Přechod (klimakterium) je obdobím života ženy, které je charakterizováno postupným vyhasínáním funkce vaječníků a tím i snižující se produkcí ženských pohlavních hormonů.

Kolísavé a snižující se hladiny hormonů přinášejí ženě změny jejího zdravotního stavu, na které nebyla v dosavadním průběhu svého života zvyklá. Především jde o nepravidelnosti menstruačního krvácení, které jsou obvykle prvním příznakem nastupující menopauzy a které často přivádějí ženy do ordinace gynekologů, nezřídka i na jejich operační sály. Teprve o několik měsíců až let později se začnou projevovat také další příznaky nedostatku hormonů - návaly horka, pocení (zejména v noci), závratě, bolesti hlavy, nespavost, nervozita, podrážděnost, poruchy paměti, pozornosti a soustředění, nezřídka také depresivní nálady. Ačkoliv tyto potíže nejsou přímou hrozbou poškození zdraví, významně snižují kvalitu života ženy, a mají tak zprostředkovaný vliv na její pracovní i soukromý život. Navíc jsou tyto symptomy předzvěstí rozvoje závažnějších poruch, které již znamenají přímé ohrožení nejen zdraví, ale mnohdy také života ženy.

 

Několik let poté, kdy ustane pravidelné menstruační krvácení, začínají ženy pocitbvat zejména suchost pochvy a poruchy funkce močového měchýře (časté nucení na močení, úniky moči, časté noční močeni), někdy provázené i poklesem vnitřních pohlavních orgánů (dělohy, stěn pochvy, konečníku). V této fázi obvykle vyhledávají pomoc urologa, urogynekologa nebo proktologa. Za nejzávažnější jsou však považovány stavy, které se vyvinou za několik dalších let, a někdy i desetiletí - poruchy kardiovaskulární (vysoký krevní tlak, atheroskleróza, ischemická choroba srdeční), úbytek kostní hmoty s vysokým rizikem zlomenin kostí (osteopenie nebo dokonce osteoporóza) a poruchy struktury a funkce centrálního nervového systému (tzv. degenerativní onemocnění mozku - hlavně Alzheimerova choroba, ale i další).

 

Obvyklá  doba nástupu menopauzy   je mezi 48. a 52. rokem    života. Ještě před dvěma s t o l e t í m i, kdy byla průměrná délka života kolem 50 let,  umíraly ženy přibližně ve stejnou dobu, kdy se přiblížil věk jejich přechodu. V současné době se však ženy v České republice dožívají průměrně 74 let (v západních zemích ještě více), a tak stráví téměř celou jednu třetinu života po přechodu. Proto nabývají všechny výše uvedené stavy na významu zejména v několika posledních desetiletích, kdy se výrazně prodlužuje lidský život, populace stárne a do popředí zájmu se dostávají zdravotní problémy starší generace. Proto nás nepřekvapí, že byla již v roce 1942 poprvé doporučena možnost náhrady vyhasínající funkce vaječníků - Izv. hormonální substituční terapie - HST.

 

Za dlouhou dobu více než šesti desetiletí užívání byla velmi solidně prozkoumána účinnost HST v prevenci rozvoje a léčbě jednotlivých výše uvedených poruch. Pokud jsou hormonální preparáty užívány správně, pak umožňují velmi spolehlivě zamezit nepravidelnostem menstruačního krvácení, a mohou tak ženě ušetřit nejeden stresující gynekologický zákrok v celkové narkóze (Izv. kyretáž). Prakticky ve 100% případů dovedou hormonální preparáty odbourat, nebo alespoň výrazně omezit návaly horka a noční pocení, které zpravidla nejvíce sužují ženu v klimakteriu. Tím, že je ženě umožněn kvalitnější spánek a její pozornost není narušována uvedenými tělesnými obtížemi (návaly, závratě, apod.), jsou vytvořeny předpoklady pro lepší mentální činnost a je také méně důvodů pro pocity deprese, nebo dokonce méněcennosti. Velmi důležitou součástí účinku hormonálních léků je také omezení poškození výživy (trofiky) sliznic pochvy, močového měchýře, střev, ústní dutiny, okaatd. Zejména pro prevenci a léčbu sestupu pánevních orgánů a močových obtíží se často kombinuje systémové podávání hormonů (tablety, náplasti, spreje, implantáty) s lokálním podáváním ve formě poševních tabletek, čípků nebo krémů. Velmi často se tak podaří docílit významného oddálení vzniku těchto potíží, nebo dokonce jeho kompletního zamezení.

 

Četné studie, zejména v posledních deseti letech, zkoumaly vliv hormonální substituce na srdečně-cévní onemocnění. Přestože je jednoznačně prokázáno, že hormony upravují spektrum krevních tuků (které představují jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů rozvoje kardiovaskulárních chorob), stále není definitivně potvrzen přínos HST pro snižování výskytu těchto onemocnění. Stejně tak rozporuplná je role hormonální léčby ve zpomalení průběhu degenerativních onemocnění mozku. Studium této problematiky je velmi složité, a proto se nelze divit zcela rozdílným závěrům studií, zkoumajících funkce centrálního nervového systému. Naopak zcela jednoznačný je přínos HST jak v prevenci vzniku, tak i v léčbě již vzniklé osteoporózy - pohlavní hormony upravují kostní metabolismus a přispívají k nárůstu množství i kvality kostní hmoty.

 

Samozřejmě že všechna tato pozitiva nepřicházejí s hormonální léčbou sama o sobě. Pň zahájení podávání hormonů je třeba vzít u každé ženy v úvahu potenciální rizika, která s sebou může léčba přinést. Mezi ty nejdůležitější patří zdvojnásobení výskytu hluboké žilní trombózy, a to zejména u žen, které mají některé z rizikových faktorů pro toto onemocnění. Velkým otazníkem je možné zvýšení rizika vzniku rakoviny prsu. Zdaleka sice neexistuje důkaz přímé souvislosti mezi užíváním hormonů a ná­růstem rizika karcinomu prsu, avšak na druhé straně současná medicína nedokáže pomocí stávajících metod tuto souvislost spolehlivě vyloučit. Proto je jistě zcela na místě ostražitost, se kterou je třeba vždy přistupovat k ženě, která užívá nebo zvažuje užívání hormonální substituce, a stejně tak jsou nezbytné pravidelné kontroly prsů ve spe­cializovaných centrech a poradnách. Vždy je třeba velmi individuálně posoudit význam navrhované léčby pro určitou konkrétní ženu - to znamená hlavně porovnat přínos dané léčby na jedné straně a míru rizika, kterou s sebou léčba přináší na straně druhé. Pň dodržení těchto podmínek je užívání hormonální substituční léčby bezpečné.

 

Moderní klimakterická medicína se velmi intenzívně zabývá hledáním alternativ ke klasické HST, ve kterých by byly zachovány přínosy hormonální léčby a omezena její rizika. Ženám jsou nabízeny například rostlinné estrogeny (tzv. fytoestrogeny - zatím bohužel s nižší účinností v léčbě klimakterických obtíží než klasická HST).
Velmi důležitým trendem je také snižování dávek podávaných hormonů - žena by tedy měla užívat nejmenší možné množství účinné látky, které ji dokáže zbavit jejích potíží; existuje logický předpoklad, že riziko vzniku nežádoucích účinků se bude zmenšovat se snižující se dávkou hormonů. Těmto požadavkům  vyhovuje  tzv.   nízkodávková HST,   která  poskytuje  svým  uživatelkám velmi efektivní léčbu s minimálním výskytem vedlejších účinků. Tímto přístupem je plně respektována  jedna  ze   základních   tezí soudobé medicíny - důraz na kvalitu života a prevenci vzniku nemocí při minimalizaci rizika nežádoucích účinků podávané léčby.

 

as. MUDr. Dušan Kolařík

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...