V Dětské nemocnici FN Brno jsme hovořili na téma výživy dětí předškolního věku s prof. MUDr. Hanou Hrstkovou, CSc., přednostou I.dětské interní kliniky.

 

 

 

Proč mluvíme o změnách ve výživě právě v tomto období?

 

Změna výživy dětí ve věku přibližně od 3 do 6 let nastává v důsledku zvýšené potřeby energie, protože jsou v období růstu a samozřejmě také přibývají na váze. Nejen proto musíme přihlížet ke skladbě a výběru potravin, ale také je třeba dětem do budoucna vštípit správné stravovací návyky a tím předejít následným zdravotním potížím i v dospělém věku.

 

O jaké živiny se jedná a kde jsou zastoupeny?

 

Mezi základní živiny, které dítě potřebuje, patří bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky a další.

 

Bílkoviny se dělí na živočišné a rostlinné a k růstu dítěte jako stavební látky jsou důležité oboje. Zásadně by dítě nemělo dostávat pouze rostlinné bílkoviny. To proto, že bílkoviny se skládají z jednotlivých aminokyselin, které jsou nezbytné a zbytné. Zbytné si dokáže tělo samo vytvořit, ale nezbytné, tzv. esenciální aminokyseliny si nevytvoří. Rostlinné bílkoviny neobsahují všechny nezbytné aminokyseliny a proto pro malé děti předškolního věku je naprosto nevhodná vegetariánská dieta. Při vegetariánské dietě by dětem chyběly základní látky pro zdravý vývoj a růst dítěte. Živočišné bílkoviny jsou obsaženy hlavně v mase, rostlinné např. v každé zelenině, luštěninách a pod.

 

Sacharidy - cukry, jsou velmi důležité, protože jsou zdrojem tzv. rychlé energie. Pokud má dítě nedostatek cukrů, začne jeho organizmus odbourávat bílkoviny i tuky. Sacharidy jsou vhodné k zahnání hladu a pro uložení zásob energie. Preferujeme cukry složené, které nejsou přímo sladké, ale přesto cukry obsahují, například ty, které jsou obsaženy v chlebu a v celozrnném pečivu. Vhodný je také med a hroznový cukr pro dodání okamžité energie.

 

Tuky jsou potřebné pro tukové zásoby, dělí se na nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Zásadně bychom měli u dětí, ale i dospělých, preferovat nenasycené, tedy mononasycené a hlavně polynenasycené mastné kyseliny. Z nich se vyvíjí mozková a nervová tkáň a jsou také prevencí ateriosklerózy v dospělosti. To je velmi důležité, protože při špatné výživě se na cévách zakládají tukové pláty, což bylo dokázáno i u dětí předškolního věku.

Velké množství nevhodných nasycených mastných kyselin je zvláště v živočišných tucích a také v palmovém oleji. Výjimku tvoří rybí živočišný tuk, který je pro děti velmi vhodný.

Zato transnasycené mastné kyseliny jsou pro dětský i náš organismus naprosto nejhorší. Jedná se o tuky, které jsou starým způsobem ztužovány a v tom případě je pak zdravější i sádlo.

 

Vláknina má ve výživě důležitou roli. Lidský organizmus ji sice nedokáže strávit, ale potřebuje ji pro odstranění cizorodých látek ze střev, způsobuje zrychlení peristaltiky a tím lépe odchází škodlivé látky ze zažívacího traktu. Vláknina je důležitá složka prevence rakoviny tlustého střeva a kardiovaskulárních chorob.

 

Tekutiny jsou velmi důležitou, nezbytnou součástí správného jídelníčku. Denní dávka tekutin by se měla pohybovat v závislosti na ročním období kolem 1,5 l denně. Dítě ji samozřejmě získává nejen z tekuté, ale i tuhé stravy, hlavně zelenina a ovoce jsou velkými zdroji vody. Doporučuji zejména dětem dávat vody neperlivé, protože perlivé naopak zvyšují pocit žízně. Tekutiny by neměly být příliš ledové, nejlepší je odražený ovocný čaj nebo ředěné ovocné šťávy. Zásadně nedáváme dětem colové nápoje pro vysoký obsah cukru, ty podáváme pouze jako rychlý zdroj energie, když dítě zvrací, to se doporučuje cumlat vybublaná cola zmrazená v kostkách. Nevhodné jsou nápoje s umělými sladidly, hlavně pro děti s metabolickými vadami. Džusy je vhodné ředit napůl s neperlivou, nebo kvalitní pitnou vodou z vodovodu. Nezapomínejme na polévky, to je poměrně velký zdroj tekutin, ovšem nepoužíváme polotovary z „pytlíku", které jsou příliš slané.

 

Minerální látky

Nejdůležitější pro růst je vápník a fosfor. Největším jejich zdrojem je mléko, kterého by mělo být denně v potravě a pití ½ -1litr podle věku dítěte, což může být polovina v tekutém stavu a zbytek v jogurtech, sýrech, tvarohu apod. Vzhledem k vysokému obsahu tuku není vhodné mléko plnotučné, nicméně pro děti předškolního věku ho ještě lze tolerovat.  Zásadně nedáváme zcela odtučněné, protože neobsahuje vitaminy rozpustné v tucích. Také bychom měli pamatovat na to, že zvláště tvrdé sýry jsou dost slané a tím v nadbytku méně vhodné.

Ke zdárnému růstu je naprosto nezbytné železo pro zvýšenou tvorbu krvinek. Největším zdrojem je červené maso, krev a zelená zelenina. Z té je ale železo mnohem méně pro organismus vstřebatelné a pro dostatečné množství bychom museli sníst velké množství zeleniny, což je fyzicky neproveditelné. Opět z toho vyplývá, že pro zdravý vývoj dítěte není vhodná vegetariánská strava.

Jód je velmi důležitý pro správnou funkci štítné žlázy a získáme ho především konzumací mořských ryb.

Ve stopovém množství z minerálních látek ještě potřebujeme měď, mangan, chrom a další.

 

Vitaminy

Dělíme je do dvou skupin, rozpustné ve vodě a v tucích. Ve vodě  rozpustný je nejznámější vitamin C obsažený hlavně v čerstvé zelenině a ovoci, nedostatek způsobuje krvácení dásní a zvýšenou nemocnost z nachlazení aj. Měli bychom preferovat zdroj přírodní, který je mnohem lépe využitelný. Vitaminy skupiny B jsou velmi důležité pro metabolismus organismu, jsou obsaženy např.v kvasnicích a nedostatek se projevuje tzv. koutky. Velmi důležitá je kyselina listová proti anemii podobně jako železo.

Z vitaminů rozpustných v tucích je velmi důležitý vitamin D jako prevence křivice, zdrojem je rybí tuk. Někdy se podává i v kombinaci s vitaminem A proti šerosleposti a k ochraně sliznice, kůže apod.. Ten je obsažený např. v másle.

 

Doporučujete vitaminové doplňky ?

 

Jestliže dítě dostává normální smíšenou stravu, tak by teoreticky nemuselo dostávat žádné vitaminové a potravinové doplňky, protože strava je dostatečným zdrojem makro i mikronutrientů. Pokud ale dítě např. hůře jí, nebo je zvýšeně nemocné, pak lze užívat samostatné nebo kombinované vitaminové doplňky, které jsou specielně určené pro děti. To znamená, že by měly mít vhodné složení, protože vitaminy rozpustné ve vodě se při nadměrném užívání vymočí, ale rozpustné v tucích mohou způsobit až intoxikaci. V těchto případech je nutné upozornit pediatra, že rodič dává dítěti vitaminy, aby nepředepsal např. vitamin D a nedošlo pak k předávkování.

 

Jak nebezpečná je alergie z mléka ?

 

Máme dva typy nesnášenlivosti mléka. Může se jednat o alergií na bílkovinu kravského mléka, nebo o poruchu štěpení mléčného cukru. U alergie na bílkovinu je jedno, zda dítě  pije mléko čerstvé nebo zakysané, protože bílkovina zůstává i v zakysaném stavu. Mléčný cukr už v kyselém stavu není, a pak dítě může jíst sýry a zakysané výrobky. Existuje mýtus, že je pro děti vhodné kozí mléko. Často je ale sdružená alergie na bílkovinu kravského i kozího mléka a dále, kozí mléko neobsahuje všechny nutné nutrienty. Další náhražka kravského mléka je mléko sojové, které ordinuje pouze lékař, protože existuje i na něj alergie. Maminky by měli při alergických potížích vždy dbát pokynů lékaře a neměli by samy něco zkoušet.

 

Jaké další omyly rodiče u výživy svých dětí dělají ?

 

Velkým omylem  je myšlenka, že smažená zelenina je zdravá. Takový smažený květák velmi dobře nasává tuk a je proto nadměrně mastný. Celozrnné pečivo se nepozná podle zabarvení, ne každé tmavé je to pravé. Dalším omylem je, že děti nemají jíst ryby, jenže opak je pravdou, pouze musíme řádně maso vykostit. Totéž se traduje o hovězím mase, přitom  by mělo být zařazeno do jídelníčku alespoň v hovězí polévce, protože je nejlepším zdrojem železa. Ztužené rostlinné tuky jsou v povědomí rodičů zástupcem zdravé výživy, ale pozor, je v nich ohromný rozdíl. Nejvhodnější je Flora. Vajíčka se proti starším teoriím do jídelníčku vrátila, jsou dobrým zdrojem bílkovin, jen děti do 1 roku by je neměly dostávat kvůli alergiím na vaječný bílek. Vždy by měly být převařené kvůli salmonelám. Med je zdravý, ale ne vždy, ne pro alergiky.

 

Nakolik podlehnou rodiče nevhodné reklamě ?

 

Vzpomínám si na extrémní případ matky, která k nám přišla s asi 4letým chlapečkem, který přišel pro úplnou obstipaci (zácpu). Maminka nám sdělila, že dítě chodí na stolici maximálně 1x týdně. Byl velmi hubený a drobný a matka tvrdila, že jí úplně všechno co je nejvhodnější, a tak jsem začala podrobně zkoumat jídelníček. Nakonec jsem vypátrala, že k snídani chlapec dostával sušenky s minerální vodou, na přesnídávku dostal nějakou tyčinku a podobně to vypadalo celý den. Prostě za týden snědl asi jeden jogurt, jeden banán a jablko, nedostával maso ani mléko. Dítě se stravovalo pouze podle reklamy. Zácpa tím jednoduše vznikla z nedostatku tekutin, vlákniny, ale dítě prostě nemělo ani co trávit. Jediné co dostával navíc byly nějaké vitaminy.

 

Reklama je silně zaměřená na děti, protože když výrobce získá malého konzumenta, má naději, že jím zůstane dlouho. Samozřejmě jsou i velmi vhodné výrobky propagované reklamou, jogurty, tvarohy atd.

Já třeba doporučuji i zmrzliny. Jsou vhodné pro vysoký obsah mléka nebo smetany a i když sladší jsou určitě vhodnější, než třeba dorty. Mimoto, když má třeba dítě afty bez teplot, je to možná jediný zdroj energie, které dítě dokáže konzumovat, protože zmrzlina zmrazí pusu a dítě ji bez větší bolesti spolkne.

 

Je vhodné stravování v mateřských školkách ?

 

Dělali jsme opakovaně průzkumy výživy dětí a speciálně výživa pěti až šesti letých dětí v Mateřských školách byla relativně nejoptimálnější. Je to dáno i tím, že rodiče malých dětí více na výživu dbají a tím je strava v MŠ pod tlakem a kontrolou.

 

Co s dítětem, které odmítá maso ?

 

To je velký problém. Pak se musí za zdroj železa a živočišných bílkovin hledat náhrada u rostlinných bílkovin a také je nutné zvýšit konzumaci mléka, tvarohu apod., kde jsou alespoň esenciální aminokyseliny. Nedostatek železa se také někdy musí suplementovat potravními doplňky. Myslím si ale, že hlavně záleží na rodině a schopnostech kuchařky. Kuřecí maso mají většinou děti rády, nebo jim nabídneme maso rybí. Tady se musí ale dávat pozor na alergii z mořských ryb a vybírat kostičky.

 

Hranolky, hamburgery, uzeniny....

 

To je úplně nejhorší model stravování, ale pro rodiče nejjednodušší cesta. Já to vidím u nás na klinice: když jsou k večeři párky, zbytky nezůstanou, protože děti jsou na ně zvyklé. Zato sýrová pomazánka je nedojedená. Hranolky jsou sice ze zdravých brambor, ale příprava v oleji, obzvlášť přepáleném, zdravá není. Přesto bych byla benevolentní, dítě může 1-2x v měsíci hranolky dostat, ale neměly by být pravidelnou součástí kuchyně. U hamburgerů bych zkritizovala bílou housku, kdy je vhodnější celozrnné pečivo a použité mleté maso bývá tučné a hodně kořeněné, ale zase bych postupovala jako u hranolků. Nechtěla bych, aby tyto jídla byla tzv. za odměnu, aby dítě nenabylo dojmu výjimečnosti této stravy. Uzeniny jsou problematické svou kvalitou. Pokud vidím, že se jedná o maso  (šunka apod.), nezavrhovala bych je. Ovšem pozor, aby nebyly příliš slané. Horší jsou měkké salámy, kdy nevíme co skutečně obsahují a hlavně obsahují velké množství mouky, které nemohou celiatici.

 

....sůl....

 

Se solí je problém. Dětem do 1 roku by se neměla strava solit vůbec a i později velice opatrně. Výhodou je, že sůl je jodidovaná, ale protože je solené pečivo a ostatní výrobky, není nutné to s ní kvůli jódu přehánět. Dítě si pak rychle zvykne na ostřejší chutě a odmítá jogurty, tvarohové pomazánky apod.

 

....přílohy....

 

Velmi dobré jsou brambory, bramborové kaše, ale ne mastné hranolky. Doporučuji recept na tzv. falešné hranolky, kdy peču nakrájené syrové brambory na suchém plechu v troubě. Rýže je také velmi vhodná, ale lepší je natural s obsahem slupek  Ani knedlík mi občas na jídelníčku předškoláků nevadí a těstoviny z tvrdé pšenice také doporučuji.

 

Je důležitá pravidelnost ve stravování ?

 

Dítě by mělo jíst rozloženě 5x denně. Obrovským nešvarem a zlozvykem je, pokud dítě nesnídá. Snídaně by měla obsahovat celozrnné pečivo, mléčný výrobek, po noci dostatek  tekutin na doplnění. Na svačinku připravíme např. tvarohový krém, k obědu je důležitá polévka, opět k doplnění tekutin, a nějaké vhodné hlavní jídlo. K přesnídávce dáme dítěti třeba ovoce a pak k večeři, která nemusí být vždy teplá, stačí pečivo s pomazánkou.

 

Bojujeme s obezitou i u malých dětí ?

 

Bohužel to je trend civilizovaných zemí a dochází k ní nejen díky špatným stravovacím návykům, ale i omezeným pohybem. Děti jsou nemotorné, nebo naopak jsou vedeny k nadměrnému sportu, aby vynikly. Také musíme zkoumat množství stravy, protože velikost porce může být pro jednotlivce různá a ne vždy vhodná k věku a výdeji energie.Genetika hraje roli jen částečnou, souvisí to spíš s životním stylem rodiny, která pohyb podporuje a nebo na to nedbá.

 

Jak se dodržuje dieta u dětí ?

 

To je problematičtější, protože nemůžeme nasadit redukční dietu u organismu, který se vyvíjí. Děti by měly mít takový přísun potravin, který je pro jejich věk optimální a přitom by měly zvýšit pohybovou aktivitu.

 

.

"Co se v mládí naučíš..." se dá určitě aplikovat i u výživy ?

 

Ano, stravovací návyky si lehce přenášíme do dospělého věku. Vidíme to na rodinných receptech, např. kde v kuchyni vládne babička a je zvyklá přesolovat  Nebo zlozvyk, kdy se nalije polévka a bez ochutnání ji většinou hlava rodiny osolí a opepří. Je velmi důležité myslet na to, že dítě v nevhodné rodinné tradici bude pravděpodobně pokračovat.

  

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...