Neplodnost je problém celosvětový, zasahující jak vyspělý západní svět, tak i země rozvojové. Při řešení komplikací s početím se spojili zástupci pacientských organizací se zdravotníky z více než 20 zemí světa a založili Skupinu pro asistované početí - Assisted Conception Taskforce, tedy ACT.

Jedním ze členů mezinárodní skupiny je MUDr. David Rumpík, ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně, který nám zodpověděl všetečné otázky, co nového a podnětného bychom měli od ACT očekávat.

 

_____________________________________________________________________

 

Řekněte prosím úvodem něco o sobě, proč se specializujete na léčbu neplodnosti?

 

Hned po studiích na LF MU v Brně jsem nastoupil na II.gynekologicko-porodnickou kliniku Prof. Ladislava Pilky a byl jsem zařazen do týmu, který se věnoval léčbě neplodnosti. Od té doby je to má hlavní specializace. Ve Zlíně fungujeme od r.2000 poté, kdy jsme po sloučení klinik v Brně na Obilním trhu hledali pro privátní kliniku vhodnou lokalitu a musím říct, že jsme vybrali dobře.

 

Co Vás tak rychle vyhranilo ? Chtěl jste pomoci ženám nebo Vás zaujal nový dynamický obor ?

 

Já jsem absolvoval gymnázium se zaměřením na programování a toto technické zaměření je vzdáleně příbuzné s tzv. technikou dítěte ze zkumavky. Je to vlastně proces s částečným využitím přístrojů a je velmi sofistikovaný a zaujal mě natolik, že jsem u něj zůstal.

 

Můžete vysvětlit podstatu Iniciativy pro asistované početí (Assisted Conception Taskforce - ACT) ? Odkud tato iniciativa vzešla?

 

Organizace vznikla asi před pěti lety z iniciativy některých pacientských organizací v Evropě a následně se přidali i lékaři. Nyní má asi 30 členů z různých zemí světa. Např. předsedkyně je z Austrálie a další členové jsou z Kanady, Anglie, Švýcarska, Itálie, Francie, Mexika atd. a  pro zajímavost, z bývalého bloku východních zemí Evropy jsem jediným zástupcem já. Název je velmi vzletný, dá se také přeložit  jako Diskusní skupina o problémech s početím. Hlavní misí je zbavit pacienta strachu z lékařských vyšetření a přispět tím k jeho odhodlání léčit se. Sami mluvíme o tom, že se snažíme popularizovat léčbu neplodnosti.

 

Je v naší republice pacientská organizace se zaměřením na léčbu neplodnosti ?

 

V současné době funguje v ČR  nadace Mateřská naděje (www.materska-nadeje.cz). Dříve tu fungovala i pacientská organizace Verbena, vydávala časopis stejného jména, ale bohužel zanikla poté, co předsedkyně úspěšně otěhotněla. Pak už se nenašel nikdo z pacientů, kdo by měl dostatek energie a času se tomu věnovat. Jsou to organizace neziskové, zájmové, vyžadující mnoho práce a volného času, členové řeší své starosti veřejně a to vše jsou problémy, které brzdí zakládání pacientských organizací u nás. Je to škoda, protože tyto laické organizace hrají významnou roli při jednáních se ZP nebo s politiky, kteří nás lékaře vidí oprávněně jednostranně a silná pacientská organizace by nám pomohla. Ve světě právě ACT vznikla zespodu, iniciativou pacientských organizací, které mají silnou pozici např. v Itálii, Německu, Švýcarsku aj.

 

Na stránkách věnovaným ACT jsem našla výzvy k podpisu tzv. Charty ACT - o co se jedná?

 

V Chartě jsou vypracovaná všeobecná doporučení, jak by se jednotlivé léčebné instituce a kliniky měly chovat ke svým pacientům. Cílem je aby péče, komunikace, informovanost a podpora léčby byla co nejlepší. Jednotlivá IVF centra se podpisem zavazují poskytovat pacientům podrobné informace a návody ohledně postupů vyšetřování a léčby neplodnosti. Centrum, které Chartu podepíše, se zařadí do skupiny ACT a tím získává možnost prezentovat se v rámci celosvětové sítě ACT a  předávat i získávat zkušenosti z celého světa. Přes webové stránky ACT se pacientka dostane až k jednotlivým centrům ve svém regionu.

 

Máte představu kolik IVF center, případně lékařů v ČR už chartu signovalo?

 

Zatím je to asi 7 pracovišť. Není cílem nasměrovat pacientku do jednoho konkrétního pracoviště, ale hlavní snahou je zbavení strachu, pár by se neměl bát říct si, já jsem neplodná nebo neplodný, ale chci to řešit.

 

Jaký je rozdíl v řešení neplodnosti v jednotlivých zemích ?

 

Vycházeli jsme z jedné velké studie od Prof. Collinse z McMaster Univerzity (Hamilton, Ontario, Kanada). Studie říká, že v současné době je na světě asi 90 mil. neplodných párů a bohužel jen 6% z nich vyhledá pomoc lékaře. V Evropě většinou mají pacienti snahu svůj problém vyřešit. Nejhorší situace je v zemích třetího světa, patří sem i bývalé země Sovětského svazu, rozvojové země Asie a Afriky, Oceánie. Zde chybí peníze a zdravotnická síť, která by informovala a pomohla. V současné době 15-20 % všech párů neotěhotní bez pomoci lékaře, takže 1 ze 6 párů nemůže mít miminko. Situace je stejná ve všech zemích, ovšem příčiny jsou různé. V rozvojových zemích jsou příčinou hlavně různé infekční nemoci, které vedou k uzavření vejcovodů a ve vyspělých zemích oddalování plánované rodiny až po 30. roce života, vliv civilizačních faktorů včetně kardiovaskulárních a onkologických, snížený spermiogram atd.

 

V chartě ACT je uvedeno, že „věnuje pozornost socioekonomickým....problémům, souvisejícím s poruchami početí a asistovanou reprodukcí". Co je tím myšleno ?

 

To souvisí s předešlou otázkou a neznamená to přímou finanční pomoc. S pomocí zástupců ACT zjišťujeme jaká je situace v jednotlivých zemích a víme, že čím méně vyspělá země s menším HDP, tím nižší možnost  léčby neplodnosti. Zdravotnictví je zde nerozvinuté, chybí informace  a pacient si musí vše hradit sám. Jiné problémy jsou např. v Polsku, kde horší dostupnost léčby nezpůsobila horší ekonomika, ale silný vliv náboženství. ACT se snaží zmapovat právě tyto socioekonomické aspekty.

 

Dále je v chartě uvedeno, že „poskytuje informační servis a poradenství v otázkách asistované reprodukce". Jakou formou?

 

Přeložili jsme do češtiny Průvodce o léčbě neplodnosti, na kterém jsme v rámci ACT pracovali i se zástupci laických organizací asi rok. Je to velice pěkný dokument, který je také k dispozici ke stažení v pdf formátu.V tomto dokumentu je diagnostika a léčba rozdělena do několika kroků, ze kterých by měl  pacient zjistit, že problém nemusí být tak zásadní a nepřekonatelný, jak si možná představuje. Naší snahou je Průvodce zpopularizovat, aby si každý mohl postup pročíst a zbavil se zbytečného strachu, protože příčinou může být drobný problém jednoho z páru, který dokáže odhalit pouze lékař a který může vést k přirozenému početí. A někdy lékař doporučí pouze úpravu životosprávy.

 

ACT se také : „Snaží se rozptylovat mýty a nedorozumění, které obklopují různé léčebné procesy v této oblasti". Jaké jsou nejčastější mýty a nedorozumění v oblasti IVF?

 

Návštěva IVF kliniky neznamená, že musí pacient podstoupit náročná vyšetření a že automaticky musí dojít k umělému oplodnění. O tom píšeme v Průvodci, jak jsem již řekl v předešlé odpovědi.

Jeden z mýtů je, že děti po IVF nejsou "normální", že mají více vrozených a psychických vad. My máme k dispozici studie, které podobné úvahy vyvrací a dokonce u těchto dětí potvrzují např.vyšší  IQ. Není to ovšem formou početí ale tím, že přicházejí jako chtěné a do očekávaného prostředí, které se jim plně věnuje. Vrozené vady jsou procentuelně v obou sledovaných skupinách stejné. My v podstatě nahrazujeme pouze několik dní procesu, kdy je vajíčko oplodněno a cestuje vejcovodem. Pak už se vyvíjí naprosto stejně jako u dětí počatých přirozeně.

 

Hraje psychika v lidské reprodukci významnou roli? Stále se hovoří o psychickém bloku a stresu bránícím ženě počít?! Delegujete pacientky k psychologovi?

 

Je to velký problém, který může být příčinou tzv. idiopatické neplodnosti, tj. neplodnosti, kdy nemůžeme zjistit žádnou příčinu. Bohužel psychologů zaměřených na tuto problematiku je málo a většinou to řeší Kliniky asistované reprodukce samy. Ve vyspělých zemích kolem nás existují specializovaní psychologové, kteří pořádají psychoterapie a mají vymezené dny jen věnované neplodným ženám. Chápu, že v současnosti je pro ženu velkým stresem rozhodnout se mezi prací, kariérou, a nebo rodičovstvím. Problém neplodnosti určitě není jen problémem medicínským.

 

Jaký je Váš názor na imunologický faktor v léčbě neplodnosti?

 

Zastávám zlatou střední cestu. Nepodceňovat, protože může hrát určitou roli a je to výborný doplněk k vyšetření, ale také nepřeceňovat. Některé ženy si najdou na internetu, že je to to jediné co jim pomůže, vyšetření vyžadují a jezdí po specializovaných klinikách. Výsledek však nevede vždy ke kýženému těhotenství.

 

Propagujete selektivní transfer jednoho embrya ?

 

Dnes už ve větší míře zavádíme místo tří embryí pouze dvě. Tři embrya zavádíme pouze u pacientek, které se blíží 40. roku, dále po opakovaných neúspěších umělého oplodnění. Hrozí zde větší riziko dvojčat než u běžné populace a to asi u 5-10% . Vícečetná těhotenství jsou pro nás neúspěchem, může vést ke zbytečným komplikacím jako jsou např. předčasné porody a to se všemi problémy s tím souvisejícími.

Selektivní transfer jednoho embrya je např.ve Švédsku již uzákoněn a já bych podobný zákon zavedený u nás určitě podpořil.. Pokud by se podařil prosadit, klesly by celkové náklady a to v souvislosti za péči o rizikové gravidity a o předčasně narozené děti. Transferem jednoho embrya ale mírně klesne úspěšnost léčby a pak by bylo třeba navýšit hrazení IVF cyklů. Ve finále by ale na tom jak pacienti, tak zdravotní pojišťovny vydělaly.

 

Jak dlouho trvá průměrnému infertilnímu páru než se dočká kýženého výsledku?

Lze to zhruba spočítat. Víme, že úspěšnost jednoho IVF cyklu je asi 45% a do 1 roku se dají absolvovat 1-3x. Takže do dvou let by měla být pacientka těhotná. Průměrná doba k otěhotnění u nás se pohybuje od 1 do 2 let a podaří se zhruba u 90% párů.

 

Co si myslíte o úspěšnosti tzv. nativních cyklů? Provádí je Vaše klinika?

 

Určitě je to jedna z dobrých alternativ, kdy pacientka ušetří léky na stimulaci a je to také možnost jak se obejít bez hormonální stimulace. Bohužel úspěšnost je zde nižší, protože většinou získáme pouze jedno vajíčko. Je to také jedno z řešení léčby u pacientek, které mají vyčerpané 3 hrazené cykly IVF.

 

Jak se díváte na možnost legalizace surgátového mateřství  ?

 

Náhradní mateřství by bylo průlomovou věcí. Určitě by nemělo sloužit např. ke zbavení se těhotenství proto, aby si žena zachovala pěknou postavu a přitom získala pouze "hotové dítě" - tudy cesta nevede. Jenže v případech, kdy má žena např. odoperovanou či nevyvinutou  dělohou nebo má jiné vážné zdravotní problémy jako je těžká cukrovka nebo po ortopedické operaci, pak bych náhradnímu mateřství nebránil. Momentálně je v ČR nastolena zvláštní situace, protože takové mateřství není u nás ani zakázáno a ani povoleno. Existuje pouze věstník etické komise při MZ, kde není technika doporučena. Výkony se sice u nás provádějí, ale za cenu obrovských problémů zákonných i finančních, např.za úhradu právníků. Do budoucna by byla ideální existence speciální odborné komise, kde by byl zastoupen lékař, psycholog nebo  psychiatr, právník a ta by jednotlivé případy posoudila a rozhodla.

V ČR je těchto případů minimálně, já znám případ, kdy žena zcela zdarma odnosila dítě své sestře s odoperovanou dělohou. Ve finále vidíte spokojenou rodinu, která by jinak vůbec nevznikla a je to ohromný pocit zadostiučinění.

 

Co si myslíte o návrhu další novely Zákona o zdraví lidu, kde ministr Julínek hodlá omezit počet hrazených IVF cyklů na jeden za život?

 

Myslím, že je to cesta špatná. Populace u nás stárne, průměrný počet dětí v jedné rodině se snižuje (přibližně 1,25 dítěte na rodinu) a pokud má být naše politika propopulační, tak jde tato cesta přesně opačným směrem. Vždy je tu malé procento žen, které po IVF neotěhotní a riziko velkých výdajů bez 100% úspěchu pochopitelně od takové investice pouze vlastními prostředky odradí.

 

Zvyšuje se počet párů podstupujících umělé oplodnění ?

 

Zvyšuje, ale není to dané jen větší osvětou, ale i příchodem silných ročníků sedmdesátých let do věku, kdy zakládají rodinu. IVF cykly jsou ZP hrazeny do 39 let. V zákoně je limit po dobu fertilního období života ženy. Ovšem otázka je, jak toto období přesně vymezit. Doporučenou hranicí je věk 45 let, ale měli jsme zde i výjimečný případ ženy, která porodila zdravou holčičku ve věku 54 let. Tady je ke zvážení nejen otázka etická, ale i z pohledu dítěte.

 

Kudy se bude ubírat vývoj v oblasti IVF?

 

Většina technických problémů umělého oplodnění od  doby svého vzniku, tedy od r.1978, je vyřešena. Úspěšnost IVF proti přirozenému oplodnění je vyšší, protože při normálním početí zhruba v 75% embryo odejde s menstruační krví a žena neotěhotní a pouze 25% případů vede k těhotenství. Vyřešili jsme také problém preimplantační genetické diagnostiky, kdy se odebere z embrya před embryotransferem buňka a dají se provést některá genetická vyšetření k vyloučení určité genetické vady.

Myslím si, že největším zlomem a boomem bude v budoucnu využití kmenových buněk pro léčbu nemocí a to i současně nevyléčitelných. Je to obor nový a s velkou budoucností. Jedny z nejkvalitnějších  kmenových buněk mohou být vytvořeny z tzv. nadpočetných embryí, která jsou zamražena v IVF centrech a pochází od párů, které již porodily a mají nadpočetná embrya kryokonzervována. Výměnou jader v embryonální buňce se dá předat genetická informace konkrétní buněčné řady, kterou chci vytvořit pro konkrétního člověka. Např.buňka srdečního svalu, neuronální, pankreatická atd. a to by mohlo zcela zásadně změnit pokrok v medicíně. Chápu, že je to silný etický problém, protože je nutné vysvětlit ztrátu embryí, kterých jsou v zamraženém stavu po světě miliony. Některé páry souhlasí s jejich likvidací a pak je na zvážení, zda by nemohly být využity k jiným účelům. To je ale více otázka filozofická než pro lékaře asistované reprodukce.

 

Jaká je úspěšnost Vašeho IVF centra Zlín ? Jste něčím výjimeční?

 

Úspěšnost u nás je stejná jako v jiných IVF centrech v ČR i vyspělých zemích světa, tedy přibližně 90% po absolvování tří cyklů, u jednoho cyklu je úspěšnost asi 47%. Kliniky udávající procento úspěšnosti nad 60% u jednoho cyklu zcela určitě lžou.

My jsme výjimeční svým raketovým nástupem. Vznikli jsme jako jedno z posledních center asistované reprodukce a společně s naším sesterským pracovištěm Reprofit v Brně jsme v současné době jedním z největších IVF center v ČR. Velký důraz klademe na individuální přístup k pacientovi, máme mladý kolektiv lékařů a v neposlední řadě také zmodernizované vnitřní prostory a dále budeme investovat nemalé prostředky do dalších renovací. Málokdo ví, že naše klinika sídlí v budově z r.1938, která se jmenuje Tomášov, kde Tomáš Baťa školil své manažery. Bylo to velmi náročné studium, spíš vojenský dril, ale téměř všichni absolventi z Tomášova našli uplatnění v manažerských funkcích po celém světě.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...