Důležitou součástí života je spánek. Zdravý člověk prospí třetinu života, ale co s těmi, kterým se to z různých příčin nevede ? Tyto problémy řeší neurologická, psychiatrická a psychologická pracoviště a hlavně specializovaná pracoviště nemocnic  -  spánkové laboratoře.

Zdá se, že historie těchto laboratoří je nová, ale nenechme se mýlit. U zrodu počátků  medicíny spánku ve světě byl český neurolog Bedřich Roth (nar.1919), docent neurologické kliniky tehdejší Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze. Po válce zde vybudoval první spánkovou laboratoř a v 70.letech minulého století disponoval největším souborem nemocných na světě.

V 90.letech vznikala další pracoviště v ČR. Stále je jich ale zoufalý nedostatek, poptávka dalece převyšuje jejich kapacitu. Příčinou jsou v prvé řadě finanční možnosti nemocnic a také malá informovanost jak laické, tak lékařské veřejnosti, která by mohla vyvíjet tlak ke zřizování nových spánkových laboratoří.

 

Rozhovor pro náš časopis nám poskytl MUDr. Miroslav Moráň z Centra pro diagnostiku a léčbu poruch spánku a bdění Neurologické kliniky FN Brno - Bohunice.

 

 

 

 

 

Jak dlouho čeká pacient na vyšetření ve vaší laboratoři?

 

Dnes objednáváme na počátek března příštího roku ..........

 

A v porovnání s okolním světem ?

 

Pokud  bych  naši republiku srovnával s Německem, měli bychom mít na počet obyvatel asi 35 až 40 spánkových laboratoří. Je jich tu sedm.

 

To je smutné zjištění, zvlášť pokud se můžeme pyšnit světovou historií v tomto oboru.

 

Podpora minulého režimu byla minimální. V tomto odvětví se nevytvářelo železo, nebyly to hutě i v současné době není podpora lékařské organizační sféry dostatečná.

 

V říjnu  2004 proběhl  v Praze kongres Evropské spánkové společnosti. Čím byl pro Vás a váš obor důležitý ?

 

Máme velkou radost, že se nám podařilo jako jedné z  nejmladších národních spánkových společností tento kongres získat pro Prahu a to poprvé za celou historii. Byl počtem účastníků zatím největší, řádově zde bylo přes 1 500 odborníků, úspěšný byl i počtem přednášek. Pro nás nezanedbatelný byl také ekonomický zisk, díky kterému můžeme podpořit vědecký výzkum a publikační činnost ve spánkové medicíně. Doufám také, že jsme se zase o něco více dostali do povědomí nejen doma v ČR, ale i v rámci Evropy, aby se zase česká spánková medicina zviditelnila a navázala na práci doc. Rotha.   

 

 

Spánek je "věda".Ve spánku se tvoří různé hormony důležité pro naši dobrou náladu, zdraví, mládí. Řešíme kdy jít spát, za jak dlouho vstávat, fáze spánku, atd. Můžete stručně shrnout zásady optimálního spánku ?

 

Mladý zdravý člověk by měl dodržovat optimální dobu spánku mezi 22 hod.-  6 hod.ranní a doba spánku by měla trvat 6- 9 hod. Struktura spánku je samozřejmě jiná u novorozence, dítěte a pak u člověka stárnoucího. Začne ubývat hluboký delta spánek, snový REM spánek, zvyšuje se  fragmentace, tj.opakované porušování spánku.

Nevím, zda ideální spánek někdy existoval. První, kdo nám zásadně zasáhl do zdravého spánku, do cirkadiánního rytmu, byl Edison. Vymyslel žárovku a  porušil střídání světla a tmy. A od té doby to šlo z kopce. K tomu náš příšerný životní styl, kdy žijeme v noci a vědomě zkracujeme dobu spánku, který je vázán na tmu. Také tvorba některých hormonů, jako melatonin, retinal, aj. je regulována nejen biologicky, ale také přes sítnici světlem, resp.tmou. Velmi tuto složitou záležitost zobecním: ve spánku  dominuje anabolismus, neboli vytváření tkání, na rozdíl ode dne, kdy dominuje katabolismus, vlastně rozklad tkání, který je nutný k zisku energie. Hormon ACTH a adrenalin, které se také vytvářejí v noci, jsou např.třeba k nastartování organizmu, k probuzení, k likvidaci stresu během dne. Takže jestliže žijeme v noci, veškerou tuto harmonizaci profilu vylučování hormonů rozbíjíme.Nedivme se pak, že má  30 - 40% světové populace  problémy se spánkem. Ničí nás nespavost, chronický stres, chronické přehlcení informacemi a to vesměs zbytečnými a katastrofickými.

 

 

Běžné příčiny poruch spánku asi všichni známe : věk, nemoc, nedostatek pohybu, psychické problémy, přetopená ložnice, špatné lůžko, fyzická námaha těsně před ulehnutím, alkohol... na co jsem zapomněla, co nového jste "objevili"?

 

No, malý "šláftruňk" před spaním neuškodí. Nemusí být pravidelně, ale alkohol je  přirozené myorelax uvolňující napětí, hypnotikum. Problém je při pravidelné a větší konzumaci,  kdy se zhoršuje kvalitu spánku, zvyšuje fragmentace a úbytek hlubokého delta spánku.

Ale abych se vrátil k otázce nových objevů. V posledních letech, a za přispění prof. Nevšímalové z Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze, byl objeven hypokretin, jehož nedostatek je příčinou narkolepsie, tj.záchvatového onemocnění, při němž postižený náhle a proti své vůli upadá do krátkého spánku, a to často opakovaně během dne a ve zcela nečekaných situacích. V současné době to je pak novinka v aplikaci oxibátu sodného, to je látka ještě u nás neregistrovaná, jeho podávání by mělo také výrazně zlepšit léčbu narkolepsie.

 

 

Jak pomáhají léky našich babiček ? Čaje, teplé mléko, počítání oveček......

 

Čaje, teplé mléko, atd. nepatří do oficiálních lékařských postupů, nicméně jsou to spíš takové předspánkové rituály, které mohou pomoci. Zajímavá je třeba kombinace čaje s medem, kdy se názory různí. Jedni říkají, že med na noc uklidňuje, oponenti tvrdí, že rychle dodává energii a měl by se používat ráno k nastartování dne.

 

...nebo se učíst ke spaní...

 

No tady bych nedoporučoval ale zábavné čtení, to potom čtete do rána, když tak čtení nudné, nezáživné. V zásadě platí co už bylo řečeno - nejíst před spaním, aktivně nesportovat před spaním, používat postel jen ke spaní a sexu a nikoliv k dívání na televizi a ke snídání. Mít ložnici příjemně barevnou, orientovanou mimo hlavní hlučné ulice atd.,atd.

 

Chemické léky (barbituráty,sedativa,hypnotika,analgetika) jsou sice účinné, ale návykové. Lékárníci tvrdí, že to je jeden z nejprodávanějších artiklů. Jaké zásady je nutné dodržovat, aby lék zůstal pomocníkem a nestal se pánem ?

 

Faktem je, že běžná hypnotika nejsou volně prodejná, jsou pod kontrolou a pouze na předpis. V lékárně můžete koupit pouze prostředky na rostlinné bázi s obsahem chmele, třezalky, kozlíku apod.

Máme k dispozici léky, které jsou jak na nadbytečné spaní, tak na nespaní.  Nepoužíváme už klasické prostředky vycházející z diazepamu, ale modernější, které mají daleko menší závislost. Pro krátkodobou léčbu nespavosti to jsou hypnotika a pro dlouhodobější nespavost antidepresiva a to zase jenom některá, která např. v malých dávkách působí na spánek dobře, ale ve velkých působí antidepresivně. Nejlépe je léčbu zahájit v kombinaci s psychoterapií. Když se psychoterapeutovi podaří kognitivně behaviorální terapie, tzn. zjednodušeně, že se vezme balík problémů, rozpitvá se na sto kousků a tyto jednotlivé malé problémy se podaří zatlačit do pozadí, aby nerušily usínání, má to lepší a dlouhodobější efekt, než samotné léky. Nevylučuje se ani akupunktura. Vždy je lepší komplex léčby, většinou nestačí jedna metodika sama o sobě.

 

Kdy by měl pacient pochopit, že si už sám nepomůže a je nevyhnutelný zásah lékaře ?

 

Pokud nespavost trvá déle než týden, nemá jasné příčiny, které jste již odstranili a zejména tehdy, pokud se začne vyvíjet tzv. psychofyziologická nespavost, která je mimo jiné charakterizována strachem z postele, strachem z noci (opět se nevyspím a zítra budu mít problém apod.).

 

Údajně Einstein spal pouze  4 hod. denně a to jen proto, že už více spaní zkrátit nemohl. Je to fyziologicky možné? Jaká je optimální délka spánku ?

 

Uvádí se, že 4 hod. spánku jako dolní mez jsou možné, pokud je spánek dobře strukturován, má zastoupení jednotlivých spánkových stádií. Nedávno byl uveden seznam asi deseti osob, kterým takto vyjímečně krátký spánek stačil a přitom byli plně efektivní, bez spánkového deficitu a zdravotních problémů. Mimo Einsteina byl zmíněn např.i Napoleon. Je to ale okrajová skupina osob.

 

Co tzv. skřivánci a sovy ? Kde se berou rozdíly ?

 

To je geneticky podmíněné zakódování ve vztahu buď na počátek tmy nebo cirkadiánního rytmu. Oficiálně je to syndrom předčasné nebo zpožděné fáze a skoro nic se s tím nedá dělat, nedá se to potlačit. Např. sovám doporučujeme práci v noci,  kdy nemusí ráno vstávat. Pro ně je tragédií i školní docházka.

 

Můžete pacientovu noc ve spánkové laboratoři popsat ?

 

Maximem je komplexní vyšetření polysomnografie (PSG), tzn. monitorování EEG, EKG, pohyby očí, svalové aktivity na bradě a ev. na dolních končetinách pokud je podezření na syndrom neklidných nohou. Při podezření na dechové poruchy moniturujeme ještě pohyby hrudníku a pohyby břicha. Pak chrápání mikrofonkem, proud vzduchu před nosem, před ústy, kdy registrujeme koordinaci pohybu hrudníku a toho, kdy dojde k zástavě dechu. Je to asi dvacet drátů na pacientovi. Je potřebný samostatný pokoj bez přístrojů, je sledován kamerou a přístroj hlídán laborantkou ze sousední místnosti.

 

Lze za těchto podmínek vůbec usnout ?

 

Pokud je to narkoleptik, apnoik, hypersomnik vůbec mu to nevadí a usíná, už když to na něj lepíme. Když je to nespavec, je to velmi obtížné. Měla by se dělat jedna adaptační noc, ale narážíme na problém finanční a kapacitní. Pravdou je, že už po první noci se prakticky potvrdí, že nespí a ten praktický výstup nasměrujeme pak dál na léčbu nefarmakologickou (psychoterapeut) nebo farmakologickou.  Komorbidita je současně se vyskytující nespavost a nějaké tělesné onemocnění a tady musíme nejdříve vyléčit např.žaludeční vředy, bolavá záda apod.

 

Nejslyšitelnější  a někdy nesnesitelný je problém chrápání, jaké jsou jeho příčiny ?

 

Existuje chrápání pravidelné, které je vcelku nezávadné a není ho třeba ze zdravotní indikace řešit. Chrápání explozivní nepravidelné, syndrom spánkové apnoe, je závažné pro rozvoj vysokého tlaku, zvyšuje riziko srdečního infarktu, poruchy intelektu, je jednou z příčin bolesti hlavy, snižuje potenci.

Příčin chrápání je více. Delší měkké patro, čípek, větší kořen jazyka, anomálie obličejového skeletu, malý prostor za kořenem jazyku a může se k tomu přidat i špatná koordinace dechové aktivity a omezená průchodnost nosu.V případech běžného chrápání a lehké spánkové apnoe dochází většinou k chirurgickým zákrokům. Diskutabilní je obezita, která nemá s apnoickým syndromem a hypertenzí  dosud  přesně stanovený genetický podklad. Není vždy pravda, že jenom obézní pacienti mají  spánkovou apnoi, i po výrazném zhubnutí nemusí dojít ke zlepšení.

 

Dá se vyléčit spánková apnoe a v jakém procentu úspěšnosti ?

 

Efekt operační ORL léčby je 50-90%. Tato léčba (plastikou  v oblasti horních cest dýchacích-zejména měkkého patra) je indikována pro chrápání a lehkou spánkovou apnoi. Pacient s projevy středně závažné až závažné spánkové apnoe dostává CPAP, přístroj zajišťující správný režim dýchání zprůchodněním dýchacích cest trvalým přetlakem vzduchu. Efekt této léčby je 90-100%. Je to neinvazivní mechanická ventilace, která se uskutečňuje pomocí obličejové masky. Udržuje trvalý přetlak, který se zde odzkouší, nebo dvouhladinový, kdy pro nádech a výdech se spouští vyšší a nižší tlak, nebo autoCPAP, který dovede podle charakteru dýchání v průběhu noci sám tlak zvyšovat a snižovat.

Je to přístroj na noční stolek, k trvalému používání na každou noc.Dovede pomoci ke kompenzaci vysokého tlaku, k redukci váhy, dovede likvidovat kardiální arytmie v průběhu spánku.Výrazně se zlepší kvalita spánku a s tím související vyplavování hormonů atd., atd. Ráno je uživatel odpočatý, přes den čilý. CPAP pracuje tiše, pacient je omezen pouze při spaní na břiše a i partner si většinou bez problémů zvykne (daleko rychleji, než na spolunocležníkovo chrápání).

 

Chrápou více muži či ženy ?

 

Muži asi o 25-30% více. Je to dané jiným skeletem a také trochu progesteronem, mužským hormonem zasahujícím do řady procesů, mimo jiné konfigurace obličeje a jeho inervace.

 

Proč někdo trpí mluvením ze spaní ?

 

To je parasomnie. Někdo trpí náměsíčností, nočním děsem a někdo mluví ze spaní. Naštěstí to nijak osobu fyzicky neohrožuje, z pohledu kvality spánku je to porucha neškodná. Problém asi nastane, pokud na sebe něco v noci vyzradí.

 

Zmínil jste syndrom neklidných nohou.

 

V současné době se  uvádí, že jde o poruchu metabolizmu dopaminu v oblasti struktur, které způsobují automatický pohyb tzv.bazálních ganglií. Mají relativně blízko k Parkinsonově nemoci. Je ale třeba rozlišit, zda nejde o jinou příčinu, způsobenou třeba u diabetiků, těhotných žen  apod.drážděním periferních nervů, kdy je třeba léčit zejména tuto problematiku.

 

Vzpomínáte si na nějaký neobvyklý případ a jak jste ho vyřešili ?

 

Co mě asi nejvíce potěšilo byl případ dvou mužů, jeden se stal před 12 lety a jeden nyní. Oba  byli posláni na kardiostimulaci, ale po projití naší spánkovou laboratoří dostali CPAP. Měli jasný závažný apnoický syndrom. Díky tomu nemuseli okamžitě podstoupit invazivní nelehkou  operaci  se  zavedením  kardiostimulátoru. První, dnes  65letý, tuto operaci oddálil o 7 let. Druhému je 40 let a měl až 30ti vteřinové zástavy srdce, dosud je bez kardiostimulátoru a nemá kardiologické problémy.

Z parasomnií si vzpomínám na případ mladé ženy, která se nechtěla léčit, ačkoliv si třeba ustlala na cestě před domem. Naštěstí ji nic nepřejelo. Náměsíčnost by se neměla podceňovat, jsou známé případy, kdy postižený odešel z balkonu v osmém patře.

U nespavců je to v současnosti obvykle velmi standardní. Podnikatel, kterému krachuje firma, rozvádí se a má milenku, která je finančně náročná (nejspíše teď asi trošku přeháním)......tady pokud neodstraní příčiny, nemá šanci se problému zbavit.

 

Nemáte někdy dojem, že právo na spánek budeme muset v naší hektické civilizaci uzákonit, jako třeba dovolenou ?

 

Nebylo by to špatné. Pokud si celý rytmus života nezkazí lidé sami, má také spousta lidí problémy s bezohlednými sousedy. Musí trpět v blízkém okolí hlučné bary a noční podniky a to je problém, který většinou nechce nikdy nikdo domluvou, či právně řešit.

 

 

Komentáře  

 
#1 Odp.: Spánková laboratořDorota 2013-09-28 09:59
Já vám nevím, úplně nesouhlasím s tím, že když se člověk nějakou dobu převaluje, nemůže usnout a není mu ok, že by měl hnedka na nějaké sofistikované vyšetření a ještě lépe rovnou laboratoř a léky a já nevím co.

Naše babičky spali na ledasčem, a nikdy se to nemuselo řešit nějak radikálně... tenhle přemedicinský přístup mě upřímně trošku vytáčí... neměli bychom spíše zpět k radám našich předků? Bylinky, méně stresu, více pohody a klidu, více pozitivních emocí? Je to asi klišé, ale jak jinak chcete nespavost řešit?

Doporučuji rady pro zdraví spánek.. mně třeba pomohl portál www.nespavost.net, www.dobry-spanek.cz nebo http://www.kralovske-spani.cz/jak-spravne-spat/ kde se toho píše opravdu hodně o tom, co by člověk měl a neměl dělat.
Je to asi na každém člověku, co mu pomůže... ale já jsem osobně ZA přirozené způsoby.
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...