Oficiální definice říká, že to jsou onemocnění, která jsou za normálních podmínek  přenosná z jiných obratlovců na člověka. Pod pojmem normální podmínky si představme ty, ke kterým může skutečně v přírodě a v reálném životě dojít, tedy ne podmínky laboratorní. Přenos přímo z člověka na člověka je mnohem méně častý, ve většině případů je nutný přenašeč.

 

Kolik zoonóz známe ?

 

Přesné číslo vám neřeknu, záleží na šíři problému, který chcete obsáhnout. Nejčastější zoonózy jsou ty, které se přenášejí jako střevní infekce, což je salmonelóza a kampylobakterióza. Další, které se u nás vyskytují, jsou toxoplasmóza, listerióza, leptospiróza, tularémie, brucelóza, ale těch už je relativně méně.

Zoonózy, které se na člověka přenášejí z rezervoáru klíšťat a komárů, jsou borelióza, ornitóza a klíšťová meningoencefalitida.

 

Kdo je původcem ?

 

Bakterie u salmonelózy, kampylobakteriózy, tularémie, listeriózy, leptospirózy, brucelózy, boreliózy aj., viry u klíšťové meningoencefalitidy a z parazitálních původců je nejběžnější toxoplasmóza.

 

Jsou k dispozici konkrétní čísla nakažených osob pro Českou republiku ?

 

Přesná čísla za minulý rok říkají, že salmonelózy bylo 25 tis. případů, kampylobakteriózy 23 tisíc případů, toxoplasmózy 328, tularémie 87, leptospirózy 18, listeriózy 78 a  máme 1 případ ornitózy.

 

Dá se poznat z projevů zvířat, že jsou nosiči původce zoonózy ?

 

Ve většině případů ne. Klinické projevy zvířat bývají často odlišné od projevů člověka. Mimoto salmonela nebo kampylobakterie se na člověka přenáší konzumací masa, vajec,mléka, takže vlastně k přímému kontaktu se zvířetem vůbec nedojde. To se spíš týká kočky, která může být infikována toxoplasmózou a to v případě, kdy parazita získá většinou konzumací syrového masa. Nebezpečí tkví v tom, že může vylučovat zárodky nebezpečných mikroorganismů, ale ani na kočce běžně nákazu nerozpoznáme.

 

Ani pokud ji potencionálně těhotná žena nechá vyšetřit u veterináře ?

 

Myslím, že to možné je, ale hlavně to nemá smysl. Přítomnost toxoplasmózy není vázáno pouze na  kočku doma a pokud je venčená nebo přichází do styku s jinými kočkami, může být stejně průběžně infikovaná. Mimoto větší nebezpečí získání toxoplasmózy vzniká z potravy.

 

Jak se projevují zoonózy u člověka ?

 

To závisí na jednotlivých typech onemocnění. Salmonelóza a kampylobakterióza jsou klasické gastroenteritidy projevující se pocity na zvracení, bolestmi v břiše a křečemi.

Toxoplasmóza se typicky projevuje u člověka imunologicky zdatného, který není těžce oslabený např. v důsledku HIV nebo imunosupresivní léčby apod., pouze zduřením lymfatických uzlin, přičemž typické jsou uzliny na krku kolem kývačů. U oslabených jedinců jsou projevy mnohem závažnější, např.u HIV pozitivních to může být encefalitida - zánět mozku. Listerióza se u zdravého jedince nemusí vůbec manifestovat. Je to oportunní patogen, takže se projeví jen u oslabeného nebo staršího člověka.

Klinicky je to tedy onemocnění mnohdy bezpříznakové nebo s příznaky chřipkovými, které se projevují zvýšenou teplotou a infektem v močových cestách. Tularémií většinou trpí myslivci po infikování při práci se zajíci nebo jejich požitím, kdy vznikne nejprve malý vřídek třeba na ruce nebo v ústech a poté se projeví výrazným zduřením uzlin v podpaží.

 

Toxoplasmóza a listerióza jsou zoonózy nebezpečné pro vývoj plodu. Co mohou způsobit ?

 

Toxoplasmóza je velmi závažný teratogen způsobující vývojové vady zejména v prvním trimestru gravidity. Mohou končit až potratem a nebo se může vytvářet tzv. klasická triáda, která je charakterizována malatickými ložisky v mozku se sekundárním ukládáním vápníku a hydrocefalem (patologicky zvýšené množství a tlak mozkomíšního moku v CNS) a postižením oka. To je typický projev toxoplasmové embryopatie. Jsou ale možné projevy  i bez morfologicky změněného vzhledu orgánů, pokud k infekci dojde později. Zde se jedná hlavně o postižení mozku u novorozenců.

Listerióza je teď "populární", protože došlo k nárůstu případů oproti minulým letům z 18 na 78 hlášení. Ohroženou skupinou jsou těhotné ženy, u kterých může těhotenství  skončit potratem nebo narozením dítěte s postižením řady vnitřních orgánů. Pokud dojde k nákaze v porodních cestách, rozvine se u novorozence koncem prvního týdne života těžká hnisavá meningitida, která vede často k hydrocefalu a poruše psychomotorického vývoje.

 

Jak dochází k infekci?

 

U listeriózy to jsou hlavně podezřelé potraviny mléčného původu, které se nepasterizují, např. zrající sýry, nebo tepelně neupravené potraviny živočišného původu. Ve Francii byla například v minulosti popsána epidemie způsobená vepřovými jazýčky v rosolu.

Toxoplasmóza je nejběžnější parazitální onemocnění a existují u ní dvě možné cesty infekce. První je z potravy teplokrevných živočichů nedostatečně tepelně upravených. Typickým příkladem je ochutnávání knedlíčků do polévky před zavařením, nebo ochutnávání jitrnic před uvařením, ale zdrojem mohou být i uzeniny jako málo vyuzená šunka od kosti  apod. Druhá cesta, méně častá, je kontaktem s kočkou nebo kočkovitými šelmami, které jsou konečným hostitelem parazita, prvoka. Kočka zárodky vylučuje do stolice a těmi kontaminuje prach nebo písek. Takto dokáže často infikovat právě malé děti, které si hrají na zemi, na pískovišti atd. Infekce se projevit nemusí, nebo jen zduřením uzlin či zvýšením teplot při oslabení organismu.

 

Dá se proděláním zoonózy získat vůči ní obranyschopnost ?

 

Nedá, to je nesmysl, funguje to jinak. Například u toxoplasmózy nedostane člověk infekci znova, ale po prodělané infekci zůstává ložisko infekce v organismu v klidovém stavu a pokud dojde k těžkému oslabení imunity, tak se infekce reaktivuje a způsobuje zdravotní postižení, o kterých jsme již hovořili. Nakažený člověk nemusí mít klinické příznaky celý život, ale předpokládá se, že zhruba 50% naší dospělé populace má v těle protilátky po prodělané toxoplasmóze.

 

Pak ale i řada těhotných má protilátky proti toxoplasmóze ?

 

Na přítomnost toxoplasmózy jsou těhotné ženy v poradně testované. Pak nastává spíš problém správné interpretace sérologických výsledků, tedy jak rozhodnout, zda jde o čerstvou akutní infekci získanou v průběhu těhotenství, která by vyžadovala radikálnější léčebný postup nebo zda jde o infekci z minulosti, která se nijak vážně neprojevuje. Pokud žena trpí opakovaně potraty v počátku těhotenství a jsou vyloučeny anatomické nebo hormonální příčiny, musíme se především zaměřit na toxoplasmózu.

 

Jak se to řeší ?

 

V těhotenství se dá toxoplasmóza léčit jediným antibiotikem, které mohou těhotné ženy užívat, spiramicinem. Těhotenství se pak řadí mezi rizikové. Dělají se častější ultrazvukové kontroly a může být eventuelně doporučen odběr plodové vody, aby se zjistilo, zda nedošlo k přenosu infekce na plod. V případě průkazu vrozené vývojové vady může být doporučen potrat. Obecně se vždy snažíme medikamentózně léčit ženy, které jsou v reprodukčním věku. Zdravý dvacetiletý muž náš zásah nepotřebuje, sám infekci zvládne a ani nikoho jiného epidemiologicky neohrožuje.

 

Lze nakažení předcházet ?

 

Těhotná žena, nebo žena která chce otěhotnět, by se měla principielně vyvarovat kontaktu s kočkami. Předcházet  listerióze se dá vynecháním konzumace rizikových potravin, jako jsou zrající sýry, syrové maso, nepasterizované kravské mléko apod.

 

Napadá mě, že naši předci bez dnešních znalostí a technologií museli těmito infekcemi trpět mnohem více, než my ?

 

To určitě, i když zpětně asi těžko dáme nějakou statistiku dohromady, ale dá se to vysledovat z vyššího počtu potratů, úmrtí u porodu a vůbec nižšího průměrného věku tehdejší populace.

 

V posledních letech zoonózy ubývají ?

 

Třeba brucelóza prakticky zanikla s vybitím tuberkulózního a brucelózního skotu v 60tých letech 20. století. U nejčastější salmonelózy a kampylobakteriózy nastal v 90tých letech minulého století obrovský nárůst počtu případů onemocnění v souvislosti s decentralizací chovu drůbeže a výroby některých potravin. V posledních letech je však patrná tendence k poklesu počtu těchto onemocnění.  Počty případů zoonóz nenarůstají, ale mají velké výkyvy, které se vážou na lokalitu, na počasí, nebo se třeba doveze nějaká kontaminovaná potravina. Rozhodně se nedá říct, že je dostaneme někdy pod úplnou kontrolu, jsou to nemoci, které zkrátka k životu patří. Zoonóz není mnoho a představy laiků i zdravotníků o rozsahu a významu jsou v současnosti nadnesené. Všechny zoonózy jsou léčitelné, ale musíme na ně myslet a včas je diagnostikovat a léčit.

 

Rozhovor s Prof. MUDr. Petrem Husou CSc., přednostou Kliniky infekčních chorob FN Brno Bohunice.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...