Gynekologické zhoubné nádory představují v současné době  přibližně čtvrtinu  všech malignit, které mohou ženy postihnout.Včetně nádorů prsů se pak tento podíl vyšplhá až na polovinu. O typech a možnosti léčby těchto nádorů jsme hovořili s MUDr. Markem Plutou, Onkogynekologické oddělení Gynekologické kliniky FN Motol a 2. LF UK Praha

 

 

 

Jaké typy gynekologických nádorů existují?

 

Pokud jde o samotné nádory genitálu, tak nejpočetnější skupinu tvoří zhoubné nádory děložního těla (děložní tělo a děložní hrdlo je nutné rozlišovat ). Pak následují zhoubné nádory děložního hrdla, záměrně neříkám karcinom, protože se může jednat jak o karcinom, tak o sarkom. Nádory vaječníků a nejméně časté jsou nádory zevního genitálu a vulvy.

Existuje i několik méně běžných nádorů a to jsou zhoubná onemocnění pochvy - v Čechách je ročně 10 - 15 případů,zhoubné nádory vejcovodů, ty jsou poměrně vzácné a léčí se stejnými prostředky jako ovariální nádory a nakonec tzv. choriokarcinom. Choriokarcinomy vznikají z tkáně trofoblastu, čili ze zárodečných obalů embrya. Choriokarcinomů je několik typů, od nezhoubných až po extrémně maligní, ale jejich incidence v současnosti je velice malá a statisticky nevýznamná - v ČR ročně cca 10  případů.     Ještě bych se, pro úplnost, zmínil o extrémní vzácnosti a tou je primární peritoneální karcinom nebo mezoteliom ( na pobřišnici ).Touto formou karcinomu jsou ohroženy ženy s genetickou zátěží rakoviny prsu nebo ovarií.Jsou to nositelky tzv. BRCA mutace.U těchto žen se jak rakovina prsu, tak rakovina ovarií objevuje v průměru o dekádu dříve,než v populaci běžné.Např. ovariálním karcinomem onemocní ženy nejčastěji kolem 55 let věku, nositelky BRCA mutace už kolem 45 let.

 

Jak je na tom ČR ve srovnání s ostatními zeměmi EU, pokud se jedná o počty nemocných gynekologickými nádory?

Špatně.Abychom mohli srovnávat, potřebujeme poměrně velké množství dat a srovnávacích čísel.Samotná absolutní hodnota počtu případů v ČR není vypovídající, protože není vztažena k počtu obyvatel.Proto se používá statistický údaj tzv. incidence.Je to počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel, u gynekologických onemocnění na 100 000 žen.Jedná se tedy o údaj, který vypovídá o míře promořenosti populace tou kterou chorobou.

Dalším důležitým údajem je tzv. mortalita. Princip výpočtu je stejný jako u incidence, počet zemřelých na určitou chorobu v daném roce na 100 tis. obyvatel - žen.U nádorů zevního genitálu, vulvy, máme incidenci kolem 3, což je ve srovnání se světem poměrně málo, ale mortalita u tohoto onemocnění je 2 - takže de facto - dvě ženy ze tří, které onemocní, zemřou.

 

Nádor zevního genitálu je tak agresivní?

 

Vysoká úmrtnost je dána spíše tím, že onemocnění propuká ve vyšším věku - kolem 65 - 75 let, jeho vznik je přičítán na vrub atrofickým změnám na zevním genitálu. Ženy této věkové kategorie chodí na preventivní gynekologické prohlídky jen výjimečně.Když se pak dostaví s potížemi, je onemocnění obyčejně už v takovém stádiu, že nelze vyléčit.V poslední době se nádory zevního genitálu objevují stále častěji i u mladších žen - kolem 50 let.Tady je pravděpodobnou příčinou vzniku zhoubný papilomavirus, o kterém pohovořím později.

 

Jaká je v ČR incidence např. u nádorů děložního hrdla?

 

U těchto nádorů se v ČR incidence dlouhodobě pohybuje kolem 20.Tzn. ze 100 tis. žen onemocní ročně 20.Přičemž mortalita je přibližně 7 - z 20 žen, které ročně onemocní, 7 žen zemře. Přitom nádory děložního hrdla lze při dobrém screeningovém programu zachytit v časných stádiích a úspěšně léčit. Mají totiž  několik vývojových stádií,  z nichž každé trvá řádově několik let.

 

Uvedená čísla jsou pro nás dobrá nebo špatná?

 

Jsou tristní. Jsme na úrovni černošské populace v USA.Pro srovnání s EU, např. Lucembursko nebo Finsko mají incidenci pod 5. Průměrná incidence v EU je kolem 10. Nejhůře jsou na tom země bývalého východního bloku a země německy mluvící - tam je incidence nad 15. Jedná se většinou o státy, kde je prevence založená na kolposkopii .

 

To znamená, že v ČR je špatný screeningový program?

 

Podle Zákona o zdraví lidu z roku 1966 má každá žena v ČR 1x ročně nárok na jedno komplexní gynekologické vyšetření, které zahrnuje kromě palpačního ( pohmatové ) vyšetření také kolposkopii ( vyšetření poševních stěn a děložního čípku pomocí speciálního mikroskopu, provádí se po zavedení poševních zrcadel, hodnotí se změny na sliznici po optickém zvětšení a osvětlení  ) a cytologii. Funkční screeningy jsou založeny na onkologické cytologii. Princip spočívá v tom, že ženě je z děložního čípku odebrán stěr a ten je odeslán na cytologii do laboratoře. Bohužel lékaři nejsou jednotní v názorech na to, jak často cytologii odebírat a v jakém věkovém rozpětí  - tj. jak starým ženám.Cytologie má totiž určitou citlivost , která pohybuje kolem 60%, což je poměrně málo.

 

Cytologické testy jsou tak složité?

 

Naopak jsou celkem jednoduché, ale jejich výsledky jsou závislé na lidském faktoru.Jak už jsem říkal, gynekolog odebere stěry a odešle je do specializované laboratoře, kde je posuzuje školený personál - pod mikroskopem. Kvalita posouzení stěru závisí na kvalitě laboratoře, především pak na zkušenostech zaměstnanců. Důležitým ukazatelem je, kolik stěrů ročně laboratoř posuzuje - jak je vytrénovaná. Podle evropských norem by cytologická laboratoř měla mít v databázi minimálně 15 tisíc rodných čísel ročně ( tj. posuzuje vzorky 15 tis. žen ). Toto kritérium v ČR splňuje pouze několik laboratoří. Následky jsou pak katastrofální. Jen z našich záznamů za poslední léta vyplývá, že 50% žen, které jsou k nám delegovány pro radikální hysterektomii ( odebrání dělohy ) pro pokročilá stádia rakoviny děložního čípku, mělo v posledních třech letech negativní cytologii.

 

Jak se tato situace bude řešit?

 

Doporučení pro ČR zní - zachovat pokrytí cytologickými laboratořemi a zkvalitnit jejich služby.Při dobré kvalitě laboratoří pak stačí cytologické stěry jednou za dva až tři roky.

 

Tak málo? Rakovina děložního hrdla má tak pomalou progresi?

 

Ano.Vyskytuje se sice poměrně často, ale rozvíjí se celá léta, takže je dost času nemocné včas zachytit a úspěšně léčit.

 

Je pravda, že rakovina děložního hrdla je de facto infekční choroba?

 

Ano, jedná se pohlavně přenosnou chorobu, jejímž původcem je tzv. HPV infekce ( Human Papilomavirus ).Víme, že samotný nádor nemůže vzniknou bez přítomnosti této infekce, na druhou stranu pouze infekce HPV v organismu nemůže být příčinou vzniku nádoru.

 

Spouštěcím mechanismem je tedy co?

 

Těch je víc. Existuje více než sto subtypů HPV.Tyto subtypy se dělí do dvou základních skupin.První skupina tzv. low risk ( nízké riziko ) jsou viry, které nejsou schopny vyvolat nádorové bujení. Druhá skupina virů high risk ( vysoké riziko ) se dokáže nabourat do geonomu buněk a vyvolat nádorové bujení.

 

Jaká je promořenost  populace HPV ?

 

Promořenost populace HPV  je vysoká a závisí na faktorech jako je věk nebo sociální skupina. Do kontaktu s HPV přijde 80% populace, ale jen u  některých jedinců vznikne HPV pozitivita a jen u některých HPV pozitivních žen se rozvine onemocnění. Nejvyšší promořenost je ve skupině 18 - 25 let - 25%. Ale hovoříme pouze o přítomnosti HPV, nikoliv o samotném onemocnění rakovinou. Ze statistiky vyplývá, že od prvního kontaktu s HPV trvá cca 10 let, než vznikne prekanceroza ( předrakovinné stádium ) a dalších 10 let než vznikne samotný nádor.

Průměrný věk žen ošetřených pro prekancerozu na našem pracovišti je 32 let.Průměrný věk žen operovaných pro invazivní nádor je 41 - 44 let.Průměrný věk žen, které podstupují terapii ozařováním, tj. pokročilá stádia nevhodná pro operaci, je 55 let.

Chtěl bych se ještě zmínit o jedné zajímavosti - ukázalo se, že do cca. 35 let je imunitní systém většiny žen schopen se s HPV poměrně dobře vypořádat. Kolem 35 let je HPV pozitivních jen 3% žen. Tato 3% žen pak jsou vystaveny 200x vyššímu riziku, že se u nich rozvine invazivní nádor než jejich HPV negativní vrstevnice. Jen pro srovnání - těžký kuřák je oproti nekuřákovi ohrožen rakovinou plic jen 17x více.

 

Existují rizikové faktory podporující rozvoj rakoviny děložního čípku?

 

Prvním důležitým rizikovým faktorem je tzv. koitarché - věk, ve kterém dívka začne s pohlavním životem.Čím je věk nižší, tím je vyšší riziko.Je to způsobeno nezralostí tkání, s širokou transformační zónou pro přenos infekcí.Bezpečná hranice pro začátek sexuálního života, z tohoto hlediska, je kolem 18 let.

Druhým rizikovým faktorem je počet sexuálních partnerů, i když tento údaj může být zavádějící - jsou dívky, které měly v životě jednoho partnera, ale ten je promiskuitní a choroby na ně přenáší od jiných žen.Takže nejen promiskuita, ale i špatná volba partnera.

Rizikovým faktorem je i kouření a poslední výzkumy ukazují, že potenciálním rizikovým faktorem je i užívání hormonální antikoncepce, zde ovšem převažuje nad potenciálním rizikem pozitivní přínos.

 

Rozhovor s MUDr. Markem Plutou, Onkogynekologické oddělení Gynekologické kliniky FN Motol a 2. LF UK Praha

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...