Bazální tělesná teplota (BTT) patří mezi nejčastěji sledované příznaky k určení dne ovulace. Nejčastěji bývá poovulační vzestup BTT (který činí přibližně 0,3-0,5°C oproti pozdní folikulární fázi) dáván do souvislosti s nárůstem hladiny hormonu progesteronu a jeho termogenním (teplotu zvyšujícím) účinkem. V poslední době se však zjistilo, že na tomto fascinujícím jevu se podílejí i další hormony: estrogen a melatonin.

Progesteron a estrogen jsou hormony, které mají na BTT opačný účinek: zatímco progesteron BTT zvyšuje, estrogen ji svým působením snižuje. Nejvyšší BTT naměříme přibližně v polovině luteální fáze, což odpovídá období nejvyšších hladin progesteronu.

Bazální tělesná teplota je naopak nejnižší na konci folikulární fáze (před ovulací) v souvislosti s vysokými koncentracemi estrogenu. (Dříve se uvažovalo o tom, zda by krátkodobý, často jednodenní pokles teplot, který někdy zaznamenáme bez­prostředně před vzestupem teplot v poovulačním období, nemohl sloužit jako ukazatel ovulace. Následné výzkumy však do­kázaly, že takový pokles je značně nespolehlivou    známkou    ovulace, a   navíc   se   neobjevuje   u   všech cyklů, ve kterých k ovulaci došlo.) Hodnoty BTT v luteální fázi jsou tedy určeny poměrem  hladin  estrogenu a progesteronu.

Účinek těchto hormonů se vysvětluje několika způsoby. Bazální tělesná teplota je obecně řízena dvěma procesy tvorbou tepla a tepelnými ztrátami přes pokožku. (Je to podobná situace, jako když chcete v místnosti snížit teplotu. Buď snížíte ústřední topení, anebo otevřete okno.) Je pravděpodobné, že estrogen i progesteron mohou působit přímo na centra řízení BTT, která se nacházejí v předním hypotalamu (v přední spodní části mozku), a tak ovlivnit jak ztráty tepla (skrze řízení úrovně překrvení pokožky), tak pravděpodobně i jeho produkci. Udržování vyšší teploty v luteální fázi se odráží ve zvýšeném příjmu potravy (v průměru asi o 690 kJ na den) ve srovnání s fázi folikulární. Ženy v této fázi také dávají přednost vyšší pokojové teplotě.

Dalším hormonem, který se podílí na regulaci BTT, je melatonin. Je to hormon produkovaný v nočních hodinách epifýzou, malou žlázou v mozku. Intenzivní světlo jeho produkci zcela potlačuje. Říká se mu proto někdy také „noční hormon".

Od doby jeho objevení v polovině 50. let minulého století se zjišťuje, že tento hormon hraje klíčovou roli v řadě fyziologických funkcí. Například nastavuje fázi našich vnitřních biologických hodin a přenáší do organismu informaci o délce noci (a tím také o právě probíhajícím ročním období). Má schopnost ochraňovat genovou informaci buněk, atak pravděpodobně nepřímo snižuje riziko vzniku rakoviny. Ovlivňuje rovněž kvalitu spánku. A také, a to je v souvislosti s PPR zvláště důležité, snižuje bazální tělesnou teplotu. Je známo, že bazální tělesná teplota v průběhu dne a noci kolísá. Děje se tak vlivem aktivity, okolní teploty, příjmu potravy, horké či studené koupele atd. BTT vykazuje takzvaný cirkadiánní (přibližně denní) rytmus. Nejvyšších hodnot dosahuje BTT pozdě odpoledne nebo večer a nejnižší teploty naměříme v druhé polovině noci. Tento rytmus přetrvává dokonce i v případě, kdy člověk stále leží po dobu několika dní a jídlo přijímá v pravidelných odstupech.

V noci BTT klesá díky snížení fyzické a metabolické aktivity v průběhu spánku a působení melatoninu. Uvádí se, že až 40 % z výchylky BTT, k jaké dochází v průběhu 24 hodin, je způsobeno melatoninem. Bazální tělesná teplota je v luteální fázi zvýšena oproti fázi folikulární po celý den, ale největšího rozdílu dosahuje v noci. Zatím z nejasných příčin je luteální fáze obdobím, kdy melatonin v noci snižuje teplotu jen malou měrou. Znamená to, že v luteální fázi dochází k menším výchylkám BTT v průběhu 24 hodin. Jedním z možných vysvětlení je, že se tak v organismu vytváří „stabilnější" prostředí pro rozvoj nově počatého zárodku.

Pokud si žena měří teplotu ráno po probuzení, pak je výsledek měření v luteální fázi ovlivněn zároveň několika vlivy: poměrem progesteron/estrogen, sníženým účinkem melatoninu na BTT v noci a fází vnitřních biologických hodin. Pokud by existoval jednoduchý a levný způsob, jak změřit teplotu v druhé polovině noci bez probuzení ženy, záznam BTT v průběhu cyklu by byl mnohem přesnější a rozdíly v BTT mezi folikulární a luteální fází by byly výraznější.

Tuto teplotu měříme každý den pokud možno ve stejném prostředí, čase a ví klidu (bazální, tj. základní). Nejvhodnější doba je ráno ihned po probuzení. Takže je vhodné mít teploměr a tužku s papírem na stolku u postele. Teplota se měří v konečníku, pochvě nebo ústech minimálně 5 minut. Naměřené hodnoty si pečlivě zaznamenáváme (například do záznamové tabulky). Nezapomeňte si poznamenat i okolnosti, které mohou mít na teplotu vliv (např. užívání léků, cestování, nedostatek spánku atd.).

V první části  cyklu je teplota bez větších výkyvů; změna teploty nastává až po ovulaci.

Ale nepředbíhejme. Na začátku cyklu se na povrchu vaječníků jeden z váčků (folikulů) oproti ostatním zvětší a vyplní tekutinou. Postupem času tento váček roste a jeho buňky vytváří ženský hormon estrogen, který je postupně vyplavován do krve. Tento hormon je příčinou změn na sliznici dělohy a způsobuje též otvírání děložní branky. Právě tento hormon činí hlen v hrdle děložním řídký natolik, aby spermie mohly snadněji proniknout do dělohy, a poté k vajíčku. Čím více se blíží uvolnění vajíčka, tím více se estrogenu v těle ženy vyskytuje. Těsně před ovulací jsou všechny změny způsobené estrogenem „nejnápadnější", a žena tedy blížící se ovulaci bezpečně pozná. Žena, která  si svoji bazální teplotu měří pravidelně po dobu jednoho roku, pozná bezpečně pravidelnost svého menstruačního cyklu.

Jak bylo naznačeno, probíhá teplota během jednoho cyklu ve dvou Tazích. První fáze se vyznačuje teplotami o několik desetin stupně nižšími, než jaké jsou teploty v druhé fázi cyklu. V době před uvolněním vajíčka působí v těle ženy již zmíněný hormon estrogen, který udržuje tělesnou teplotu v nižších hodnotách. Často bezprostředně před ovulací či v době ovulace dochází ještě k mírnému poklesu bazální teploty. To je tedy doba vhodná pro otěhotnění. Vajíčko bude co nevidět uvolněno (popř. k jeho uvolnění právě došlo) a cesta k němu je pro spermie nejpřístupnější. Pravděpodobnost oplodnění je maximální.

Po uvolnění vajíčka dochází v ženském těle k hormonální změně, neboť se začíná objevovat hormon žlutého tělíska. Právě jeho působením začíná tělesná teplota ženy stoupat. Tato o několik desetin stupně zvýšená teplota přetrvává až do konce cyklu. Přechod teploty z nízkých hodnot na vyšší nazýváme teplotním vzestupem. Správné rozpoznání rozhodujícího teplotního vzestupu je podmínkou spolehlivého určení nastoupení neplodných dní. Pro stanovení rozhodujícího teplotního vzestupu se řídíme pravidlem tři po šesti. Co to znamená? Teploty zaznamenané ve třech po sobě následujících dnech jsou vyšší než teploty naměřené v šesti dnech, které předchází těmto dnům se zvýšenými teplotami. Zároveň platí, že třetí den zvýšených teplot jsme naměřili hodnotu o 0,2 stupně Celsia vyšší, než byla nejvyšší teplota oněch šesti dnů s nižšími teplotami.../

 

Karel D. Skočovský, CWOE Masarykova univerzita v Brně

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...