ve většině evropských zemí na velkých plochách, velice často se však vyskytuje i ve venkovských zahrádkách a na vlhčích loukách. Nejlépe se jí daří v lehčích humózních půdách s dostatkem vláhy a světla v teplejších chráněných polohách.

Využití: Máta je součástí mnoha čajových směsí, menthol pak mastí, kloktadel, inhalačních směsí, masážních roztoků, ale i žvýkaček, bonbónů apod.

Množení: probíhá pouze vegetativně, hlavně dělením trsů nebo řízky výběžků, sázenými ve sponu 30 × 30 cm. Některé odrůdy (zejména anglická Mitcham s fialovými lodyhami) jsou náchylné k vymrzání a je nutno je chránit přihrnutím země.

Droga: nať nebo také list máty peprné

Obsahové látky: 1 - 2 % silice, v níž je přes 50 % mentholu, dále jeho estery s kyselinou octovou, přes 10 % menthonu a dalších asi 40 složek. Poměr těchto látek je dosti proměnlivý a má vliv na kvalitu drogy. Estery mentholu a jasmonu dodávají droze žádané aromatické vlastnosti, naopak menthofuran, jehož obsah se zvyšuje při napadení rzí mátovou (Puccinia menthae), je nežádoucí. Dále jsou v nati obsaženy třísloviny (5 - 10 %) a hořčiny.

Sběr a sušení: Mladé kvetoucí vrcholky se odřezávají nebo sežínají několikrát do roka vždy před rozkvetením, kdy rostliny dosáhnou asi 30 cm výšky. Sklízí se v červnu a červenci, někdy ještě v srpnu, ale vždy jen za slunného počasí, nejlépe v poledních hodinách. Stejně jako u ostatních siličných drog závisí i zde kvalita drogy jak na půdních a klimatických podmínkách, tak i na správné době sklizně a přípravě drogy. Suší se ihned po sběru (snadno se zapaří!) v tenkých vrstvách na stinných a dobře větraných místech, nejlépe při teplotě 20 - 30 °C, při umělém sušení nesmí teplota překročit 35 °C, aby nedocházelo ke ztrátám silice. Při pomalém sušení listy hnědnou. Rostliny, které jsou zejména v nepříznivých klimatických podmínkách nebo při pozdní sklizni často napadené rzí mátovou, se nesbírají. Droga má charakteristický mentholový pach a palčivě kořenitou, později příjemně chladivou chuť. Na závadu jsou zahnědlé části, stonky silnější než 5 mm a listy napadené rzí.

Použití: Máta patří mezi nejčastěji používané drogy v lékařství i lidovém léčitelství. Má příznivé účinky na nervovou soustavu, neboť silice potlačuje citlivost nervových zakončení a mírní bolesti, podporuje vylučování žluče, trávení, zabraňuje nadýmání, uvolňuje křeče a má i osvěžující a protizánětlivé účinky. Třísloviny jí dodávají i protiprůjmový účinek. Při žaludečních potížích zaviněných nesprávnou dietou, při nechutenství, střevních kolikách, nadýmání a žlučníkových potížích se doporučuje zápar připravený ze dvou čajových lžiček (asi 4,5 g) řezané drogy a 1 litru vody. Vypije se neslazený ve třech dávkách během dne. Proti nadýmání se osvědčila směs máty s plody anýzu, fenyklu a kmínu ve stejném poměru. Polévková lžíce směsi se nechá přejít varem v 1 l vody a odvar se pije v malých dávkách během dne. Odvar se používá též jako kloktadlo, k inhalacím při zánětech hrtanu a průdušek, zevně ke koupelím při revmatismu a kožních vyrážkách.

 

Čajová směs pro lepší trávení:

Nať máty - 5 dílů

Nať vachty - 5 dílů

Nať benediktu - 4 díly

Oddenek puškvorce - 4 díly

Nať meduňky - 4 díly

Nať řepíku - 3 díly

Květ heřmánku - 3 díly

Dvě lžíce zalijte půllitrem vroucí vody a nechte 15 minut přikryté vyluhovat. Čaj přeceďte a pijte třikrát denně po třetině množství, 20 minut před jídlem.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...