Úbytek ženských hormonů v organismu ženy může nastat z nejrůznějších příčin. Nejčastěji se tak děje v rámci přirozeného stárnutí. Většinou po 50. roce života dochází k prudkému snížení množství ženských hormonů, zvláště estrogenu. Žena se ocitne v tzv. přechodu, v klimakteriu.

Je pochopitelné, že se taková prudká změna neobejde bez následků. Úbytek estrogenů doprovází celá řada příznaků s výrazně negativním vlivem na kvalitu života ženy. Asi nejznámější jsou návaly, ale tzv. klimakterický syndrom tvoří řada dalších příznaků: změny nálad, bušení srdce, nespavost, únava atd.

Dnes je opravdu zbytečné, aby se žena nechala příznaky přechodu sužovat. Řada žen také vyhledá pomoc u gynekologa. Pokud k tomu nejsou vážné výhrady, je suverénní pomocí v této situaci náhrada chybějících estrogenů hormony ve formě tablet. Hormonální přípravky podávané celkově (tzv. hormonální substituční terapie) zbaví ženu celkových klimakterických obtíží v průběhu několika málo týdnů. Navíc snižují i rizika dlouhodobých následků snížení hladiny estrogenu v organismu, především osteoporózy, včetně jejích nejhorších následků v podobě  imobilizujících  zlomenin.

Je ovšem logické, že snížení množství hormonů má vliv také na pohlavní ústrojí ženy. I tam dochází k podstatným změnám. Nejmarkantnější jsou změny poševní sliznice. Ta se ztenčuje a zároveň dochází k ubývání drobných žlázek, které sliznici zvlhčují. Ke změnám dochází i ve tkáni pod sliznicí. Ubývá svalových vláken a rovněž elastických vláken, zajišťujících pružnost stěny poševní i pevnost pánevního dna. Změny sliznice vedou ke změně celkového prostředí v pochvě, což může vést k častějším zánětům.

Tyto změny mají ve srovnání s celkovými příznaky klimakterického syndromu plíživější průběh. Obtíže se dostavují spíše v odstupu měsíců a let od poslední menstruace. Ačkoliv tyto příznaky postihují skoro polovinu žen v klimakteriu, jen čtvrtina z nich vyhledá pomoc lékaře, přestože se jedná o změny, které mohou kvalitu života výrazně snižovat. Pacientky se s nimi ovšem nerady svěřují, protože se týkají těch nejintimnějších oblastí.

A o jaké příznaky se tedy jedná? Jde o soubor mimořádně obtěžujících potíží. Nejčastěji jde o různé nepříjemné pocity v oblasti pochvy - pálení, svědění, někdy spojené s výtokem. Častým příznakem jsou potíže související s pohlavním stykem, a to především potíže se zvlhčením. Styk se může stát bolestivým nebo při něm může docházet k drobným poraněním poševní sliznice spojeným s drobným krvácením. S degenerativními změnami v oblasti ženských pohlavních orgánů může souviset rovněž únik moči.

Jak bylo řečeno, pro ženu bývá těžké o tak intimních problémech mluvit. Krom studu může mít žena i obavu, že lékař ženu odbude s tím, že se nejedná o nic vážného, nebo že „to patří k věku".

Gynekologové však o těchto změnách ví a mohou ženě ve většině případů pomoci. I zde je řešením podávání hormonálních přípravků. Protože se však jedná především o změny místní, tedy lokální, podávají se zde nejčastěji preparáty, ve kterých hormony působí jen v místě podání, tedy v pochvě a jejím okolí. A to se konečně dostáváme k tomu, co jsou to „lokální estrogeny". Jsou to přípravky obsahující estrogeny, tedy ženské pohlavní hormony, ale podávané pouze místně, přímo na sliznici pochvy.

Všechny přípravky obsahují jen malé množství estrogenů. Protože je dávka hormonů tak nízká a protože se podávají přímo do pochvy, je množství hormonů pronikající do krevního oběhu tak malé, že mimo pohlavní ústrojí nemá žádný vliv.

K dispozici jsou tři základní způsoby podávání: vaginální globule, vaginální krémy a speciální vaginální tablety. První dva způsoby podání žena většinou zná. Vaginální globule jsou vlastně čípky, které se zavádí do pochvy. Tam se působením tělesného tepla čípek rozpustí, hormony se uvolní a vstřebají. Podobné je to u krému, pouze přistupuje nutnost použít speciální aplikátor. Do toho se nejprve krém vytlačí a pak se pomocí pístu vtlačí do pochvy. Nevýhodou obou těchto metod je obtížná kontrola aplikace. Navíc krém i globule po zahřátí získají řídkou konzistenci a mají tedy tendenci vytékat.

Speciální vaginální tablety se rovněž zavádějí do pochvy, a to pomocí tenkého jednorázového aplikátoru. Drobná tableta ulpí na stěně pochvy, na povrchu se promění v gel a postupně uvolňuje nízkou dávku estrogenu. Aplikace je čistá, zároveň je přesnější i kontrola dávky hormonu.

U všech lokální přípravků odpadají obavy z dlouhodobého podávání hormonů. Jak už bylo řečeno, dávka estrogenů je natolik malá, že nemá mimo oblast pohlavních orgánů žádný vliv. Na druhou stranu nelze  ovšem očekávat pozitivní vliv léčby na vzdálené orgány - chybí tedy i preventivní účinek např. na řidnutí kostí nebo rakovinu tlustého střeva.

V každém případě se jedná o skupinu léků, kterých se žena nemusí obávat, a to dokonce ani tehdy, má-li z nějakého důvodu strach z podávání hormonů celkově. Pro řadu žen mohou lokální estrogeny znamenat skutečnou, rychlou a trvalou úlevu od trápení, které je snad běžné, ale které je určitě zbytečné překonávat silou vůle, bez účinné pomoci. 

 

                                                                                                                                        Mudr. MUDr. Tomáš Fait

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...