Zánět je přirozenou obrannou reakcí organismu na jakékoliv poškození. Může jít o mechanická pora­nění, popáleniny, jedy, nebo o vlivy virů, baktérií či plísní. Každý zánět je provázen čtyřmi klasickými znaky - zduřením, zarudnutím, přehřátím a bolestí , ke kterým často přistupuje pátý znak - porucha funkce.

To všechno jsou projevy, které můžeme zaregistrovat svými smysly. Ve skutečnosti jsou však jen odrazem celé řady procesů, které probíhají na mnohem nižší - buněčné a molekulární úrovni.

 

Klíčovou roli v zánětlivé reak­ci sehrává endotel (buněčná vrstva vystýlající vnitřek cév, tzv. cévní výstelka), krev­ní destičky, některé druhy bílých krvinek (leukocyty a lymfocyty), systém srážení krve a komplement (skupina krevních bílkovin, které se podílejí na některých imu­nitních reakcích, např. ničení baktérií). Pro co možná nej­lepší výsledek zánětlivého procesu, který má zajistit „obranu a opravu" poškoze­ného místa, je nesmírně dů­ležitá vyváženost a souhra všech složek tohoto složité­ho komplexu.

Ve    vzájemné    komunikaci mezi buňkami pak hrají roz­hodující úlohu speciální sig­nální látky - tzv. cytokiny -, které by bylo možné označit jako jakási „slova buněčné řeči", a dále adhezivní molekuly - „ru­čičky"-, kterými se buňky navzá­jem přichycují.

 

Co se děje, když zánět začí­ná

Kaskáda dějů zánětlivé reakce je odstartována podrážděním endotelu (aktivací). Speciální lát­ky zprostředkující zánět - tzv. mediátory zánětu - nejprve vyvo­lávají krátkodobé zúžení cév, kdy dochází ke snížení průtoku krve. To izoluje místo zánětu od ostat­ních částí těla. Vzápětí jiné látky vedou k opačné reakci - k rozšíření cév s větším průtokem krve, který zajišťuje urychlený přísun obranných buněk a odplavování odpadových produktů zánětu. Prozánětlivé cytokiny „probou­zejí" buňky ve vnitřní výstelce cév, které na svůj povrch vytlaču­jí adhezivní molekuly - tedy ony „ručičky" -, za něž se pak mohou zachytit bílé krvinky, spěchající k místu zánětu. Tyto bílé krvinky patří k nejúčin­nějším zbraním našeho imunitní­ho systému, a právě díky rozší­ření cév a většímu průtoku krve se mohou rychleji a ve větším množství dostat tam, kde jsou nejvíce zapotřebí.


Sledujme jako jeden z příkladů zá­nětlivé reakce proces hojení rány, tedy poškození, které zasáhlo kůži, případně i některé hlubší vrstvy. Bezprostředně po vzniku poškoze­ní se rána vyplňuje krví a v místě poranění okamžitě začíná proces srážení krve. Krátkodobé zúže­ní cév má zabránit nadměrné­mu úbytku krve z otevřené rány. V místě poranění dochází k aktiva­ci trombocytů (krevních destiček) a k jejich shlukování, což vede k zástavě krvácení. Krevní sraženina přerušuje krvácení, brání pro­sakování tkáňového moku a na kůži vytváří provizorní bariéru proti infekci. U jedinců trpících poruchami srážení krve se hojí poranění pomaleji a hůře. Jako první se do místa poranění stahují další aktéři zánětu - neutrofilní granulocyty. Jde o zvlášt­ní druh bílých krvinek, určených pro obranu organismu proti infekci a při zánětu. Zrnka, která tyto buňky obsahují, slouží k za­bíjení baktérií a k dalším obran­ným funkcím. Jsou tedy zdrojem odolnosti vůči infekci (vizobrázek č.2). V procesu hojení rány je pak hlavní funkcí granulocytů tvor­ba proteolytických enzymů ko-lagenázy, elastázy, katepsinu-G, proteinázy-3 a dalších, které roz­rušují poškozenou tkáň. Do jednoho či dvou dnů se v mís­tě poranění začínají hromadit také tkáňové makrofágy - velké buňky, schopné pohlcovat cizo­rodý materiál. Ty pak mají za úkol odklízet poškozenou tkáň. Přibližně tři dny po po­ranění se původní krev­ní sraženina na povrchu rány postupně mění ve hmotu, obsahující látky důležité pro další průběh zánětu. Nejvýznamnější z nich je kolagen - vlákni­tá bílkovina tvořící základ pojivových tkání. Dochá­zí k obnově epitelu - krycí tkáně, která chrání zevní povrch těla (jako součást kůže) a vystýlá také vnitř­ní povrch dutých orgánů (jako součást sliznice zaží­vacího, močového, pohlav­ního a dýchacího ústrojí). Tento proces vrcholí mezi sedmým a desátým dnem od poranění. Po desátém dnu přibývá kolagenových vláken a dochází k tvorbě jizvy, tedy vazivové tkáně (fibrotizace). Nadměrná fibrotizace rány se může projevit hypertrofickou jiz­vou nebo tvorbou keloidu, tj. tkáně s nadměrným ob­sahem vaziva.

 

Co nejrychleji, co nejúčinněji

Ideální je, když tento obranný a opravný mechanismus zvlád­ne „útok" a jeho následky co nejrychleji, zánět proběhne jako akutní reakce a bez následků odezní. Pokud jsou však složky, které se na zánětové reakci po­dílejí, oslabeny a útočící mikro­organismy nebo jiné škodliviny se nepodaří úplně odstranit, zá­nět se opakuje nebo přechází do chronické formy. To přináší řadu komplikací a dlouhodobě zatě­žuje organismus. Na druhé straně je neméně ne­bezpečné, jestliže tento původně ochranný mechanismus nadměr­ně zesílí a začne napadat některé vlastní orgány. To je pak příčinou různých autoimunitních one­mocnění (revmatoidní artritida, mnohočetná roztroušená skle­róza aj.). Proto je velice důležité, aby celý složitý systém obranné a opravné zánětové reakce, kte­rého se účastní ještě mnohem více druhů buněk a látek, než jsme v tomto krátkém článku sta­čili popsat, fungoval pokud mož­no bezchybně a aby síla zánětu nepřesáhla intenzitu podnětu, který ho vyvolal. Nezastupitelné místo - a to i na základní, buněčné a molekulár­ní úrovni - patří proteolytickým enzymům, které má každý z nás ve svém těle. Některé z nich obsa­huje také enzymový lék Wobenzym. Dodáním enzymů zvenčí prostřednictvím Wobenzymu tak podpoříme činnost enzymů ve vlastním organismu.

 


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...