Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida, neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění. Virus je přenášen prostřednictvím klíšťat převážně na lesní a polní hlodavce, na divoce žijící zvířata a domácí zvířata pasoucí se ve volné přírodě, které se stávají přirozeným zdrojem nákazy.Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete. V zamořené oblasti se vyskytuje asi jedno až dvě procenta infikovaných klíšťat.


V České republice podobně jako v jiných zemích střední Evropy existují oblasti s vysokým i nízkým výskytem infikovaných klíšťat. Nejvyšší počet onemocnění je hlášen z jižních Čech, z okolí Vranovské přehrady, z okolí Brna a ze severních částí okresů Bruntál a Opava. Silný výskyt je rovněž patrný v Povltaví a na Plzeňsku. Infikovaná klíšťata se vyskytují hlavně v povodí našich řek (např. Vltava, Sázava, Berounka), kde jsou rekreační střediska. Období výskytu klíšťové encefalitidy bývá od začátku léta do pozdního podzimu.

 

Průběh onemocnění

 

Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby, která je obvykle 3-30 dní, dojde k rozvoji první fáze onemocnění. Nemocný se cítí unaven, bolí ho hlava, svaly, v krku a má zvýšenou teplotu. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení. Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se projeví rovnou druhou fází.Ta má průběh podstatně závažnější. Projevuje se typickými příznaky pro postižení centrální nervové soustavy. Nemocný si stěžuje na prudké bolesti hlavy, zvrací, objevuje se strnutí šíje, spavost a poruchy vidění.
Akutní fáze onemocnění trvá 1-3 týdny. Kromě subjektivních příznaků se objevují i chabé obrny končetin a hlavových nervů ovlivňující pohyby oka a mimiku obličeje. Obecně u dětí probíhá onemocnění lehčeji než u dospělých. Doba léčení trvá nejméně 3 týdny. U menšího počtu pacientů dochází ke vzniku trvalých postiženích: obrny převážně jedné ze dvou horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy schopnosti soustředění, snížená výkonnost a deprese. Pouze ve výjimečných případech dochází k úmrtí.

 

Meningokokové nákazy

 

Meningokokové nákazy se šíří kapénkovým způsobem, v hlenech nebo slinách bacilonosičů nebo nakažených pacientů. Zdrojem nákazy je výhradně člověk. Meningokoková onemocnění způsobují bakterie Neisseria meningitidis, které existují v několika podobách označených skupinami A, B, C apod. V Evropě působí především meningokoky skupin A, B a C, z nichž bakterie skupiny B a C se vyskytují častěji. Meningokokovými nákazami bývají zpravidla postiženy děti do 4 let a dospívající mládež ve věku od 15 do 20 let. Jedním z rizikových předpokladů pro meningokokovou infekci je pobyt ve velkém kolektivu v uzavřeném prostoru, kde jsou příznivé podmínky pro možné šíření této nákazy od náhodného bacilonosiče (vojenská služba, internáty, diskotéky, letní tábory apod.). Také rodiče kuřáci svým kouřením cigaret zvyšují riziko meningokokové nákazy u svých dětí, protože meningokokové bakterie se lépe zachycují na dětské ústní a nosní sliznice poškozené kouřem z cigaret.
Přestože v České republice jsou zaznamenávány meningokokové nákazy vyvolané skupinami C a B a v ojedinělých případech i skupinou A, epidemie se u nás nevyskytují. V Jižní Americe či Africe se objevují také infekce meningokoky skupin Y, W135 a další. Četnost výskytu meningokokových nákaz je u nás poměrně nízká, zhruba 50 až 200 případů ročně. Očkování proti meningokokovým nákazám skupiny A a C se provádí pouze cíleně v souladu s metodickým návodem MZ ČR z roku 1994, který doporučuje cílenou vakcinaci ohrožené části populace v lokalitě se zvýšeným výskytem tohoto onemocnění. Od roku 1995 se očkují branci při nástupu do vojenské služby. Jinak se očkování proti meningokokovým nákazám skupin A a C provádí u lidí, kteří si toto očkování vyžádají.Očkování proti meningokokovým infekcím skupin Y a W135 má význam pro osoby cestující do oblastí s výskytem těchto infekcí, zejména do Jižní Ameriky nebo Afriky.

 

Průběh onemocnění

 

Když meningokok pronikne do krevního oběhu dojde u pacienta k horečnatému onemocnění, které je charakterizováno těžkou schváceností, bolestmi svalů, kloubů, hlavy a spavostí. Na kůži se může vytvořit výsev červených skvrnek, někdy také v podobě malých modřin, které neustále přibývají. Tímto se projevuje klinický obraz tzv. sepse ("otravy krve"). Někdy probíhá meningokoková infekce jako hnisavý zánět mozkových blan, který může být doprovázen zvracením, případně poruchami vědomí nebo křečemi. Kožní příznaky u meningokokového zánětu mozkových blan se nemusí vždy objevit. Nejtěžší formou onemocnění je prudce probíhající sepse, která velmi brzy přechází do septického šoku se selháním životně důležitých orgánů, a to především plic a ledvin. Tato prudká sepse, která končí téměř vždy smrtí, bývá naštěstí vzácná.Komplikacemi tohoto onemocnění je nejčastěji zánět osrdečníku a srdečního svalu, popřípadě kloubů. Celková úmrtnost se pohybuje do 10%. Obě formy meningokokového onemocnění mohou zanechat trvalá postižení svalů, podkožní tkáně a kůže, popřípadě až ztráty prstů a sluchu. V ojedinělých případech se mohou objevit i neurologické následky (např. obrna a epilepsie). Trvalá postižení bývají po zánětech mozkových blan pozorována u 10% pacientů. O záchraně a přežití pacienta rozhoduje často rychlost, s jakou je mu poskytnuta lékařská pomoc. V nejednom případě je začátek nemoci opomíjen a ráno je dítě nalezeno již mrtvé nebo v pokročilém stádiu nemoci. Všechny formy nákazy je nutné léčit v nemocnici, nejlépe na jednotkách intenzivní péče.

 

Pneumokokové infekce

 

Pneumokokové infekce, jako např. zápal plic, zánět mozkových blan a sepse ("infekční otrava krve") u malých dětí nebo starších osob, vyvolává bakterie Streptococcus pneumoniae, neboli pneumokokus. Tato infekce se přenáší obvykle kapénkovým způsobem nebo vzniká jako vnitřní infekce u bacilonosiče, u kterého došlo k oslabení imunitního systému a k vytvoření vhodných podmínek pro rozmnožení této bakterie a vzniku infekce. Zdrojem infekce je nemocný člověk s pneumokokovou infekcí nebo bacilonosič. Složitost a komplikace pneumokokové infekce spočívá v tom, že ji způsobuje několik odlišných druhů téže bakterie, tj. pneumokoka. Proto až od 70. let se používá k prevenci této infekce očkování prováděné vakcínou, která obsahuje 23 účinných antigenních složek vůči 23 nejčastěji se vyskytujícím různým druhům pneumokoka. Očkování vyvolá imunitní odpověď, která účinně chrání očkovanou osobu před zápalem plic a zánětem mozkových blan z více než 80%.

 

Průběh onemocnění

 

Zápal plic bývá nejčastějším důsledkem pneumokokové infekce, která se zpravidla projeví náhle s vysokou teplotou, třesavkou a zimnicí. Bývá doprovázena vykašláváním malého množství rezavých hlenů a bolestí na hrudi. V těžších případech se přidává i dušnost a porucha srdečního rytmu. I když léčba se provádí antibiotiky, záludnost této infekce spočívá v tom, že někdy bývají tyto bakterie odolné vůči antibiotikům a léčba se tak stává velmi komplikovanou. Proto význam prevence nelze podcenit a to zejména u rizikových osob, jako jsou malé děti a starší osoby.

 

Podrobnější informace o možnostech očkování naleznete na www.vakciny.net .

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...