Oplodnění je splynutí pohlavní buňky mužské - spermie - s ženskou pohlavní buňkou -vajíčkem. Obě buňky, jak sper­mie, tak vajíčko, mají poloviční, haploidní počet chromozomů. Vajíčko má vždy 22 autozomů a jeden gonozom X, tedy vždy 23 X, spermie má 22 autozomů a gonozom buď X, nebo Y, tedy 23 X, nebo 23 Y.

Z ejakulátu, vstříknutého při pohlavním styku do zadní poševní klenby, pronikají spermie hlenovou zátkou a děložním hrdlem do děložní dutiny a do vejcovodu, kam první dospějí již za hodinu po souloži. Spermie si zachovávají schopnost proniknout do vajíčka až 72 hodin po souloži. Vajíčka pozbývají schopnost být oplodněna asi za 12 hodin po ovulaci. K oplodnění - impregnaci - dochází obvykle do několika hodin po ovulaci tak, že spermie, které jsou již dříve ve vejcovodu, nebo se sem dostanou brzy po ovulaci, se setkávají s vajíčkem. Speciální chemickou látkou spermie rozruší vnější obal vajíčka a jedna ze spermií do vajíčka vnikne. Spojením jader haploidních gamet vznikne diploidní oplozené vajíčko - zygota, a tím skončí proces oplození. Chromozomálním uspo­řádáním zygotyje dáno genetické pohlaví budoucího jedince: 46 XY - mužské, nebo 46 XX- ženské.

 

 

Rýhování a migrace

Zygota   je    peristaltickými    pohyby vejcovodu a kmitáním řasinek buněk sliznice vejcovodu posunována smě­rem k děložní dutině - migruje. Přitom se mitoticky dělí: již za 22-30 hodin po oplození vznikly ze zygoty dvě buňky - blastoméry, za dalších 48 hodin kulovitý útvar z 8-16 blastomér, připomínající plod moruše, odtud je­ho název morula. Dělení zygoty se nazývá též rýhování.

 

Implantace (nidace)

Dalším stádiem vývoje (5. den po oplodnění) je blastocysta (z 50-60  blastomér);  připomíná váček s dutinkou - blastocelem. Buňky uvnitř váčku se oddělí od bu­něk   vně.   Vytvoří   se   Obal        Leonardoda Vinci -Studie plodu (1509-1514) blastocysty - trofoblast; zevnitř k němu přiléhá na jednom pólu terčovitý shluk   větších   buněk   -   embryoblast (zárodečný terčík). Z trofoblastu se poz­ději vyvíjejí plodové obaly, embryoblast je základem pro budoucí embryo a plod.

Pohyb rýhujícího se vajíčka se směrem k děloze zpomaluje. Blastocysta se dos­tává do děložní dutiny 4.-5. den po oplození, zůstane ale asi 48 hodin ležet blíže děložního rohu. Výživu získává rýhující se vajíčko ze sekretu tubárních buněk, a poté ze sekretu endometrálních žlázek.

Za 6-7 dní po oplození (asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, která je sekrečně transformovaná, vysoká. V této době se na povrchu blastocysty vytvořila vrstva, která produkuje spe­ciální fermenty, rozpouštějící povrch endometria, takže se blastocysta za-nořuje do připravené děložní sliznice. Otvor se po zanoření zalepí fibrinem a přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. den po oplození, se říká nidace nebo implantace. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné tkáně endometria. Poněvadž se naruší také endometriální cévky (kapiláry), vylévá se do okolí blastocysty i krev.

V termínu očekávaných měsíčků začíná trofoblast produkovat choriový gonadotropin - hCG, který stimuluje žluté tělísko, takže toto nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se v těhotenské žluté tělísko. To produkuje estrogeny a progesteron, jejichž účinkem se zvyšuje děložní sliznice na 1 cm i více. Menstruace, která by se v těchto dnech měla dostavit, vynechá - a to je první, dosud nejistá známka těhotenství.

Podle některých autorů začíná těho­tenství teprve dokončením implantace. Uvádí se, že 30-60 % oplozených vajíček zaniká pro poruchu diferenciace blastocysty nebo poruchy implantace a je následně v termínu očekávaných menses odplaveno s menstruační krví.

 

Vývoj plodového vejce po nidaci

Na povrchu blastocysty se kolem 11 .-13. dne po ovulaci začnou tvořit nitkovité výběžky - primární klky, kterých je v ter­mínu měsíčků na celém povrchu asi 400. Od 15. dne po oplodnění se začí­nají vytvářet základy nervového systému, kůže, oči a uši, trávicí trakt s játry, žlučníkem, žlučovými cestami, pankreas, štítná žláza a plíce.

 

Fáze vlastní embryogeneze

Toto období začíná třetím týdnem po oplození a končí 8. týdnem po oplození. Ze zárodečného terčíku se v této době vytvořil zárodek - embryo (zhruba lid­ského tvaru s objemnou hlavovou částí) a se založenými nejdůležitějšími orgány. Proto se tomuto období říká též období organogenezy. Vytváří se též vlastní vyživovací systém - placenta.

 

Vývoj embrya

20. den po oplodnění je zárodečný terčík 2 mm dlouhý, je na něm patrný objemný konec hlavový a konec kaudální s kloakální membránou. V té době je již vytvořen základ srdce se dvěma primárními aortami napojenými na cévy ve stěnách zlomkového vaku.

Koncem 1. lunárního měsíce má celé plodové vejce asi 2 cm v průměru a je na celém povrchu porostlé klky. Embryo je asi 8 mm dlouhé, má 4 žaberní oblouky a na objemné hlavové části jsou základy pro oči, uši, nos. Na výběžcích končetin jsou zřejmé základy pro prsty.

Koncem 2. lunárního měsíce má plodové vejce v průměru asi 5 cm, embryo je 3 cm dlouhé a váží asi 5 g.

 Žaberní oblouky již vymizely, hlavová část zárodku stále převažuje, trup a končetiny jsou v po­měru k ní malé. Zárodek má zřetelně lidský tvar a po 8. týdnu se již mluví o plodu - fetu.

 

 

 Tabulka  hladiny HCG v krvi budoucí maminky v zá­šti na době uplynuté od početí, resp. od prvního poslední menstruace.V případě dvojčat se ukazuje, že je hladina hormonu vyšší než u jednoho miminka. (Jovanovic, 1977)

Od početí

OdPM

ImlU/ml]

7 dní (1. týden)

3 týdny

0-5

14 dní

28 dní (4t)

3-426

21 dní

35 dní (5t)

18-7,340

28 dní

42 dní (6t)

1080-56,500

35 -42 dní

49 - 56 dní (7-8t)

7,650-229,000

43 -64 dní

57-78dní(8-11t)

25,700-288,000

57 - 78 dní

79-100dní(11-15t)

13,300-253,000

17 -24 týdny

Druhý trimester

4060-65,400

Od 25 týdne

Třetí trimester

3640-117,000

 

Rané fetální období

Je to období mezi 9. a 26. týdnem gravidity, kdy se dokončuje morfo-logický a funkční vývoj plodu a jeho orgánů až do stádia relativní živo­taschopnosti. Anatomicky a funkčně dozrávají jednot­livé orgány: játra, žlázky zažívacího traktu, mazové žlázky kůže a žlázky sliznic zahájí sekreční činnost. Ledviny tvoří moč, která je odváděna do plodové vody. V trávicím traktu se z odloupaných epitelií, žluče a zbytků spolykané plodové vody tvoří hnědě zelené mazlavé meko-nium - šmolka. Srdeční akce, která je již od 6.-7. týdne prokazatelná ultra­zvukem, od 12. týdne znatelná EKG, je stetoskopem slyšitelná od 18.-20. týdne. Svalová činnost plodu se projeví pohyby (viditelnými též ultrazvukem), které prvorodička rozpozná od 20. týdne, vícerodička již od 18. týdne. Těhotnou vnímané „pohyby plodu" jsou vlastně dotyky končetin stěny plodového vejce. Frekvence pohybů není celý den stejná, jsou časové úseky bez pohybů - říká se, že plod spí.

 

Pozdní fetální období

Je to fáze vývoje plodu od 27. týdne gestace do porodu. Jednotlivé orgány, jejichž anatomická skladba byla dříve dokončena, funk­čně dozrávají. Plod dále roste, jeho hmotnost přibývá a získává schopnost adaptovat se na zev­ní prostředí.

Nyní je dítě již dobře připraveno na okamžik porodu. Určí si jej vlastně samo dovršením zrání. Tím, že předá hormony placentě, dá matčinu organismu signál. U většiny dětí se toto děje kolem 266. dne početí. Porod je vypuzení dítěte z dělohy matky, odstřižení pupeční šňůry a za­čátek fyzicky oddělené existence dítěte. Jediná změna, ke které dojde narozením, je způsob přísunu výživy. Dítě před porodem je totéž jako dítě po porodu. Změnilo jen způsob získávání potravy a příjmu kyslíku. Před narozením získávalo dítě živiny a kyslík od matky přes pupeční šňůru. Po narození získává kyslík vlastními plícemi a potravu vlastním žaludkem, pokud je dostatečně zralé.

 

Termín porodu

Těhotenství trvá u člověka 280 dnů (tedy 10 lunárních měsíců), počítáno od prvního dne posledních měsíčků. Počítáno ode dne koncepce trvá těhotenství 267 dnů (38 týdnů). Takto určený termín porodu je přibližný a kolísá v rozmezí ±10 dnů. Kromě pravidelnosti ovariálního cyklu jsou zřejmé i vlivy konstitucionální.

Termín porodu lze určit přibližně tak, že k datu prvního dne poslední menstruace se připočte 7 dnů a odečtou 3 mě­síce. Toto pravidlo platí pro 28 denní cyklus. Ještě hruběji lze určit termín porodu podle data prvních pohybů: připočtením čtyř a půl kalendářních měsíců u primigravidy a 5 měsíců u více-rodičky.

Termín porodu lze též přibližně určit na základě biometrických hodnot získaných ultrazvukem.

Pojem donošenosti je parametr časový. Musí být odlišen od pojmu zralosti, který je pojmem biologickým. Známky zralosti, jak byly uvedeny v cha­rakteristice plodu na konci 10. lunárního měsíce jeho vývoje, jsou právě znaky biologické. Většinou se oba pojmy kryjí: donošený plod je zralý - a obráceně.

 

Plodové vejce na konci těhotenství

Plodové vejce na konci těhotenství, pokud by nebylo v dutině děložní, by svou velikostí odpovídalo kouli o průměru 25 cm. Na povrchu jsou plodové obaly: placenta, která zajišťuje zakotvení plodového vejce na děložní stěně a zároveň je orgánem výživy plodu, na okraj placenty se upínají tenké plodové blány (amnion a chorion). Uvnitř plodového vejce je v dutině uložen plod spojený s plodovou plochou placenty pupečníkovým provazcem. Dutina je vyplněna plodovou vodou. Plodové vejce má hmotnost 5 000 g (3 300--3 500 g plod, 500-700 g pla­centa, 600-800 g plodová voda).

 

 

Vývoj plodu 

 

 

VAJÍČKO

 

 

0

oplození

  • oplození jednobuněčného vajíčka (cca 0,1 mm) v ampuli (trychtýřovitého rozšíření) vejcovodu

0 - 1,5 dne

zygota (spermovium)

  • stadium jednobuněčného oplozeného vajíčka (vajíčko je ještě ve vejcovodu)

1,5 - 3 dny

blastoméry

  • zygota se během 40 až 50 hodin rozdělila do několika dceřinných buněk (blastomér) = rýhování vajíčko sestupuje vejcovodem směrem k děloze

4 - 4,5 dne

blastocysta

  • poměrné zmenšení velikosti buněk ve prospěch dutiny (blastocélu), naplněné intercelulární tekutinou blastocél rozdělí buňky do dvou skupin: 1 ) embryoplast, z kterého vznikne později embryo 2) trofoblast - z něhož se vyvine chorin a placenta (plodové lůžko)

cca 6. den

adplantace

  • vajíčko se přichytí na děložní sliznici

7. - 12. den

implantace

  • postupné uhnízďování (nidace) vajíčka v děložní sliznici (10 den) lze zjistit tři zóny vajíčka: externí, mediální a interní z interní části vzniká entoblast a v něm vnitřní plodová blána - amnion

 

 

 

EMBRYO

 

 

13. -14. den

 

  • 14. den je již rozeznatelný základ mozku embrya vznikají jednotlivé tkáně jsou zřetelné tzv. tři zárodečné listy: 1 ) vnější (ektoderm) 2) střední (mezoderm) 3) vnitřní (entoderm) - v něm začíná vznikat žloutkový vak

16. - 17. den

 

  • prodlužuje se ektoderm

18. -21. den

 

  • vzniká axiální kanál a základ se diferencuje na mozek a míchu začíná pracovat srdce, zatím jednoduché ve tvaru U - trubice na konci 3. týdne je již uzavřený krevní oběh (uzavřen se žloutkovým vakem, který vytváří krevní buňky) embryo je asi 1,5 mm velké

4. týden

 

  • 22. den = 2,2 mm, 24.den = 3 mm 26. den = 3,5 mm, 28.den = 4 mm embryo se rozděluje ve tři části: hlavu, krk a trup vznikají velká ústrojí: mozek s míchou a nervy, kostra (zatím chrupavčitá), svalstvo srdce se začíná dělit na předsíňovou a komorovou část (chlopně zatím chybí), vznikají játra vzniká oční jamka (očnice) kolem 24. - 25. dne se embryo vlivem rychlého růstu povrchových tkání a mozku zakřivuje (tím ztrácí na výšce) hlava zabírá asi 1/2 celého těla z trupu začínají vyrůstat základy horních a dolních končetin na konci 4. týdne je vyvinut nervus trigeminus (trojklaný nerv) se všemi třemi větvemi a počátky spinálních (míšních)

 

 

nervů, embryo je již citlivé na bolest • je vyvinuto vylučovací ústrojí • je diferencován čichový epitel

5. - 6. týden

 

  • 33.den = 7-9mm 41.den= 11-14 mm žloutkový vak je stále hlavním dodavatelem krevních buněk, placenta je skoro celá odloučena na konci S.týdne jsou paže stále delší než nohy, lze vidět počátky vznikajících prstů trojklaný nerv je propojen s ostatními mozkovými nervy, jsou vyvinuty spinální (míšní) nervy vzniká pupeční šňůra, kterou proudí okysličená krev z placenty (plodového lůžka - koláče) v polovině B.týdne jsou hlava a trup stejně velké, embryo roste denně o 1 mm a získává typický lidský vzhled oční otvory směřují vpřed, začíná uchopovací reflex, prsty jsou vyvinuty, nervová vlákna dosahují až do dlaňové oblasti dítě již otáčí hlavou 12 mm během 6. týdne přestává růst žloutkový vak a začínají pracovat játra

7. týden

12 až 15 mm

  • lze pořídit EKG, již u čtyřicetidenního embrya jsou zachytitelné srdeční ozvy, lze pořídit záznam mozkových proudů (EEG), které jsou vyvolávány elektrickou činností nervových buněk mozku všechny orgány jsou již založeny, nic nového nevzniká, vše se jen vyvíjí 16 až 19 mm je viditelné utváření vnějšího ucha

8. týden

 

  • SO.den = 23 mm, 52 den = 22 až 24 mm 54.den = 23,5 až 27 mm, 56.den = 27 až 31 mm začínají se vytvářet oční víčka konec S.týdne, embryo je velké 2,7 až 3 cm, vše lidské je vyvinuto, dítě je značně citlivé na bolest i dotek embryo již má proporce malého dítěte, končí se embryonální stadium vývoje, dítě se od této doby nazývá fétus - plod

 

 

 

FETUS

 

 

3. měsíc

 

od počátku 9.týdne se postupně ukládá do kostry vápník, prudký růst plodu (desetinásobné zvětšení hmotnosti) • 9.týden: plné zakrytí dosud otevřených očních štěrbin, je založeno vnitřní ucho

11. -12. týden

B až 7 cm 20 g

  • dítě otevírá ústa a pije plodovou vodu zrají chuťové buňky velikost hlavy odpovídá 1/2 trupu 'vyvinuté paže a nohy se pohybují (což matka ještě necítí) je vyvinut sací reflex, dítě si cucá palec začínají pracovat lymfatické žlázy a thymus (brzlík) - imunitní systém žloutkový vak zaniká a játra, slezina a kostní dřeň přebírají tvorbu červených krvinek krevní oběh dítěte je zcela oddělen od krevního oběhu matky na kůži rostou jemné chloupky (lanugo), které odpadnou až před porodem prsty na nohou i rukou jsou již téměř zcela vyvinuté, lze sejmout otisky prstů - jejich struktura se již nikdy nezmění; zakládají se lůžka nehtů placenta (plodové lůžko) je zcela vyvinuta

4. měsíc

12 až 16 cm

  • pupeční šňůra má svoji konečnou formu dítě pije denně asi 0,1 litru plodové vody, má již vyzrálé chuťové buňky začínají pracovat trávicí žlázy vznikají nehty vnější pohlavní znaky jsou již jasně pozorovatelné začíná pracovat sluch

5. měsíc

20 až 25 cm 300g

  • srdeční ozvy jsou slyšitelné stetoskopem, srdce tluče s frekvencí 120-160/min. délka těla činí polovinu porodní délky matka začíná pociťovat pohyby dítěte na vnitřní břišní stěně jsou diferencovány zrakové buňky dítě činí nepravidelné dechové pohyby (10 až 20/min.)

6. měsíc

25 až 30 cm 900 g

  • na hlavě začínají růst vlasy začínají zrát čichové buňky dozrává smysl pro rovnováhu

7. měsíc

30 až 40 cm 1 až 1,5 kg

  • mizí zornicová membrána očí cit pro rovnováhu je zcela vyvinut, všechny sluchové struktury jsou zcela vyvinuty dítě pije denně asi 1 litr plodové vody (po malých dávkách) dozrává čichový epitel v rukou je vyvinut hmat

8. měsíc

45 cm, 2 kg

  • dozrává čich

9. měsíc

 

  • dítě pije denně 3 až 4 litry plodové vody

10. měsíc

50 cm 2,5 až 3,5 kg

  • dítě se vzhledem k nedostatku místa méně pohybuje dítě plně vnímá světlo

 

 

Hormony v těhotenství

 

 

Choriový gonadotropin - HCG je tvořen trofoblastem již od 10.-11. dne po oplodnění, tedy v období vynechání očekávaných měsíčků. Přechází do moče těhotných. 

Na jeho průkazu v krevním séru nebo v moči byly založeny biologické testy na těhotenství. Jeho produkce rychle vzrůstá, maxima dosahuje mezi 80.-90. dnem gestace až 250 000-300 000 j. /24 hod. Pak se jeho tvorba snižuje a ve 4. měsíci klesne denní množství na 5--25 000 J./24 hod. a na této hodnotě zůstává až do porodu. Vylučování močí skončí do 7 dnů po porodu. HCG sti­muluje těhotenské žluté tělísko, které proto nezaniká, naopak proliferuje a stup­ňuje tvorbu progesteronu a estrogenů. Po vytvoření placenty tvorba HCG klesá, těhotenské žluté tělísko zaniká a tvorbu estrogenů převezme placenta. Ve většině případů lze tento hormon v krvi detekovat již 11. den po oplodnění.

Placentární laktogen - se za­číná tvořit v prvním trimestru těhotenství a jeho produkce stoupá až do termínu porodu. Ovlivňuje metabolismus plodu, zejména metabolismus bílkovin. Prokazuje se v séru těhotných. Sledování hladiny placentárního laktogenu slouží k posouzení funkce placenty. Brzy po porodu z krve nedělky mizí.

Estrogeny - jsou ve zvýšené míře produkovány brzy po oplodnění a jejich produkce se stupňuje až do termínu porodu, kdy jejich denní množství přesahuje až 200 mg/24 hod. Z toho je asi 15 % vylučováno močí. V prvních týdnech těhotenství jsou estrogeny tvořeny převážně tě­hotenským žlutým tělískem. Denní množství estrogenů vylučovaných močí v termínu porodu se pohybuje mezi 30--50 mg/den. Nález 10-15 mg za den svědčí o poruše na úrovni placenty nebo plodu. Náhlý pokles množství estrogenů vylučovaných močí signalizuje nebezpečí hrozící plodu. Estrogeny ovlivňují růst dělohy a společně s progesteronem též růst mléčné žlázy. Tlumí produkci hypofýzárních gonadotropinů. Estrogeny se podílí na stimulaci anabolických procesů v těhotenství.

Progesteron - se tvoří od začátku gestace v těhotenském žlutém tělísku, od 8. týdne gestace přistupuje tvorba placentárního progesteronu. Jeho denní množství rychle stoupá. Od konce 3. měsíce gestace je progesteron produkován jen pla­centou ve stoupajícím denním množství až k termínu porodu. Hlavní účinek progesteronu je na děložní sval - snižuje jeho tonus a reaktivitu, působí i na ostatní hladké svalstvo, na mléč­nou žlázu, kde stimuluje růst alveolárního systému.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...