Základem ženské reprodukce je párový orgán - vaječníky - jeden vpravo a jeden vlevo v pánvi. Jsou velké asi 4 x 2,5 cm a každý obsahuje vajíčka.Všechna vajíčka se vytvořila  dlouho před narozením děvčátka, ve 4. a 5. měsíci vývoje v děloze matky. Při narození jich je v každém vaječníku přibližně 1 milion, potom postupně počet klesá - žádná nová se už netvoří.

Od puberty pak každý měsíc jedno z vajíček dozrává a připravuje se na setkání se spermií. Když se všechna vajíčka z vaječníku vyčerpají, přestane přicházet menstruace a žena již nemůže otěhotnět. Normálně to nastává přibližně kolem 50 let věku.

K dozrání se dostane jen zlomek z vajíček, která jsou ve vaječníku přítomna. Většina jich samovolně zanikne. V každém cyklu se k dozrání připravuje několik desítek vajíček, přibližně 40. Příprava k dozrání začala již 2-3 měsíce před tím, než jedno z nich dozraje. Všechna ostatní zaniknou.

Dozrávání vajíčka se děje ve váčku naplněném tekutinou, zvaném folikul. Nejprve je malý, ale postupně roste; ze 3 mm doroste během deseti dnů do průměru až 22 mm. Folikul na vaječníku dobře vidíme při vyšetření ultrazvukem. Jeho růst je řízen hormony z podvěsku mozkového - hypofýzy. Uprostřed cyklu folikul puká a uvolňuje vajíčko - říkáme, že dochází k ovulaci. Vajíčko se dostává do vejcovodu a tam je, v příznivém případě, oplodněno spermií.

Výběr folikulu, který uvolní vajíčko, je zajímavým dějem. V každém vaječníku se v prvních dnech cyklu připravuje asi 20 - 30 folikulů a v každém je připraveno vajíčko. Všechny by mohly dorůst a vajíčko uvolnit - pak by žena měla třeba 40 plodů v děloze. Ale dopadne to jinak. Jeden folikul je vždy největší a tento folikul způsobí, že ostatní folikuly zaniknou. Je to proto,že folikuly rostou pod vlivem folikulostimulačního hormonu - FSH - podvěsku mozkového. Je zjištěno, že čím je folikul větší, tím méně FSH mu stačí k tomu, aby dále rostl. Zároveň folikul tím, jak roste, vyrábí svůj hormon estradiol. Čím je folikul větší, tím je estradiolu více. Estradiol se krví dostává do podvěsku mozkového a tam předává informaci, že produkci FSH je možné snížit. Tak se stane, že hladina FSH v krvi je právě taková, jakou potřebuje ten nejrychleji rostoucí folikul. Ostatním nestačí, a ty proto zaniknou. Proto u člověka dozrává - až na vzácné výjimky - vždy právě jedno vajíčko a následně se rodí jedno dítě. Nezávisle na tom, zda má žena oba vaječníky, nebo jen jeden, nebo dokonce jen část jednoho.

 

Menstruační cyklus

 

Období od začátku jedné menstruace až do začátku menstruace další nazýváme cyklus. První den cyklu je první den krvácení. Pokud krvácení začalo až po 18. hodině, počítáme jako 1. den cyklu až den následující.

Teoretický    modelový    cyklus    trvá 28 dní, tedy 29.  den  přichází opět menstruace. Tento model platí jen pro část žen a neznamená to, že by byl jediný správný. Je-li cyklus kratší (i    21    dní), nebo delší(například 35 dní), stále ještě může být vše v pořádku a žena může bez problémů otěhotnět.

1. fáze cyklu - estrogen

Začátek cyklu (2. - 6. den) je dobou, kdy se rozhoduje o tom, kterýž 20 - 30 folikulů připravených ve vaječnících dokončí svůj vývoj a uvolní vajíčko. V té době se také začíná zvyšovat hladina hormonu estradiolu (estrogen). Ten umožní obnovu sliznice děložní, a tak ustane menstruační krvácení.

Od 7. dne cyklu je už většinou vybrán folikul, který uvolní vajíčko. Roste víc a více a vyrábí stále více hormonu estradiolu - tím připravuje sliznici děložní. Zároveň se mění vlastnosti hlenu v hrdle děložním: čím je více estradiolu, tím je hlenu vice, je tažnější a průhlednější. Nejvíce estradiolu je těsně před tím, než folikul pukne.

Folikul puká (ve výše uvedeném modelovém 28denním cyklu) 14. den. Při puknutí uvolní vajíčko - říkáme, že proběhla ovulace. Poblíž čeká nálevkovitě otevřené ústí vejcovodu, zachytí vajíčko a řasinkami ho posunuje směrem k děloze.

2. fáze cyklu - progesteron

Po puknutí folikulů následuje dvanáct dní tzv. druhá fáze cyklu. To je doba, kdy žluté tělísko produkuje estradiol a progesteron, aby se zárodek mohl uhnízdit v děloze. Když k otěhotnění nedojde, žluté tělísko zaniká, a tak klesne hladina jím vytvářených     hormonů. Za   1    -   2   dny  poté se   sliznice  v  děloze odloučí. Přichází další menstruace.


Tvorba spermií

 

 K     oplodnění     vajíčka     je zapotřebí   spermie.   Spermie   se vytvářejí ve varlatech muže. Na rozdíl od vajíček ženy se vytvářejí stále nové spermie, a to v počtu desítek milionů denně.  Varlata jsou  umístěna  mimo břišní dutinu v šourku, neboť k produkci spermií je potřeba teploty nižší než 37 stupňů Celsia.

Celý proces tvorby spermií trvá 78 dní, a poté jsou spermie shromažďovány v nadvarleti. Při pohlavním styku se spermie z nadvarlete dostávají silou svalů ve vývodných cestách ven, a tak přicházejí do pochvy ženy. Další pouť však musejí absolvovat samy. Proto mají spermie bičík, který kmitáním posunuje spermie dopředu.

Tak spermie překonají kanál děložního hrdla, děložní dutinu a dostanou se do vejcovodu. Ve vejcovodu se setkávají s vajíčkem, je-li ovšem zrovna přítomno. Pak může dojít k průniku jedné spermie do vajíčka - k oplodnění.

 

Oplodnění


Oplodnění znamená, že jedna ze spermií vnikla do vajíčka. Tam se hlavička spermie zvětší původní sbalené chromozomy se rozvinou a vytvoří mužské prvojádro. Ve vajíčku je v té době připraveno prvojádro ženské. Když obě prvojádra splynou, začne se oplozené vajíčko - zygota - dělit na 2, 4, 8 a postupně více a více buněk. Protože celkový objem vajíčka je stále týž, znamená to, že dělením vznikají stále menší a menší buňky. Od chvíle, kdy se vajíčko rozdělilo na 2 buňky, nazýváme již tento útvar zárodek neboli embryo.

Embryo (zárodek)    putuje vejcovodem a přibližně 5. den po ovulaci se dostává do dělohy, kde se 1-2 dny volně pohybuje, dále se dělí a "hledá" vhodné místo k implantaci. Většinou 6.-7. den po ovulaci embryo začíná implantovat, tedy zanořuje se do vnitřní vrstvy dělohy, do děložní sliznice. Proces implantace bývá ukončen cca 9. den po oplodnění vajíčka. Sliznice  musí být k této implantaci připravená. Příprava je řízena hormony, které se vytvářejí právě v tom folikulu, ve   kterém   dozrává  vajíčko.   Tak  je zajištěna   správná   hladina   hormonů, která přesně časově odpovídá vývoji vajíčka a  následně  embrya.  Sliznice v děloze se připravuje ve dvou fázích:

  • 1. fáze: v době, kdy se připravuje vajíčko k ovulaci, se ve folikulu vytváří hormon estrogen. To je hormon první fáze a pod jeho vlivem sliznice v děloze roste.
  • 2. fáze: po uvolnění vajíčka (ovulaci) nabývá folikul jiného vzhledu a nazývá se dále žluté tělísko. K dosud uvolňovaným estrogenům se přidá ještě další hormon - progesteron. Ten
    zajistí vývoj žlázek a sliznice děložní se stane schopnou embryo přijmout.Progesteron je hlavním hormonem druhé fáze.

 Po ovulaci je tedy vše připraveno pro úspěšný začátek těhotenství. Vajíčko je ve vejcovodu. Děložní sliznice se mění ( roste na cca 1cm a stává se "sekreční" ) účinkem hormonů, které vytváří žluté tělísko, aby v době příchodu embrya do dělohy byla optimálně připravená.
Je ale možné, že embryo se v děloze neobjeví - třeba proto, že žena nechce otěhotnět a neměla pohlavní styk.
V tomto případě žluté tělísko bude automaticky vytvářet hormony po    dobu    přibližně 12  dnů,  potom samovolně zanikne.   Přestane vytvářet estrogeny a progesteron, hladiny hormonů po kles­nou a sliz-n   i  c  e děložní se odloučí  -přijde menstrua­ce. 

Je-li  embryo přítomno,     musí vyslat   signál pro  žluté tělísko,   aby nezaniklo, neboť   těhotenství se může rozvíjet jen   v   prostředí správné rovnováhy hormonů.

Signálem pro žluté tělísko je známý hormon hCG - lidský choriový gonadotropin (hCG - human Chorionic Gonadotropin). K implantaci (zahnízdění) embrya do děložní sliznice dochází 6. až 8. den po ovulaci, což je většinou 20. až 21. den cyklu. Brzy poté, za 1 až 2 dny, se v některých buňkách zárodku začne vytvářet hormon hCG. Ten se krví dostává ke žlutému tělístku a výsledkem je, že žluté tělísko nezanikne. Tvorba hormonů (estrogenů a progesteronu) ve žlutém tělísku je pro udržení těhotenství zcela nezbytná po dobu prvních 6 týdnů těhotenství. Potom si je postupně začíná vytvářet embryo samo a po 11. týdnu těhotenství už není žluté tělísko potřebné.

hCG je možné prokázat pomocí hormonálních testů v krvi nebo v moči ženy. Vzhledem k tomu, že hCG je v trofoblastu (budoucí placentě plodu) vytvářeno již od 24. dne cyklu, mohli bychom z ní v té době zjistit těhotenství ženy. Test by však musel být velmi citlivý, protože malé embryo vytváří jen málo hormonu hCG. V praxi tak citlivé testy nejsou dostupné. V lékárnách lze zakoupit jednorázové těhotenské testy, které umožňují stanovit těhotenství přibližně od 26. - 27. dne cyklu, tedy ještě před očekávaným příchodem menstruace.

 

Pravděpodobnost otěhotnění

 

 Spermie jsou schopny oplodnit vajíčko 3 až 4 dny, podle některých autorů dokonce až 5 či 6 dní po pohlavním styku. Musejí-li čekat tak dlouho, jejich funkčnost klesá a pravděpodobnost oplození se snižuje. Nejlépe je, dostanou-li se spermie do pochvy ženy 1 den před tím, než vajíčko ve vaječníku dozraje.

Vajíčko je schopno oplození po ovulaci jen krátkou dobu, nejvýše 20 - 24 hodin. Není-li tedy vůbec žádný pohlavní styk v době 5 dní před ovulací a nejvýše 24 hodin po ovulaci, je těhotenství téměř vyloučeno.

Z popisu dějů při oplození vajíčka by se mohlo zdát, že každá žena. otěhotní hned první cyklus, byl-li ve správnou dobu pohlavní styk. Tak tomu ale není. V optimálním případě, ve věku 20 let, dochází v průměru k otěhotnění jen jednou za 4 cykly. Se zvyšujícím se věkem ženy tato pravděpodobnost klesá. Mezi 25. a 35. rokem je pravděpodobnost otěhotnění přibližně 16%. Po 35. roce věku ženy pravděpodobnost těhotenství prudce klesá a po 40. roce nedosahuje ani 5% na 1 menstruační cyklus.

Příčiny  všeobecně malé pravděpodobnosti otěhotnění u člověka nejsou přesně známy. Jednou z nich bude stárnutí vajíček, která jsou ve vaječníku skladována od narození děvčátka. Vlivem kosmického záření a jiných škodlivin se v nich mohou hromadit mutace, které po oplození vedou ke vzniku neživotaschopného embrya. Oplození mohlo nastat, ale embryo zaniklo ještě dříve, než se stačilo v děloze zahnízdit. Někdy se embryo zahnízdí, ale pak nepokračuje ve vývoji a výsledkem je jen o několik dnů opožděná menstruace. Mnoho těhotenství tedy zaniká ještě dříve, než je běžnými metodami můžeme prokázat. Když provedeme v 6. týdnu těhotenství vyšetření ultrazvukem, nalezneme už jen ta těhotenství, která výběrem úspěšně prošla.../

                                                                 MUDr. Karel Řezábek

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...