Rozhovor na téma neonatologie nám poskytl MUDr. Jan Melichar vedoucí jednotky intenzivní péče neonatologického oddělení Ústavu pro matku a dítě v Praze - Podolí.

 

Jak velká je vaše jednotka intenzivní péče?

Naše jednotka intenzivní péče má 8 speciálních plně vybavených venti­lačních lůžek. Každé lůžko sestává ze speciálního inkubátoru, ventilátoru, monitoru a spousty dalších přístrojů nutných k léčbě nezralých miminek. Cena jednoho lůžka se pohybuje kolem čtyř milionů, někdy i více.

 

Co je kritériem pro propuštění miminka domů?

U nás jsou miminka, dokud potřebují infuzní terapii. Pak se přesunou na oddělení tzv. intermediální péče, kde jsou v klasickém inkubátoru a když dosáhnou hmotnost kolem 1800 g, mohou už být v postýlce a mo­hou u nich být i maminky v režimu rooming in. Propouštěcí váha by měla dosáhnout alespoň 2,1 kg a více, miminko musí být schopno samo sát buď z prsu, nebo z láhve a jeho stáří by se mělo blížit postkoncepčnímu stáří kolem 36 týdnů. Poté už se dítě přesune do péče obvodního pediatra a k nám dochází na kontroly.

 

Proč?

Naše děti dlouhodobě sledujeme, abychom měli zpětnou kontrolu, pro­tože dnes už nás nezajímá jen pouhé přežití miminka, ale také kvalita jeho dalšího života. U miminek vyšetřujeme centrální nervový systém, zrak, sluch, prostě všechny životní funkce. Čím se mimin­ko narodí nezralejší, tím větší komplikace později hrozí. Bo­hužel, je stále dost dětí, které mají komplikace v oblasti cen­trálního nervového systému, pohybové, ale i senzorické poruchy sluchu a zraku.

 

Jsou to tedy vývojové vady?

Ne, vrozené vady se daří díky rozšířenému screeningu včas zachytit a ukončit těhotenství. Tady hovořím o komplikacích způso­bených nezralostí plodů.

 

Jak je určena hranice životaschopnosti před­časně narozených dětí?

Hranice životaschopnosti je dána 24. týdnem těhotenství a porodní hmotností nad 500 g. Hmotnostní hranice pro zařazení miminka na naše oddělení je porodní hmotnost pod 2500 g, čili narozeným před 36. týdnem. Maminkám říkáme, že šance na přežití miminka záleží na týdnu, v kterém se dítě narodí. Tj. když se miminko narodí ve 24. týdnu má 40 % naději na přežití, ve 25. 50 % naději, ve 26. 60 % atd. Z těch 60 % dětí, které přežijí, je 60 % zcela normálních a 40 % vy­kazuje různý stupeň poškození, přes např. poškození jemné motoriky, hyperaktivitu, až po hemiparézy nebo slepotu. Souvisí to s tím, že nezralé miminko vyžaduje kompletní péči, musí se zaintubovat - dýchá za něj ventilátor, potřebuje podporu krevního oběhu, dostává antibiotoka, aby se zabránilo infekci. Pokud se připojí nějaká komplikace, může nastat např. hypoxie nedostatečné zásobení mozku kyslíkem, následkem čehož může nastat krvácení do mozku a podle rozsahu a lokality tohoto krvácení vznikají následně různá poškození CNS. Miminka narozená ve 30. týdnu už bez komplikací přežívají téměř vždy. Za poslední 4 roky nám nad 1000 g zemřelo pouze jedno miminko, kdy se přidružila závažná komplikace. Tady hovořím o nedonesených dětech, nikoli o dětech s vrozenou vývojovou vadou.

 

Jsou nedonošené děti následně více ohroženy dětskými chorobami? Mají sníženou imunitu ?

Sníženou imunitu možná trochu mají, ale hlavně v batolecím věku častěji trpí onemocněními respiračních cest. Mívají trochu handicapované plíce, a tím pádem častěji různé infekce. Časem ale většinou doženou své vrstevníky. Nejdůležitější vitální funkcí, kterou u nedoneseného dítěte musíme co nejdříve zajistit, je dýchání. Tak jako je dítě celkově nezralé, má samozřejmě nevyvinuté plíce. Musíme zajistit, aby se dostal kyslík do plic, odtud do srdce a do mozku.

 

 

Jaké jsou příčiny toho, že se dítě narodí předčasně?

Těch příčin může být více. Většinou jsou ohrožena vícečetná těhotenství. Další indikace jsou individuální. To, že dnes zachytíme naprostou většinu předčasných porodů, je zásluhou již velmi rozvinutého a propracovaného systému prenatální péče. Lékaři sledují ženy po celé těhotenství a při jakýchkoliv známkách hrozícího předčasného porodu odesílají ženy do porodnic nebo přímo specializo­vaných pracovišť jako je naše, kde jsme schopni poskytnout zvláštní péči matce i dítěti. Jestliže u maminky zjištěno nějaké ohrožení předčas­ným porodem, snahou je, pokud je to možné, udržet plod co nejdéle v matčině těle. Bojujeme o každý týden, protože každý týden navíc přidává dítěti naději na přežití.

 

 

Lze určit skupinu žen, které jsou více ohroženy předčasným porodem?

Samozřejmě jsou to velmi mladé matky, pod 18 let, a pak ženy nad 35 let, které se v průběhu těhotenství více sledují.

 

 

Jsou ženy, které měly předčasný porod více ohroženy jeho opakováním?

To je pravděpodobné zvláště u diabetiček nebo žen s vadou srdce, po operaci dělohy atd., ale není to pravidlem. Vůbec se nedá říct, že tyto ženy musejí porodit předčasně. Původně se soudilo, že předčasné porody jsou způsobeny především infekcí, ale podle nejnovějších výzkumů se ukazuje, že k tomu žena musí mít určitou imunologickou dispozici. Pokud ji má, může i minimální infekce vyvolat předčasný porod, jestliže ne, ani nejhorší infekce k předčasnému porodu nevede. Tato teorie je zatím ve stádiu výzkumů

 

Je důvodem pro předčasný porod předchozí porod císařským řezem?

Je zde o něco větší riziko, ale nelze říci, že to tak musí být.

 

Ptám se proto, že se teď velmi diskutují tzv. císařské řezy na přání. Co vy na to?

Myslím si, že pokud k tomu není zdravotní indikace, je lepší rodit přiro­zeně. Zejména z hlediska dítěte. Cel­ková anestezie může způsobit útlum dechového centra dítěte a neprobíhá spontánní očista plic, protože při přiro­zeném porodu se voda z plic dostává ven tlakem hrudníku na porodní cesty. Na západě je to móda zejména proto, že porodnice se bojí právníků, tak provádějí preventivně císařské řezy, aby se vyhnuly případnému nařčení, proč ho včas neprovedly. Osobně jsem odpůrcem alternativních porodů, zejména porodů doma. Po letech praxe vím, že i u jinak na první pohled bezproblémového porodu v termínu se může vyskytnout nepředpokládaná komplikace, např. nut­nost intubovat dítě. To jsou pro mne ty nejsmutnější případy, když se nepodaří zachránit dítě, které se narodilo jinak zcela zdravé a v termínu...

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...