Mezinárodní odborná společnost zařadila OAB do seznamu uznávaných diagnóz v roce 2002. Podle jednoho z „otců“ nové diagnózy, prof. Christophera R. Chapplea (The Royal Hallamshire Hospital, Sheffield, Velká Británie) jde o příznaky, které nemocné s urologickým onemocněním nejčastěji přivádí k lékaři.

Hyperaktivní měchýř výrazně ovlivňuje kvalitu života, avšak tato choroba je stále zdravotníky podceňována. Potíže s močením patří mezi tabuizovaná témata. Přitom jde o onemocnění, které lze úspěšně léčit.

 

Syndrom hyperaktivního měchýře má negativní vliv na společenský, fyzický, psychický, profesní a sexuální život. Mnoho pacientů se stydí vyhledat pomoc, a když své obavy překonají, narazí mnohdy na nepochopení ze strany lékařů. Podle provedených evropských studií má zhruba polovina lékařů nechuť či nezájem se problémy s močením zabývat. OAB má však na každodenní život horší dopad než závažné choroby jako je diabetes, angina pectoris, astma...

Syndrom hyperaktivního močového mě­chýře je souborem příznaků, ke kterým dochází při nesprávné funkci svaloviny močového měchýře, takže se stahuje, i když močový měchýř není zcela naplněn. Většina lidí dokáže na určitou dobu překonat pocit nucení na močení, dokud není k vyprázdnění měchýře vhodná příležitost. S tím však mají pacienti s hyperaktivním měchýřem potíže.

 

Příznaky OAB

Urgence: Náhlá a nutkavá potřeba močit, kterou nelze překonat.

Frekvence močení je zvýšená: postižený ji pocítí nejméně osmkrát denně.

Urgentní inkontinence: k úniku moči dochází pro nedostatek času dojít na toaletu.

Nykturie: potřeba močit v noci

 

Syndrom hyperaktivního měchýře je třeba odlišit od jiných chorob, jako jsou stresová inkontinence u žen a zvětšení prostaty u mužů, které mohou mít podobné příznaky. Zároveň je nutné vyloučit další onemocnění, kterými může být nádorové onemocnění močového traktu, močové kamínky, infekce... Proto je nutné, aby byl pacient vyšetřen a léčen urologem/urogynekologem.

 

Hyperaktivní měchýř – choroba častá

V USA a Evropě postihuje téměř jednu pětinu dospělých ve věku nad 40 let. Jeho výskyt s věkem stoupá, ale není pravda, že OAB je projevem stárnutí. Jedná se o léčitelnou chorobu.

 

Výskyt syndromu hyperaktivního měchýře evropských zemích

Země                           Procento lidí s OAB                 Počet lidí s OAB

Francie                                     12%                                2,89 milionů

Německo                                 18%                                6,46 milionů

Itálie                                         12%                                3,28 milionů

Španělsko                                22%                                3,60 milionů

Švédsko                                  19%                                0,81 milionů

Velká Britanie                           19%                                5.15 milionů

 

Asi 40% případů OAB zůstává stále nediagnostikováno. To znamená, že mnoha pacientům, kteří trpí syndromem hyperaktivního měchýře, se nedostalo adekvátní lékařské péče.

Nemocní většinou čekají s vyhledáním pomoci 6 až 12 měsíců od začátku příznaků. Podnětem pro vyhledání pomoci je až zhoršení příznaků, poruchy spánku nebo znepokojení, že by se mohlo jednat o vážné onemocnění.

 

Současná terapie syndromu hyperaktivního měchýře

Pacienti se syndromem hyperaktivního měchýře vyžadují dlouhodobou léčbu, která je zbaví příznaků a zároveň nemá závažné nežádoucí účinky.

Cíl terapie spočívá v tom, aby nemocní byli schopni vykonávat běžné a nezbytné aktivity bez náhlé potřeby močit. V případě nemožnosti dojít na toaletu léčba zabraňuje inkontinenci.

 

K základní terapií hyperaktivního měchýře patří:

antimuskarinová léčiva (také nazývána anticholinergní)

změna životního stylu

behaviorální techniky

chirurgické řešení

 

Anticholinergní léky

V léčbě hyperaktivního měchýře jsou užívány nejčastěji. Blokují muskarinové receptory v svalovině močového měchýře, a tím snižují jeho kontrakce. To vede ke zmírnění urgence i ostatních příznaků syndromu hyperaktivního měchýře.

Nejvíce užívanými anticholinergiky jsou: oxybutinin, trospium, propiverin, tolterodin a nejnovější solifenacin (Vesicare).

Vzhledem k tomu, že muskarinové receptory se kromě močového měchýře vyskytují i ve slinných žlázách, gastrointestinálním traktu, srdci, nervovém systému a očích, mohou tyto léky způsobit následující nežádoucí účinky, především sucho v ústech, zácpa, rozmazané vidění, zvýšení srdeční frekvence, zhoršené soustředění.

Tyto nežádoucí účinky bývají někdy tak obtěžující, že pacienti terapii ukončí, přestože vědí, že příznaky OAB se vrátí. Proto je nutné volit přípravek, který má selektivní účinky pouze na receptory ve svalovině močového měchýře. To jsou především tolterodin a solifenacin.

 

Změna životního stylu

Mnoho pacientů se syndromem hyperaktivního měchýře nesprávně omezuje příjem tekutin. Dále tito pacienti „mapují“ toalety (vždy vědí, kde je nejbližší a nevzdalují se od ní) „Preventivně“ vyprazdňují měchýř, kdykoliv je možnost jít na toaletu. To může mít negativní dopad, neboť si měchýř zvykne udržovat menší množství moči.

Léčebná změny by pak měla spočívat v dodržování pitného režimu a v tréninku močového měchýře, jehož cílem je snížit potřebu močit na každé 3 až 4 hodiny.

 

Behaviorální techniky – měchýřové pacemakery

Do zad pacienta se blízko nervu, který řídí funkci měchýře, umístí malá elektroda. Procházející elektrický proud pak ovlivňuje činnost močového měchýře.

 

Chirurgie močového měchýře

Užívá se případech, kdy ostatní léčba selhala.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...