Zakládat rodinu ve vyšším věku prý je trendem současné doby.Ženy prý budují kariéru, cestují, užívají si a na dítě pomyslí, když už je mnohdy pozdě. Názory lékařů se liší, od těch , kteří s protaženým obličejem a znatelnou ironií v hlase odsuzují ženy za odsouvání mateřství s tím, že v 35 letech už je žena na dítě stará až po ty, kteří  optimisticky naladěni odtuší „ Vám je teprve 35...? Moje žena rodila ve 42 a všechno bylo v pořádku...".

Patříte-li k těm, které se rozhodly ještě nějakou dobu počkat, je tento článek určený právě Vám. Nebudeme rozebírat, jestli je žena ve vyšším věku pro mateřství zralejší a více si je užívá nebo naopak moc stará a péči o dítě nezvládá. To je individuální , závislé na mnoha faktorech -  zkušenostech,  kondici , přístupu k životu. My se teď podíváme jaké jsou Vaše šance na zdravého potomka čistě z medicínského hlediska.

 

Ovariální rezerva
    Podle statistik ženská plodnost s věkem klesá a to již řadu let před nástupem menopausy. Tento jev souvisí s ubýváním primordiálních folikulů ve vaječnících. Optimální plodnost je u ženy ve věku 20 - 24 roků, posléze pozvolna klesá a k jejímu velmi rychlému úbytku dochází po 35. - 37. roce věku, a to navzdory tomu, že žena má zachovanou pravidelnost menstruačního cyklu a prokazatelnou ovulaci. Rychlost tohoto procesu je však velmi individuální. Vzhledem k tomu, že v naší populaci věk ženy v době narození prvního dítěte stále stoupá, stává se zhodnocení jejího reprodukčního potenciálu základním ukazatelem pro plánování těhotenství.   

V případě dobré ovariální rezervy je bazální hladina FSH v začátku cyklu nízká (do 10 IU/1). To znamená, že k iniciaci růstu folikulu stačí jen malé množství folikulostimulačního hormonu, tedy ovariální tkáň je na něj dobře citlivá. Je však nutné, aby odběr byl proveden v samém počátku cyklu, tj. 2. - 4. den. Pak již dochází k vzestupu hladiny estradiolu produkovaném v buňkách  rostoucího folikulu a zpětnovazebně k poklesu hladiny FSH. Nízká hladina FSH je tedy známkou dobré ovariální rezervy pouze v případě kdy zároveň stanovená hladina estradiolu - E2 je rovněž nízká (do 0,3 nmol/l). U některých žen se  však nepodaří zachytit nízkou hladinu estradiolu ani při opakovaných správně časovaných odběrech. Tento jev je způsoben poklesem sekrece inhibinu B , což je považováno za první známku poklesu ovariální funkce. Inhibin B totiž zpětnovazebně snižuje nejen sekreci FSH, ale  také estradiolu.
    Dále se posuzuje objem vaječníků a bazální počet  folikulů pomocí vaginální ultrasonografie. Za poměrně alarmující známku poklesu ovariální rezervy se považuje nález malých ovárií (do 3 ccm), do 3  folikulů na každém. Také toto vyšetření je třeba vhodně načasovat - nejlépe na 3. den menstruačního cyklu.    

 

Riziko poškození plodu

Zatímco hladina FSH a vzhled ovarií vypovídají především o zásobě oocytů v ovariu, stoupající věk ženy ovlivňuje jejich kvalitu, tj. genetickou výbavu.Samotná ovariální rezerva tedy ještě nemusí být ukazatelem dobré fertility. Vajíčka se tvoří ve vaječnících již v prenatálním období. Každá žena se  narodí  s konečným počtem vajíček, žádná nová se během života netvoří. Od puberty každý měsíc dozraje jedno vajíčko. Vajíčka stárnou spolu s celým organismem a stejně jako celé tělo jsou vystavena nejrůznějším škodlivým vlivům.To je také důvod proč s přibývajícím věkem matky roste pravděpodobnost vývojových vad plodu. Starší ženy jsou více vystaveny riziku časných potratů. Důvodem je právě výše zmíněná kvalita vajíček. - může dojít k oplodnění, ale embryo se vlivem poškození dále nevyvíjí.

 

Riziko porodu dítěte s Downovým syndromem podle věku matky:

Věk matky

Riziko Downova syndromu při porodu

20

1/1500

25

1/1400

30

1/1000

35

1/380

40

1/110

45

1/30

Je-li ženě v době porodu více než 35 let, je doporučena z důvodu tzv. věkového rizika k podrobnějšímu sledování v průběhu těhotenství. Tento skríningový systém je orientován hlavně na Downův syndrom (DS), Edwardsův syndrom (mnohočetné vady neslučitelné s životem) a vady s porušeným kožním krytím plodu: defekty neurální trubice a břišní stěny.

 

Protokol skríningu Downova syndromu a dalších vad v pěti krocích :

1/ Při první návštěvě prenatální poradny je matka informována o možnosti  skríningu vrozených vad. Matky nad 35 let v termínu jsou doporučeny  ke genetické konzultaci.

2/ V 10. týdnu je odebrána krev na PAPP-A (těhotenský plasmatický protein A)

3/ ve 12. týdnu je ultrazvukem změřena nuchální translucence (NT) a zjištěna přítomnost nosní kosti (NB) plodu.
Matky s významně nižší hodnotou PAPP-A, vyšší nuchální translucencí (NT) nebo při chybění nosní kosti (NB) plodu jsou odeslány ke konzultaci do centra prenatální diagnostiky.

4/ Ve 14-17. týdnu je u ostatních matek provedeno vyšetření minimálně alfafetoproteinu (AFP) a choriového gonadotropinu (T-hCG). V krvi matek plodů s Downovým syndromem je typicky snížen AFP a zvýšen T-hCG. Ke konečnému výpočtu rizika vrozené vady plodu jsou užity všechny známé výsledky (tzn. PAPP-A, NT, NB, AFP, T-hCG). Vyšetření dalšího screeningového markeru - volného estriolu (uE3) může odhalit riziko některých vzácnějších vad (například Smith-Leml-Opitzův syndrom, Edwardsův syndrom, deficit steroid-sulphatasy) nebo poruch placenty s rizikem komplikací na konci těhotenství.

5/ Screening je ukončen ultrazvukovým vyšetřením ve 20. týdnu zaměřeným podle dosavadního průběhu těhotenství.

Pozitivita screeningu neznamená jisté postižení plodu. Pouze je zvýšené riziko. Skutečně je postižen jen každý dvacátý až padesátý plod.

 

Při pozitivním výsledku screeningu vrozených vad v těhotenství (prenatálním)  pomocí krevních testů a ultrazvuku je matkám nabízeno cílené vyšetření buněk plodové vody (amniocentesa - AMC), placenty (biopsie choria - CVS) nebo krve plodu (kordocentesa - PUBS).

Všechny tyto invazivní výkony jsou spojeny s malým, ale v populačním měřítku ne nepodstatným rizikem ztráty těhotenství: dle dostupných údajů se udává zvýšení rizika potratu o 0,5 - 1% dle zkušenosti operatéra - jinými slovy, riziko potratu je tím nižší, čím větší jsou zkušenosti lékaře, který zákrok provádí.

 

Zdravotní rizika těhotenství ve vyšším věku pro matku

Statisticky jsou starší těhotné častěji postiženy různými zdravotními komplikacemi - vysokým krevním tlakem, otoky, těhotenskou cukrovkou, poruchami fce. štítné žlázy atd. Rozhodně to ale neznamená, že zmíněné komplikace postihnou všechny těhotné po 35. roce. Vše je individuální a závisí na celkovém zdravotním stavu každé ženy.

 

Primordiální folikul - u zdravé ženy dochází v každém menstruačním cyklu vlivem hormonů k růstu několika folikulů ( dutinky, které obsahují vajíčka ) na vaječních. V určité fázi růstu je však složitým mechanismem „vybrán" pouze jeden folikul, který roste dále a obsahuje zralé vajíčko, ostatní folikuly zanikají.

FSH - folikulostimulační hormon - jak už vyplývá z názvu, jedná se o hormon, který stimuluje k růstu folikuly ve vaječnících

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...