Těšíme se na jaro a slunce a jeho pozitivní působení na naší psychiku. Deprese a špatnou náladu mnozí "léčíme" v soláriu nebo se vypravíme za teplem a sluncem k jižnímu moři. Společensky oceňovaná je již několik desetiletí snědá pokožka a je docela úsměvné, že u jižních národů je to naopak kůže co nejsvětlejší. Nechme ale stranou módní diktát a podívejme se na vliv slunečního záření z pohledu lékaře - dermatologa. Je jím MUDr. Jindřich RUTTA, primář kožního oddělení Vojenské nemocnice v Brně

 

Jak je to se sluncem a námi, lidmi ?

 

Musíme vycházet z toho, že člověk je tvor denní a tudíž potřebuje ke svému životu mimo vody, vzduchu a potravy i slunce. Ale aby na nás nepůsobilo negativně a mohli jsme UV záření ve dne snášet, máme orgán s ochrannou funkcí, kůži. Je to barierový orgán, který nás vymezuje proti zevnímu prostředí a  bez ní by náš organismus nemohl fungovat.

Je třeba si vysvětlit, co to je UV záření. Je to  forma elektromagnetické energie, která dopadá každou vteřinu ze Slunce na Zemi. Je to ohromný zdroj energie, kterou bohužel lidstvo neumí využívat. Část této energie se odrazí, zbytek prochází biosférou a dopadá na naši pokožku. V jejím důsledku kůže hrubne, tmavne, popřípadě se spálí,  předčasně stárne  a může dojít až ke vzniku kožních nádorů.

 

Rádi se opalujeme, chceme být snědí. Jak vzniká pigmentace ?

 

Pigmentace nevzniká kvůli naší touze dobře vypadat, ale jako ochrana proti elektromagnetickému záření. Jde v podstatě o to, že kožní buňky (melanocyty) mají schopnost tvořit po kontaktu s UV zářením kožní pigment  (melanin). Poté v první fázi dojde k barevné změně, kdy se leukoformy, nebarevné formy pigmentu, zbarví. Následně si organismus  začne tvořit kožní pigment - melanin v melanocytech, pigmentotvorných buňkách kůže de novo. Lze si to představit takto: základní vrstva kůže se množí, postupně se od této vrstvy buňky obměňují a právě nad touto intenzivně se množící a obměňující vrstvou kůže je pigmentový film, který má za úkol chránit genetický materiál v rychle se množících buňkách, aby nedošlo ke vzniku maligního bujení. Čili pigment nevzniká pro naše zkrášlení, ale pro naši ochranu, aby nevznikaly defekty molekul DNA.

 

Setkala jsem se s termínem erytémová dávka ( MED), co to je ?

 

Je to taková dávka UV záření, která při expozici UV záření vyvolá erytém, tj. červené zbarvení kůže způsobené rozšířením krevních cév a zvýšeným prokrvením. Vzniká mimo jiné  i v důsledku  tepla. Intenzita erytému je variabilní, protože i když je Homo sapiens jeden druh, tak má jinou barvu kůže a ještě k tomu různou schopnost vytvářet pigment. Je jasné, že jinak na UV záření reaguje středoevropan , Arab nebo černoch.

 

S tím asi souvisí rozlišení na  fototypy.

 

Ano, fototyp je typ kůže rozlišený jednak podle pigmentace a jednak podle schopnosti reagovat na UV záření. Fototyp č.1 je přiřazován albínům a velmi světlým blondýnům, fototyp č.2 je stejně světlý, ale má na rozdíl od předešlého schopnost alespoň trochu pigmentovat. Fototyp č.3 je klasický středoevropan, který se zpravidla po prvním opálení spálí, ale nakonec vždy pigmentuje. Národy obývající okolí Středozemního moře, tmavovlasí a snědí, pigmentující bez problémů, řadíme do fototypu č.4. Jejich schopnost opalování je pro nás středoevropany snem, ale ti se právě před velkým množstvím UV záření už chrání. Pětku mají Arabové a šestku černoši.

K informování obyvatel před nepříznivými vlivy se udává UV index, tj.množství UV záření, které dopadá na bezrozměrnou plochu. Je to minimální erytémová dávka UV záření udaná v minutách, která vyvolá erytém u fototypu č.2 v poledním období.

Musíme vycházet ze dvou aspektů. Na kůži dochází ke dvěma změnám, a to jsou změny akutní a chronické. Akutní změny jsou zejména erytém a časné pigmentové ztmavnutí, které máme rádi a očekáváme je po návštěvě solárií nebo u vody. Síť cév pod pokožkou se rozšíří, dojde k zarudnutí, kůže pálí - vzniká erytém. Změny pozdější, reakce odložené po erytému, jsou zejména  zvýšení mitotické aktivity buněk, tzn. rychlejší tvoření buněk, kdy kůže zhrubne. I toto zhrubnutí zároveň s pigmentací je přirozeným ochranným faktorem kůže proti UV záření. Čili když to shrnu -  faktor protekce (ochrany ) vlastní kůže bez ošetření před UV zářením se udává: zhrubění 2-4, pigmentace 2-4, tzn.opálená kůže může mít sama o sobě ochranný faktor 4-8.

 

Jaké ochranné prostředky doporučujete ?   

 

Samozřejmě na ochranu kůže je vhodné přidat ještě ochranné prostředky zvenčí, hlavně u fototypu 1 až 3, a to jsou  opalovací krémy s ochrannou clonou. Očekáváme od nich delší pobyt na slunci  bez spálení.

 

Jeden z nejběžnějších ochranných prostředků je oděv. Ten sám o sobě může zadržet určité množství UV záření, ale záleží na barevnosti, stáří a zda je látka suchá či mokrá. Existují státy, kde ochrana oděvem se stala národním programem. Mám na mysli Austrálii, kde žijí potomci britských vězňů. Důsledkem toho je, že na jižní polokouli se usadil pro dané podmínky nevhodný fototyp č.2. K tomu ještě musíme přičíst aspekt ozónové díry, která je tu výraznější. Díky tomu incidence, tj. počet osob nově postižených nádory kůže, zde dramaticky vzrostla . Proto byl vytvořen tzv. "Australsko-novozélandský standard odívání". Oděvy jsou rozděleny do tří  kategorií podle propustnosti UV záření . Velmi dobře chrání s propustností 2,6%, střední skupina 4,8% a nejméně asi 6,7%. Oděv je opatřen certifikátem, kde je udán nejen symbol na praní apod., ale také  propustnost pro UV záření. Já sám jsem v Austrálii nebyl, ale slyšel jsem historku, kdy se náš turista procházel po pláži dle našich zvyklostí pouze v plavkách a byl zastaven australskými dětmi a zpovídán, proč není oblečen, nemá klobouk atd.  Ukazuje to, že osvěta je zde široká a účinná již u malých dětí. Díky tomu se jim podařilo výrazně zastavit nárůst incidence rakoviny kůže a dokonce u některých typů rakoviny došlo i k poklesu.

 

Dle mého názoru by se měl tento standard aplikovat i v našich podmínkách, ale na to nejsme u nás ještě připraveni, a tak si alespoň pomáháme ochrannými faktory u krémů. To jsou látky,  které mohou být charakteru chemického, minerálního a nebo smíšeného. Minerální clona je taková ochrana, která obsahuje minerální filtr. To jsou mikroskopické částečky titanoxidu nebo zinekoxidu, které jsou pod velkým tlakem rozptýleny v nosném mediu, tj. v lotionu či krému. Takovýto sunblock je velmi dobře kosmeticky snášen, dobře se roztírá a po natření můžeme ochranu přirovnat k pokovení pokožky, odráží vlastně fotony. Jsou extremně stabilní. Chemické filtry jsou na bázi různých chemických sloučenin, jsou kosmeticky příjemnější, ale při pobytu na slunci se spotřebovávají  a jsme nuceni nátěr obnovovat.

V účincích může být velký rozdíl. V prvé řadě vycházíme z čísel ochranného faktoru, ale jejich velikost není tak důležitá jako uvedení ochrany před UVA i UVB zářením. To jsou dvě složky a každá má jiný vliv. Pro ilustraci UVA  potřebujeme k pěknému opálení a používá se v soláriích, UVB se používá léčebně, ale bez ochrany kůži poškozuje.

 

A užívání betakarotenu ?

 

Dalším pomocníkem je betakaroten, který zvyšuje ochranu před UV zářením. Patří do skupiny antioxidantů, což jsou obecně takové sloučeniny, které vnitřně přijaté mají  schopnost  nadbytečně přijatou sluneční energii způsobující tvorbu volných radikálů neutralizovat a organismus  detoxikovat. Nelze ale očekávat zázraky. Antioxidanty přijímáme i z běžné stravy, patří sem i např. kyselina askorbová (vit.C),vit.E nebo koenzym Q10. Betakaroten má navíc schopnost pokožku  zbarvit a tím zvýšit její ochranu tmavší pigmentací.

 

Lze určit o kolik se zvýší faktor ochrany při použití ochranných krémů se souběžným užíváním betakarotenu ?

 

Dlouhodobým a pravidelným užíváním betakarotenu ochranu zvýšíme možná o 6-8. Tyto výpočty jsou ale velmi složité. Naštěstí se v r.2004 na konferenci v Budapešti kosmetické firmy dohodly na tom, že přestane honba za vyššími faktory, protože důležitá je norma, podle které sunblock posuzujeme. Dříve se objevovaly i faktory 100+, což je z hlediska výpočtů nesmyslné. Znamenalo by to, že v době nejvyšší sluneční aktivity, v poledne, kdy je minimální erytémová dávka např. 10 min., bychom mohli s tímto přípravkem bez rizika spálení být 100 x 10min. Což je sci-fi a takto to prostě nefunguje. Musíme počítat s tím, že se nevyvarujeme toho, aby kůže energii nabírala i přes používání ochranných krémů a dalších prostředků..

 

Kdy se neopalovat ?

 

Vycházejme z toho, co jsme tu již řekli. Např. fototyp jedna se neopálí nikdy a slunka by se měl vyvarovat. Dalším aspektem je, že více než 50%  UV záření lidé nasbírají zhruba do svého 12 věku života. Čili batolata pohybující se po koupalištích pod bdělým pohledem maminek sedících ve stínu je naprostý nonsens, se kterým se bohužel setkáváme hlavně u nás a u našich turistů u moře. Do 3 let věku platí absolutní zákaz opalování a do 12 let s maximální ochranou a s oděvem. Dále platí vyhýbat se slunku v době jeho nejvyšší aktivity, tzn. zhruba v době od 11 do 16 hod. Ale i pobyt ve stínu nese určité riziko, protože UV záření je elektromagnetická radiace, která má schopnost se odrážet. Např. od písku má odraz 90%, od trávy 70% a od vodní hladiny až 95%. Na slunce nesmí chodit lidé, kteří už mají kožní změny sluncem vyvolané - tedy lidé léčení pro karcinom kůže, s prekancerózou nebo s jinou chronickou změnou pokožky, protože tyto změny budou dále jen akcelerovat.

 

Jsou i typy chorob, které se pobytem na slunci zhoršují. Např. lupus erythematodes, herpes zoster a simplex, některé druhy porfyrií atd. Na co se zapomíná, a to mě hodně mrzí, je nedodržování zákazu pobytu na slunci při vnitřním užívání některých léků. Týká se to např. tetracyklinu, perorálních  antidiabetik aj. Pacient by měl konzultovat s lékařem opalování při užívání léků, protože některé změny při nedodržení těchto podmínek mohou být nevratné. Stačí také číst příbalový leták.

 

A těhotné ženy?

 

Opalováním  nedojde k poškození plodu. Jinak je to velmi individuální a každá nastávající maminka slunce snáší jinak. Je tu nebezpečí vzniku mapovité pigmentace, skvrn na kůži. Jejich bělení je velmi problematické. Stejné nebezpečí vzniká i při užívání perorální antikoncepce.

 

 

Mezi negativa při slunění počítáme stárnutí pokožky.

 

Stárnutí je běžný proces, zde je nutné použít termín předčasné stárnutí kůže, která předbíhá svým věkem fyzický věk člověka. Patří sem tvorba vrásek, kdy jsou kolagenní vlákna potrhaná a elastická vlákna zhrubnou, přidá se hyperpigmentace, senilní hemangiomy (červené tečky), ztráta vody a minerálních stopových látek aj. Říkám tomu obraz kůže indiánské babičky.

 

Nemůžeme pominout nebezpečí rakoviny kůže.

 

Je to složitější problém. Nádory vznikající chronickým působením UV záření jsou dvojí, benigní a maligní. Benigní mají tmavou barvu, vypadají jako znaménko, ale ve skutečnosti jsou to šupící drsné plochy s posuny změny pigmentu. Některé řadíme mezi prekancerózy.

 

Mezi změny maligní patří bazaliom a spinaliom. Bazaliom vychází ze základní vrstvy kůže a je to nejčastější nádor  na celém světě vůbec. Má výhodu, že zpravidla nemetastázuje a ohrožuje člověka svým růstem pouze do plochy a do hloubky. Vytváří defekty, vředy, může destruovat chrupavky a kost. Včasná  chiurgická léčba je suverénní metodou. Spinaliom je problémem složitějším. Vychází z vrstvy umístěné nad základní vrstvou kůže a má již schopnost metastázovat. Hlavně postihuje přechody sliznic, zejména se vyskytuje na rtech, kdy si pacient myslí, že má opar nebo nějaký uzlíček či aft. I mnoho lékařů ložisko podcení v domnění, že se jedná o chronický vřídek a pak najednou zduří uzliny na krku z již vzniklých metastáz.. Tyto dva typy nádorů jednoznačně souvisí s UV zářením.

 

Vliv na vznik melanomu, tj.zhoubného nádoru z pigmentotvorných buněk v kůži, může mít akutní spálení sluncem a u disponovaných osob stačí jen jedno spálení. Na rozdíl od bazaliomu a spinaliomu, které postihují spíše starší osoby, (i když i v této skupině nádorů máme diagnostikované pacienty i pod 30 let věku), se může melanom vyskytnout i u dětí. Ze svojí praxe mám zkušenost, že melanom vyskytující se u mladších osob má horší průběh i prognózu onemocnění. Záleží na pohlaví a místě postižení, ale jeho chování  obecně je velmi nevyzpytatelné. Metastazuje rychle, často a to buď přímo a nebo lymfatickými a krevními cestami. Napadá celý organismus včetně mozku. Je velmi vzdorný radioterapii i kombinaci chemoterapeutik, zkrátka velmi těžko se léčí a zvláště u něho je zásadní prevence a včasný záchyt. Přitom je to objekt na těle viditelný, při pravidelné prohlídce dětí či partnerů lehce objevitelný. Šíří se pouze povrchově a v době, kdy jeho tloušťka nepřesahuje 1 mm je prognóza léčby velmi dobrá a více jak 95% pacientů přežívá období 5 let. V okamžiku dalšího růstu do hloubky, mluvím o tloušťce pouze 1- 3 mm, se procento snižuje na 50% a při síle nad 3 mm klesá až pod 20% přeživších.

Existují pravidla, jak při záchytu postupovat. V medicíně  posuzujeme ložisko podle symetrie, okrajů (roztřepené, rovné), barvy, velikosti a dynamiky vývoje. A pozor, rychlost vývoje počítáme v týdnech, málokdy mluvíme o měsících

 

 

Přispívají ke zhoršení kožních chorob i návštěvy solárií ?

 

My, středoevropané, máme geneticky nastavenou kůži na 60 až 80 dní výraznější sluneční expozice v roce, přibližně v období od června do září. Pokud budeme svůj kožní systém nadměrně zatěžovat, bude se muset více bránit. Návštěvou solária v zimě, např. 2x týdně, musíme připočíst dalších 60 dní zvýšené expozice UV záření, a to se všemi neblahými důsledky stárnutí pokožky a možnosti vzniku nádorů. To je naprosto logické.

Nikdy jsem nebyl zásadně proti opalování nebo proti návštěvám solárií. Cílem těchto debat není opalování zakázat, protože by se to stejně minulo účinkem, ale umožnit rozumnou expozici UV záření, abychom poškození kůže co nejvíce eliminovali. Je třeba zintenzivnit osvětu a ta musí vycházet z racionálního jádra .

 

A  pozitivní působení slunce, mimo psychického ?

 

Už v historicky vzdálených obdobích naši předci zjistili, že slunce dokáže zlepšit některé kožní projevy nemocí. Než se ovšem vyvinula moderní fototerapie, uběhla dlouhá doba. Až koncem 19 stol.a hlavně v 2. pol.20.stol. máme k dispozici různé typy zářičů a nejnověji fluorescenční trubice, které vyzařují určitou vlnovou délku, která zaručuje co nejlepší terapeutický a co nejmenší erytemogenní účinek, tzn. aby kůže nezrudla a nespálila se. Pod vlivem UV záření také vznikají pro nás důležité látky, např.vit.D, ale kvůli tomu bych pobyt na slunci nepřeháněl, protože pro naše potřeby stačí asi 2x týdně 10 min.

Z chorob, kterým slunce v léčbě pomáhá, jmenujme např. lišeje, lupenku, doléčení skvrn po plísních , atopické ekzémy ve fázi zklidnění aj. Kožní projevy by ale měly být předléčené, ne rozvinuté. Pokud přidáme pobyt u moře s kombinací mořské vody a vzduchu a psychickou pohodu na dovolené, je to pro doléčení ideální stav. Rád k tomu mým pacientům říkám, že by potřebovali recept na  „bosé nohy na Mallorce", ale že zrovna tohle jim předepsat nemůžu.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...