Jak jste spokojen s novelou zákona o asistované reprodukci?

Myslím si, že zákon v současné formě, je  dobrý.Nejsou tam žádné zásadní kontroverze. Byl jsem i pro možnost neanonymního dárcovstí zárodečných buněk, ale  v zákoně je uvedeno  , že zdravotnické zařízení zajistí anonymitu dárce zárodečných buněk.

Zda by přeci jenom výklad tohoto zákona neumožnil po vzájemné dohodě odkrýt identitu  například dárkyně vajíček, bude ještě nutné projednat s právníky.

 

V čem je výhoda ztráty anonymity dárce?

Především v rodinách.Sestra může darovat vajíčko sestře. Zůstávají zachovány určité rodinné genetické vazby.To je jistý posun kupředu, ale jak opakuji  není v tuto chvíli správné tuto věc příliš rozebírat, protože bude nutné nejdříve vše projednat s právníky.

 

U spermií to nejde?

U nás je podle zákona matkou ta žena, která dítě porodí, takže zde nevzniká problém, tam je to jednoznačné.U mužů není zatím odkrytí anonymity dárce možné - ale doufám, že i v této oblasti  by mohlo někdy dojít k posunu.

 

Pokud je dle zákona matkou žena, která dítě porodila, vylučuje zatím zákon surgátové mateřství?!

Vzhledem k tomu, že chybí postup, který by upravoval následnou přímou adopci, tak tato problematika je zatím velmi složitá, avšak zákon náhradní mateřství  vysloveně nezakazuje.

 

Vy byste byl pro legalizaci surgátového mateřství?

To je citlivá záležitost. Rozhodně se nedívám zcela negativně na možnost náhradního mateřství pro ženy, které přišly z různých důvodů o dělohu nebo mají jiné závažné zdravotní problémy, které jim neumožňují dítě donosit. Jednoznačně jsem proti tomu, aby se náhradní matka používala komerčně např. u žen, které pouze nechtějí podstoupit porod proto, že na to nemají čas a aby si nezkazily postavu.

 

 Podařilo se Vám v zákoně prosadit nějaké změny?

Podařilo se nám prosadit vznik centrálního registru IVF center.Každé centrum v republice bude muset od příštího roku pravidelně odesílat data o svých výsledcích.Počtu započatých stimulací, přerušených stimulací, odběru vajíček, přenesených embryí, gravidit, donošených dětí...Tím by se měla vyselektovat kvalita center.

 

Kdo bude registr spravovat?

Ústav zdravotnických informací (ÚZIS) a poradním orgánem bude Rada registru asistované reprodukce.Práce v této Radě bych se rád sám účastnil a přál bych si, aby v ní byl i MUDr. Karel Řežábek, CSc, který má velkou zásluhu na přípravě registru a také MUDr. Jiří Štěpán, CSc., ze Sdružení center asistované reprodukce.

 

Jak budete kontrolovat, zda IVF centra odevzdávají správná data?

Za tímto účelem bude vytvořena kontrolní komise, která bude podezřelá data prověřovat.Takové podvody budou totiž porušením zákona.Za jeho záměrné porušování může být centru i odebrána licence.IVF center je v současné době mnoho, všichni se musejí snažit.

 

Je významný rozdíl ve výsledcích léčby u jednotlivých center?

Určitě rozdíly mezi centry jsou, ale protože nejsou k dispozici adekvátní údaje, není jednoduché na otázku jednoznačně odpovědět. Nešvarem někdy bývá inzerce neúplných a tak minimálně zavádějících údajů o úspěšnosti svého IVF centra, kdy se např.inzeruje, že ve třech IVF cyklech ženy dosáhnou těhotenství v 98%. Jsou to polopravdy a klamání veřejnosti.

 

Ale já mám pocit, když sleduji např. diskuse pacientek na serveru neplodnost.cz, že skutečně 90% z nich do dvou let otěhotní...

Ano, to je docela i možné. Záleží však jednoznačně na věku léčených žen a na příčinách neplodnosti. Protože plodnost žen od věku 36 let začíná klesat, celková úspěšnost IVF léčby nebývá tak vysoká. Pokud se do kumulativní četnosti započtou také kryoembryotransfery, lze předpokládat, že v dobře fungujících IVF centrech se budou výsledky léčby  kolem 90% klinických těhotenství po třech IVF cyklech blížit. Osobně bych si přál, aby skutečně 90% žen v průběhu tří IVF cyklů úspěšně otěhotnělo a porodilo zdravé děti.  To vše ale bude možné hodnotit teprve až na základě výsledků RAR.

 

Jak zjistíte, jestli pacientka porodí zdravé dítě?

Není to jednoduché, ale je to možné.V ISCARE IVF a v některých dalších centrech tyto údaje dohledáváme. Od příštího roku, kdy budou k dispozici data RAR, předpokládám, že bude možné dohledat narozené děti pomocí porodnického registru. Domnívám se, že díky RAR bude mít česká asistovaná reprodukce vyšší kredit i v rámci EU.

 

 

Na čem nejvíce závisí kvalita asistované reprodukce?

To nelze jednoznačně říct. Asi na všem.Srdcem celého procesu je určitě embryologická laboratoř. Ale podcenit nelze ani přípravu, hormonální stimulaci, správné načasování odběru atd.V celém procesu skutečně záleží především na zručnosti a zkušenostech lékařů, sester, laborantů atd. Všechna centra mají v současné době k dispozici přibližně stejně kvalitní vybavení, používají podobná kultivační média, stejné stimulační preparáty - nejvíce záleží na lidském faktoru.

 

V čem vidíte budoucnost IVF.Kudy se bude ubírat výzkum v této oblasti?

V devadesátých letech byl zlomovým okamžikem objev ICSI.V nejbližší době se, pokud vím, se nic podobného nechystá. Řekl bych, že výzkum v oblasti asistované reprodukce se bude velkou měrou odehrávat více než v klinice v oblasti genetiky, molekulární biologie a embryologie.Vývoj pokračuje také v oblasti farmakologie, kdy v současné době probíhají studie, které hodnotí  účinky depotní formy rekombinantního FSH, který by stačilo aplikovat jednou za týden. To by mohlo ženám významně zjednodušit celou léčbu při stimulaci vaječníků, která by se tak omezila pouze na několik málo injekcí .

 

Četla jsem, že už lze zmrazovat pouze vajíčka nebo vaječníkovou tkáň, která se pak znovu implantuje a produkuje oocyty?!

Ano, vajíčka zmrazovat lze, ale výtěžnost této metody je velmi malá, málo z nich přežije rozmražení. Úspěšnost této metody se pohybuje kolem jednoho procenta klinických těhotenství na embryotransfer.Podstatně efektivnější možností je kryokonzervace embryí v časných stadiích vývoje, kde lze očekávat těhotenství mezi 20-30% na embryotransfer.

V poslední době se také někdy provádí kryokonzervace ovariální tkáně. Sám jsem provedl odběr tkáně vaječníků asi u 20 pacientek před chemoterapií, ale bohužel zatím nejsou výsledky této metody uspokojivé. Myslím si ale, že časem se metoda zdokonalí  . Tento postup by mohl představovat jedno z řešení, jak zachovat plodnost žen, které po úspěšné onkologické léčbě budou chtít své biologicky vlastní dítě.

 

Je pravda, že u žen nastává v 35 letech prudký pokles plodnosti - zlomově?

Samozřejmě, že ne.Pokles plodnosti je pozvolný.

Ve své praxi sleduji významnější pokles až po 37.roce a po 40. je už pravděpodobnost otěhotnění vlastním vajíčkem skutečně velmi malá.

 

Čtyřicetiletá žena má jakou šanci, že po IVF otěhotní?

Asi 10 - 15% klinických těhotenství po embryotransferu.Co způsobuje pokles plodnosti ve vyšším věku žen se přesně neví, ale  významným faktorem je kvalita vajíček, která  vykazují větší počet abnormalit, ale roli asi hrají i jiné faktory na mitochondriální úrovni. Pokud se použijí po 40. roku u žen vajíčka dárkyň, dosahují se výsledky jako u mladých žen do 35 let.

 

Máte mnoho starších pacientek ?

Není jich málo.Motivací bývá nejčastěji nový partner, který ještě nemá vlastní děti.

 

Jaká je dnes nejčastější příčina neplodnosti?

Kdysi byla hlavní příčinou neprůchodnost vejcovodů.Dnes je to často endometrioza, což je záludné a velmi málo poznané onemocnění, které brání těhotenství mechanicky, tím, že způsobuje srůsty, ale zřejmě i na imunologické úrovni.Až v 50% případů je neplodnost na straně mužů.Často se jedná o kombinaci ženské a mužské příčiny. Poměrně početná je kategorie idiopatické neplodnosti, kdy příčina není známá .Nezřídka je na vině imunologie, i když mám pocit, že imunologie jako příčina neplodnosti je dost přeceňována.

 

Proč myslíte?

Pracoviště, která se imunologií zabývají, nemívají na tuto problematiku stejný názor a liší se také v přístupech léčebných opatření. Někdy je to dost obtížné, jak dále postupovat a je otázkou nakolik je skutečně  medikace přínosná. Pacientky jsou o této oblasti vcelku dobře  informované a imunologické vyšetření nezřídka vyžadují i v případech, kdy k širšímu imunologickému vyšetření není velký důvod. V některých centrech se imunologickému vyšetření vyhýbají tím, že všem ženám podávají nízké dávky kortikoidů a tak vlastně přeléčí i potencionální imunologické příčiny neplodnosti.

 

Jak se díváte na trend poslední doby, pacientky příliš nevyšetřovat a rovnou je poslat na IVF?

Je to skutečně diskutabilní. Zcela jistě je správné na základě různých vyšetření zjistit příčinu neplodnosti. Na základě výsledků je pak teprve možné rozhodnout, jakým způsobem postupovat, pochopitelně od jednodušších metod (intrauterinní inseminace) ke složitějším (IVF/ICSI).V některých případech (zejména u starších žen) je skutečně vhodné podstoupit přímo IVF.

 

V Praze 28.6.2006

Rozhovor o IVF s MUDr. Milanem Mrázkem, předsedou Sekce reprodukční medicíny ČGPS JEP ČR.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...