Jsou rodiče, kteří velmi porovnávají vývoj svého dítěte s jinými dětmi a nebo s informacemi z literatury ?

 

Rodiče by si měli uvědomit, že vývoj každého dítěte je velmi individuální a jedinečný. Je dobré rámcově vědět, co by mělo dítě v jakém období umět a znát, ale také je vhodné mít na paměti, že se vývoj může od dané tabulky odklonit a nemusí to hned znamenat opožděný vývoj.  Je vhodné být jako rodič trpělivý a pokorný, ponechat dítěti určitou volnost a respektovat jeho psychomotorické tempo.

 

Asi je třeba uvažovat zdravým rozumem.

 

Pokud je dítě spokojené, ve vývoji postupuje svým tempem a baví ho nové věci a podněty, nemají se rodiče proč znepokojovat. Každé dítě má jiné vstupní podmínky do života, např. má jiné genetické dispozice, narodilo se s jinou porodní hmotností,  bylo různě dlouho kojené atd. Je vhodné děti nesrovnávat, protože tím si rodiče zbytečně ubližují a méně se radují z toho, že dítě mají, je zdravé a v pořádku. Rodiče by měli dítěti hlavně dávat najevo svou lásku, respekt a důvěru.

 

Jak jsou vývojová období raného věku rozdělena?

 

Vývojová období jsou rozdělena takto: období prenatální, jehož charakteristika není předmětem tohoto povídání , dále plynule navazuje období novorozenecké, kojenecké a batolecí. Pro názornost předkládám  přehledné tabulky těchto období, kdy písmeno m v závorkách značí měsíce života, kdy dítě uvedenou činnost samo zvládá.

 

Zákonitosti novorozeneckého období

 

  • Novorozenecké období trvá prvních šest týdnů života dítěte.
  • Je to doba adaptace, během níž se novorozenec přizpůsobuje podmínkám nového prostředí.
  • Těsně po porodu je chování novorozence i matky regulováno biologicky, tedy instinktivně.
  • Novorozenec má vyvinuty všechny základní nepodmíněné reflexy /hledací, sací, polykací, vyměšovací, obranné, orientační, úchopové a polohové/.
  • Vytváří se pevný vztah mezi matkou a dítětem - je daný časným kontaktem, kojením, vzájemným očním i kožním kontaktem.
  • Péče o novorozence má probíhat v souladu s jeho individuálním i biologickým rytmem, postupně se uplatňuje pravidelný denní režim, rituály.
  • Učení novorozence je aktivizováno především v rámci sociální interakce, nejvýznamnějším sociálním objektem jsou rodiče, matka a otec.
  • Projev novorozence vyvolává a rozvíjí rodičovské chování obou rodičů., novorozenci jsou ke světu aktivní, často určují chování svých rodičů.

 

 Chování novorozeného dítěte

 

  • Zralý novorozenec má výrazný svalový tonus a jeho stavy spánku a bdění lze zcela rozlišit.
  • Obecně se udává 5 stavů, ve kterých se novorozenec pravidelně nachází:

Hluboký spánek - dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký.

Lehký spánek, fáze REM spánku - oči zavřené nebo pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, aktivita nízká, drobné pohyby, změny v mimickém výrazu.

Dřímota - přechodný stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, nízké svalové napětí.

Bdělý stav - jasný pohled, dítě se dívá a naslouchá, přiměřená pohybová aktivita s pohyby končetin, krátké hlasové projevy

Pláč - oči otevřené nebo zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, slzy, nepravidelný pláč.

 

 Motorický vývoj novorozence

 

  • Chování dítěte v poloze na zádech - celková poloha: převážně asymetrická (tonický šíjový reflex).
  • Ruce: pěsti většinou zaťaty.
  • Posazování: pasivní: nadměrný pokles hlavy nazad (trakční test).
  • Sed: s oporou: hlava trvale pokleslá.
  • Poloha na bříšku: hlavu přizpůsobivě otáčí do stran nebo ji na okamžik lehce zvedne.
  • Fixace a sledování kroužku zrakem: zpozoruje opožděně, jen v zorné linii, krátce sleduje.
  • Uchopování předmětů na ploše stolku vsedě: palec flektován do dlaně.
  • Redukce spontánní činnosti: „naslouchá, zpozorní".

 

Je zcela nevhodné dítě posazovat či postavovat, trakční test je jedna z možných neurologických zkoušek.

 

Zákonitosti kojeneckého období

 

  • Kojenecké období trvá od sedmého týdne do jednoho roku věku.
  • V průběhu tohoto období se projeví individuální rozdíly jednotlivých dětí v chování, prožívání a celkovém vývojovém trendu.
  • V tomto období převažuje potřeba kojence získat ve vztahu ke světu základní důvěru, chápat svět jako neohrožující a bezpečný.
  • Důležitá je primární potřeba stimulace a potřeba učení.
  • Spontánní vývoj znamená to, že běžná situace je pro vývoj dítěte za normálních okolností dostačující. Jde především o to, jakým způsobem a v jaké frekvenci jsou podněty dítěti nabízeny.
  • Toto období je označováno jako fáze receptivity, tzn. otevřenosti k okolnímu světu. Dítě akceptuje podněty, které jsou součástí jeho i okolního světa.
  • Pro receptivitu prvního období jsou významné i biologické potřeby, ústa představují pro kontakt s okolím velmi důležitou zónu. Dítě přirozeně vše vkládá do úst, to svědčí o dobré koordinaci oko - ruka - ústa.
  • Období primárního rozvoje poznávacích procesů je označováno jako senzomotorické, je vázané na přímé zrakové vnímání a motorické akty (pohyb). Dítě potřebuje s poznávanými podněty manipulovat, skutečně provádět činnost.

 

     Senzomotorický vývoj znamená, že kojenec:

 

  • od 1. do 4. měsíce začíná své reakce koordinovat, tzn. že se dívá na to co má v ruce, s čím hýbe, co drží strká do úst
  • od 4. měsíce začíná předvídat následky svých činů , např. dítě zatahá za šňůrku nad hlavou a rozhýbe chrastítka, opakuje to záměrně
  • od 8. měsíce rozlišuje mezi prostředkem a cílem, tzn. opakovaně odkrývá zakrytý předmět, aby se ho zmocnilo, chápe trvalost v čase
  • Chápání trvalosti v čase je spojeno se získáváním pocitu jistoty a bezpečí, pocitu důvěryv to, že okolní svět je stabilní.
  • V průběhu kojeneckého období si dítě začne uvědomovat samostatnost vlastního těla a jeho aktivit, naučí se chápat svoje citové prožitky jako součást sebe sama. Samo si určí priority, lze vysledovat pravidelnost v potřebách a určit režim podle přání dítěte (např. prodlužuje si čas mezi jídlem, prodlužuje bdění, i když s výkyvy).

 

Motorický vývoj kojeneckého období

 

Dítě je schopno ovládat samo sebe, tento vývoj postupuje ve směru:

 

  • kefalokaudálním (od hlavy k patě)nejprve zvedá hlavu, pak ovládá páteř při sedu, při plazení, chůzi;
  • proximodistálním (od centra k periferii)začínají pohyby v ramenou a kyčlích, pak zápěstí, prsty;
  • ulnoradiálním (od malíkové strany dlaně k palcové) při úchopu směrem ke klíšťkovému, tzv.„špetce"  (používá palec a ukazováček)
  • Chování dítěte v poloze na zádech - celková poloha: převážně symetrická (od 4.m), převaluje se ze zad na bříško a zpět (od 6.m).
  • Ruce: pěsti otevřeny (od 3.m), hra s prsty (ve 4.m).
  • Nohy: natahuje je, zvedá vysoko na podložku, chytá rukama, strká do úst (5. - 6.m).
  • Posazování: aktivní: posadí se bez pomoci na rovné ploše (8. - 9.m).
  • Sed: s oporou: hlava pevná (5.m), volný: samostatný, bez pomoci, jistě (9.m)
  • Stoj: pasivní: držen za ruce (7.m), sám se postaví u opory (9.m), obchází (9. -10.m), stojí na okamžik sám (11.m).
  • Chůze: jde veden za obě ruce (10.m), samostatná chůze (10.- 15.m).
  • Poloha na bříšku: dostane se do polohy na čtyři (6.m), začíná se plazit (7.m), leze. střídavým vzorem (8. - 9.m).
  • Uchopování předmětů na ploše stolku vsedě: obecný vývojový postup: od pasivního úchopu k aktivnímu, od ulnární strany k radiální (6. - 7.m), od dlaně ke špičkám prstů (8.- 9.m).
  • Manipulace: vloží 1 až 2 kostky do hrníčku (11.m), vloží 5 kostek (12.m).

 

 Sociální projevy kojeneckého období

 

  • Porozumění řeči: reaguje na zavolání jménem, na „ne-ne" (8.m), dětské hříčky na výzvu (9.m), na výzvu „dej mi" podá předmět a nepustí (9.- 10m), podá předmět a pustí jej (10. -11.m).
  • Řeč: duplikace slabik (8. -9.m), 2 slova s významem (9. -10.m), 6 slov s významem (10. - 12m.), rozvinutý „žargon" (12.m).
  • Sociální projevy: prvý úsměv (6 týdnů - 2.m), úsměv a hlasový projev (3.m), směje se, „povídá" a plácá na obraz v zrcadle (6.m), v určitých situacích pozná matku (3.-4. m), odlišuje cizí osoby (5.m), rozeznává přípravy ke krmení - křičí předem (3. m), přijímá zčásti tuhou stravu (6.m), jí samo sušenku či rohlík (8. m), drží si láhev samo (8.-9. m), pije z hrnku s malou pomocí (10. m), spolupracuje při oblékání - zvedá nohy, ruce (10. m)

 

 Zákonitosti batolecího období

 

  • Batolecí období zahrnuje dobu od 1 do 3 let života dítěte.
  • Charakteristickým znakem je osamostatňování a uvolňování z různých vazeb, rozvoj samostatného pohybu umožňuje postupné pronikání do širšího prostoru a větší samostatnost v oblasti stimulace.
  • Dítě uplatňuje své motorické schopnosti dvěma základními způsoby: ve smyslu retence, tzn. zadržování si toho, co chce  a setrvání někde nebo ve smyslu eliminace, tzn. v tendenci pustit, zahodit, opustit to, co už nechce nebo kde už nechce být.
  • V závislosti na rozvoji symbolického myšlení se začíná objevovat schopnost anticipace (předjímání) budoucího dění, batole chce poznat pravidla, podle níž okolní svět funguje.
  • Řeč je základním nástrojem sociálního přizpůsobení, velmi rychle se rozvíjí batolecí slovník
  • Důležitým vývojovým mezníkem je schopnost autoregulace vyměšování a nácvik osobní čistoty.
  • Dalším vývojovým mezníkem je rovnováha mezi potřebou emancipace a osamostatňování se a potřebou stability, jistoty a bezpečí, což je principem období dětského negativismu
  • Batole se potřebuje odpoutat ze symbiotické vazby s matkou a potřebuje se prosadit vlastní vůlí, a tak rozvíjet vlastní identitu. Ze strany rodičů je velmi vhodné vytyčit aktuální hranice chování, možností a aktivit, které jsou dítěti povoleny.
  • Identita batolete se projeví v jeho různém samostatném jednání, které je pro něj důkazem jeho kompetencí.
  • Batole potřebuje potvrzovat vlastní hodnotu, být oceněno a chváleno.
  • Potřebuje si také osvojit základní normy chování na takové úrovni, aby chápalo, proč jej dospělí kárají.
  • Batole se orientuje a adaptuje na prostředí tím, že napodobuje chování a činnosti blízkých osob.Specifickou variantou napodobování je identifikace - ztotožnění se s někým, potřeba být a chovat se jako blízký dospělý, což souvisí s potřebou neztratit vazbu s citově významnou osobou.
  • Vztahy s vrstevníky jsou málo diferenciované, ale začínají plnit významnou úlohu.

 

Motorické schopnosti batolecího období

 

  • Chůze: samostatná chůze (10.-15.m), strnule utíká (15.m), dobře běhá (21.m), chůze po špičkách (30.m).
  • Chůze do schodů: leze nahoru (12.m), jde nahoru vedeno za jednu ruku, leze dolů (15.m), jde dolů vedeno za jednu ruku (18.m), jde nahoru i dolů s pomocí (21.m), jde nahoru i dolů samostatně (24.m), jde nahoru střídá nohy (30.m), jde dolů střídá nohy (36.m).
  • Kopání do míče: na pokyn (24.m).
  • Skákání: skáče sounož, seskočí z posledního schodu (24.m).

 

Zručnost a manipulace s předměty

 

Kostky: věž ze 2 kostek (12.m), věž ze 7 kostek (24.m), věž z 10 kostek (30. - 36.m), staví vlak (21.m), staví most (36.m).

Obrácení stránek knihy: listuje s pomocí (12.m), několik stránek (18.m), listuje (24. - 30.m).

Kreslení: spontánní (15.m), vertikální a kruhová čára (24.m), horizontální čára (30.m), obkresluje (36.m).

 

Řeč v batolecím období

 

Slovník: První slovo s významem (8.m), 6 slov (12m), 20 až 30 slov (18.m), 30 až 50 slov (21m), 200 až 300 slov (24m), 700 až 900 slov (36.m).

Dětský žargon (bezvýznamné žvatlání se zřetelnou intonací): plně rozvinutý (12. m), užívá častěji slov než žargonu (21. m), již neužívá (24. m)

Věty: 3 až 4 slovné věty (24.m), věty z 8 až 9 slov (30.m) a souvětí (36.m).

Gramatický vývoj: užívá osobních zájmen (24.m), užívá minulého času a množného čísla (24. - 36.m).

Porozumění: splní 1 pokyn (13.m), splní několik pokynů (18. - 21.m), orientuje se na obličeji i těle (21. - 24.m), rozumí 2 až 3 předložkám (30. - 36.m), chápe pojmy: malý -velký, nahoru - dolů, hlasitě - tiše (30.-36. m).

Vědomosti: řekne své jméno, zná své pohlaví, určí užití některých předmětů denní potřeby (30. - 36.m).

 

Sociální vývoj v batolecím období

 

Komunikace: gesty vyjadřuje přání (12.m), řekne si slovy o jídlo (18m), opakuje slova na konci věty (18.m), sděluje zážitky (24.m), používá své jméno (24.m), doplňuje slova v říkankách (24.m), uvádí minulé zážitky (30.m), básničky, písničky (36.m).

Hra: chová panenku (12. m), tahá za sebou hračku na provázku (15. m), napodobuje domácí práce (18.m), napodobivě pečuje o hračky (21.m), asociativní hra s druhými dětmi (36.m).

Krmení: jí samo lžičkou, hodně bryndá (15. m), dobře zachází s hrnkem, zvedne ho, napije se, odloží (18. m), při jídle už nepřevrací lžičku (18. m), jí samo, příliš nebryndá (24. m),

Oblékání: spolupracuje při oblékání (10. m), nasadí si čepici (18. m), rozepne si zip (21. m),  natáhne si kalhoty, rukávy, nazuje botky (30. m), oblékne se pod dohledem, rozlišuje přední a zadní části oděvu (36. m)   

Udržování tělesné čistoty: dítě je pravidelně vysazováno na nočník, spolupracuje, samo se však nehlásí, „nehody" jsou časté (15. m),  dítě se samo nehlásí, „nehody" jsou méně časté, dokáže na vysazení chvíli počkat (18. m), někdy již oznámí potřebu, ne vždy spolehlivě (24.m), je samostatné,  je suché i v noci (36.m).

 

Jak jsem uvedla na úvod dnešního rozhovoru, pro rodiče je výhodné, znají-li zákonitosti  jednotlivých vývojových období dítěte a mají-li představu, co by jejich dítě mělo v určitém období  zvládat. Přesto důležitější než tzv. informace z tabulky  je vlastní přístup rodičů k dítěti, pocit jistoty, podpory a pochopení. Význam sledování psychomotorického vývoje je značný, jeho sledování a hodnocení především umožní rodičům správně pozorovat chování  dítěte a  porozumět jeho možnostem.

Nejrozšířenější vývojovou  metodou pro raný věk dětí, kterou lze psychomotorický vývoj hodnotit, je Vývojová škála Bayleyové - Bayley Scales of Infant Development - BSID II.  Tato metoda vychází z nových poznatků o vývoji dítěte raného věku a má velké uplatnění v oblasti klinické, vzdělávací a výzkumné.           

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...