Anorexie znamená nechutenství, ztrátu chuti k jídlu. V současnosti se často pod pojmem anorexie schovává jedna z poruch příjmu potravy - mentální anorexie. V tomto případě však nejde o nechutenství, nýbrž o patologický strach z tloušťky, který vede u jedinců trpících touto poruchou k extrémnímu vyhýbání se jídlu a hubnutí. Poruchy příjmu potravy pak představují závažné primárně duševní onemocnění, zahrnující změny v oblasti psychické i somatické . Někteří autoři je zařazují mezi tzv. civilizační choroby.

Kdo má predispozice ke vzniku anorexie? Jaký je procentuální výskyt anorexie v populaci a kterou část nejvíce postihuje?

Mentální anorexií jsou nejčastěji postiženy mladé dívky či ženy, ale nevyhýbá se ani mladým mužům. Poměr mezi postiženými chlapci a dívkami je udáván nejčastěji 1:10 ve prospěch ženského pohlaví. Prevalence mentální anorexie je uváděna kolem 0,5 % až 1 %. Nejčastější začátek onemocnění bývá mezi 14. -15. rokem a mezi 17. - 18. rokem věku. Mentální anorexie se tedy objevuje často v období adolescence, která klade na jedince zvýšené nároky (úkolem je psychosexuální zrání, rozvolňování pout směrem od rodiny, hledání svého místa ve společnosti). Může se vyskytnout také u jedinců mladších desíti let. Zřídka začíná po čtyřicítce. Incidence onemocnění značně vzrůstá od počátku sedmdesátých let minulého století. Uvádí se, že mentální anorexie se vyskytuje více ve středních a vyšších socioekonomických vrstvách. Zvýšené riziko je u sester anorektiček a jednovaječných dvojčat. Častěji bývají postiženi jedinci s nadprůměrným intelektem, perfekcionistickými rysy, cti­žádostiví, se studijními ambicemi.

 

Kdy se jedná, resp. je podezření, že by se mohlo jednat o mentální anorexii? Jaké jsou první varovné příznaky?

O mentální anorexii se jedná, jestliže jedinec udržuje tělesnou váhu nejméně 15 % pod předpokládanou hmotností.

(BMIje 17,5 nebo méně a je to orientační hodnota, která se počítá z poměru výšky a váhy a říká, jestli člověk trpí podváhou či obezitou nebo jestli je jeho váha v normě). Snížení váhy si způsobuje tím, že se vyhýbá jídlům „kalorickým", začne nadměrně cvičit, vyvolává si zvracení či provokuje defekaci (vyprazdňování střev), užívá laxancia (léky proti zácpě nebo léky urychlující vyprazdňování střev), či diuretika (léky zvyšující tvorbu a vylučování moči, celkově odvodňující organismus).

Přítomna je specifická psychopatologie - přetrvávající strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle, vtíravé, ovládavé myšlenky, točící se kolem jídla a váhy. Rozsáhlé změny v činnosti žláz z vnitřní sekrecí pak mimo jiné vedou k sekundární zástavě menstruace u žen a ztrátě sexuální apetence u mužů. Pokud se onemocnění objeví ještě v prepubertě, projeví se opožděním nebo zastavením puberty.

K prvním varovným příznakům patří, že jedinec se rozhodne zhubnout a začne měnit své stravovací návyky - zabývat se různými dietami, sledovat kalorické hodnoty jídla, excesivně cvičit. Dietní opatření se stávají postupně drastičtějšími, zpočátku omezují jen sladkosti, postupně pak téměř všechna jídla včetně tekutin, odmítají jíst jídla připravovaná druhými s tím, že se obávají kalorické hodnoty jídla. Mnohdy změnu jídelníčku racionalizují tvrzením, že chtějí jíst zdravě - stávají se vegetariány, jedí jen makrobiotickou stravu a podobně. Někteří jedinci si pak vyvolávají zvracení, začnou používat anorektika, laxancia a diuretika. Nepřiměřená redukce hmotnosti může vést až ke kachexii (úplnému vyhubnutí, doslova až „na kost") a smrti jedince.

Průběh onemocnění je provázen změnami psychickými - zatímco na počát­ku onemocnění bývají dívky spokojené s tím, že hubnou, nápadně se zabývají jídlem a radostně připravují jídlo ostatním členům rodiny. Později však zájem o jídlo nabývá nutkavého charakteru, takže postupně již jedinci nejsou schopni myslet na nic jiného, ztrácí zájem o vrstevníky, objevuje se depresivní symptomatologie a zvýšená afektivní dráždivost. Je přítomna porucha tělesného schématu - dívky se i přes extrémní vyhublost vnímají jako obézní. Školní výkonnost klesá až v pokročilejších stadiích onemocnění, stěžují si na zhoršení koncentrace pozornosti, hůře se jim učí.

V okamžiku, kdy rodiče začnou dotyčného do jídla nutit, dochází ke konfliktům s rodiči, jedinci s mentální anorexií se brání nejrůznější manipulací s jídlem, které schovávají, vyhazují, nebo si následně vyvolávají zvracení.

 

Jaké jsou nejčastější zdravotní následky?

Mentální anorexie jako psychosomatické onemocnění vede postupně k celé řadě somatických obtíží. Bývá amenorhea (zástava menstruace), vypadávání vlasů, nápadně suchá kůže, zvýšená lomivost nehtů, kůže bývá pokryta lanugem (jemné ochlupení celého těla). Díky omezování potravy se nezřídka objevuje zácpa, jedinci si stěžují na bolesti břicha. Časté je zpomalení akce srdeční pod 60 úderů

za minutu a srdeční arytmie. V důsledku nutričního strádání, indukovaného zvracení, zneužívání laxancií a diuretik dochází k metabolickým změnám - ty se projeví svalovou slabostí a mohou vést až k zástavě srdeční. V krevním obraze se může objevit anémie (chudokrevnost), úbytek počtu bílých krvinek a krevních destiček. Bývá snížena hladina hormonů štítné žlázy a hypercholesterolemie (vysoká hladina cholesterolu).

K pozdním následkům pak patří osteoporóza (odvápnění kostí), ireverzibilní (nevratné) změny v oblasti dělohy.

 

Jaké metody léčby poruch příjmu potravy existují a jak dlouho léčba onemocnění (případně jeho příznaků) trvá? Jsou léky, které se používají na léčbu mentální anorexie návykové?

Léčba mentální anorexie musí být komplexní, zaměřená na faktory psycho­logické i biologické. Na samém počátku je nutno zvážit, zda je nezbytná hospitalizace či zda je možná léčba ambulantní. Medicínskými kritérii pro hospitalizaci je kachexie, extrémní dehydratace či metabolický rozvrat, bradykardie (zpomalení akce srdeční pod 60 úderů za minutu), srdeční arytmie, depresivní symptomatologie s nebezpečím suicidální aktivity. Dalším důvodem k hospitalizaci pak může být omezení výkonnosti v běžném životě, problematické, rigidní rodinné prostředí nebo selhání ambulantní terapie.

V   první   fázi   je   nezbytná   postupná realimentace, doporučuje se podávání jídla šestkrát denně, volí se lehce stravitelná strava. V některých případech je nezbytná infúzní terapie, při nespolupráci je možné i sondování. Doporučuje se mírná svalová činnost, která je nezbytná pro obnovu svalové hmoty.

Nezbytná   je    psychoterapie   - základními terapeutickými přístupy je      kognitivně-behaviorální terapie, psychoanalytická a dynamická psychoterapie, rodinná terapie a skupinová psychoterapie.  Rodinná terapie   je   žádoucí zvláště  u  dětí a         mladistvých, protože mentální anorexii můžeme považovat nejen za nemoc jedince, ale celého rodinného systému.

 

Důležitou součástí terapie je i léčba medikamentózní.
Vzhledem k depresivní sympto matologii je na místě užití antidepresiv - v současné době se nejčastěji užívají antidepresiva III. Ge­nerace, která se vyznačují především malými nežádoucími
účinky, obvykle netlumí a jsou dobře tolerovány.

U neklidných,negativistických jedinců je možno užívat i neuroleptika. Léky z těchto skupin nejsou návykové. Jako podpůrné léky u hyponutričních stavů lze doporučit vitamíny, minerály, léky zvyšující chuť k jídlu. Důležité je včasné započetí gynekologické medikamentózní léčby amenorhey (zástavy menstruace).

Délka léčby mentální anorexie je velmi rozdílná. V některých případech může být omezena na několik měsíců, v jiných případech však může s kolísavým průběhem trvat i řadu let.

Je neběž péčí přechodu v mentální bulimii (záchvatovité, nezvladatelné přejídání).

 

Jaká je úspěšnost léčby ?

Uvádí se, že 40 % jedinců se uzdraví, 30 % se zlepší,  20% se  nezlepšuje a přechází do chronického stadia s kolísavým průběhem, 2 - 5 % chronických případů končí suicidiem.

 

Do jaké míry ovlivní spolupráce rodiny a blízkých nemocného úspěšnost při léčbě?

Spolupráce rodiny a blízkých je zvláště u mladších pacientů velmi důležitá. V průběhu onemocnění často dochází ke konfliktům mezi jedincem s mentální anorexii a rodiči i mezi rodiči navzájem. Primárně může mentální anorexie vrv vzniknout jako výsledek dysfunkce . v rodinných interakcí, kdy dětí přebírají někdy roli rodičů a rodiče se stávají závislými na dětech. Dívky jsou zatahovány do řešení rodinných problémů. Rodiny postižených bývají často zaměřené na pracovní výkon, úspěch, s tendencí zastírat vztahové konflikty. Poměrně hodně je v těchto rodinách kladen důraz na fyzický vzhled - i rodiče (více matky) bývají zaměřeni na váhu, držení diet apod. Spouštěčem mentální anorexie u jejich dětí někdy může být nevhodný výrok některého z rodičů (většinou otce).

 

Je možná prevence? Jaká?

Mentální anorexie je porucha, v jejíž etiologii se uplatňují vlivy sociokulturní, individuálně psychologické, rodinné a bio-logické. Svou roli hrají vlivy společenské, související se západním hodnotovým systémem. Denně jsme z médií bombardováni návody a reklamami na dosažení ideálu zdravého štíhlého těla, štíhlost je spojována s úspěchem, společnost je zaměřena na výkon Některé oblasti ovlivnit nemůžeme, některé však ano. Především zdravé rodinné vztahy a zdravě fungující rodiny mohou ovlivnit zdravý psychický vývoj svých dětí. Právě emoční saturace dětí a ohodnocování i jiných kvalit než výkonových mohou být prevencí vzniku těchto poruch. Společné setkávání alespoň jedenkrát denně u jednoho stolu, vzájemná komunikace a oceňování, mohou být nápomocné...

 

 

MUDr. Marie Foltýnová dětský a dorostový psychiatr

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...