Svět se chystá na pandemii prasečí chřipky. Máme se čeho obávat ? Podceňovat situaci by bylo lehkomyslné, ale šířit a podněcovat hysterii zase nezodpovědné. Zkusíme se na téma současné pandemie podívat rozumně s MUDr. Dagmar Benešovou z Očkovacího centra v Brně.

 

Jak se určuje epidemie a pandemie ?

 

Epidemie představuje zvýšený výskyt nemoci na určitém území a za pandemii se považuje extrémní výskyt nemoci po celém světě. V ČR se za epidemii považuje výskyt 2 000 pacientů na 100 000 obyvatel.

 

 

Co vznik pandemie chřipky podporuje ?

 

Vznik pandemie je umožněn tím, že velké množství populace není vůči novému viru chřipky vnímavé. Náš imunitní systém se ještě s touto variantou nesetkal a proto se vir rychle šíří. Vzniku epidemie či pandemie také nahrává velice krátká inkubační doba chřipky, takže v jejím průběhu onemocní obrovské množství lidí. Dalším důvodem rychlého šíření je, že člověk je nakažlivý jeden den před propuknutím příznaků,  takže i když vypadá zdráv, už virus šíří. Tak vzniká explozivní epidemie, kdy obrovské množství lidí onemocní naráz.

 

 

Kolik je nyní na světě nakažených a kolik osob zemřelo ? WHO od srpna nechce tato čísla uvádět, proč ?

 

Pravidelná hlášení, která se vyhodnocovala, se už neprovádí. Přesná čísla stejně nejsou možná, protože státy, kde lidé žijí v chatrčích a lékařská péče je nedostupná, je nemají k dispozici. Je to sice líheň těchto nemocí, ale statistika není přesná.

V naší republice bylo zatím nakaženo prasečí chřipkou kolem 300 lidí. Obávaná chřipka má zatím lehčí průběh než se předpokládalo.

V EU každý rok běžnou chřipkou onemocní 20 - 40 milionů lidí a z toho zemře kolem 40 - 200 tisíc osob. Celkově se nakazí tak 5-20% populace na celém světě a v ČR zemře na komplikace spojené s normální chřipkou asi 2 tisíce osob ročně. Virus chřipky zničí sliznici v dýchacích cestách a na tento poničený terén potom velice lehce nasedne superinfekce.

Normální každoroční chřipka hlavně napadá starší a oslabené osoby, u nichž následně vznikají různé komplikace. Většinou to bývají bakteriální pneumokokové infekce, na  které očkovací látku máme. Tak zvaná prasečí chřipka napadá hlavně zdravé mladé lidi, s imunitním systémem docela normálním.

 

 

Čím se to vysvětluje ?

 

Je to zvláštní, jsou na to různé teorie, ale přesný důvod není znám. Díky tomu napadené mladé osoby s dobrým imunitním systémem celou obávanou chřipku prodělaly jako chřipku obyčejnou, neměly mnohdy ani antivirotika a průběh byl normální, bez komplikací.

 

 

Jaké další skupiny populace jsou ohroženy více ?

 

Jsou to lidé s chronickými chorobami, děti v dětských kolektivech, starší osoby nad 65 let věku a vůbec osoby s oslabenou imunitou. Což jsou opět stejné skupiny lidí jako u běžné chřipky.

 

 

Jak se prasečí chřipka přenáší ?

 

Vždy musí být zdroj infekce, cesty přenosu a vnímavý jedinec. Prasečí chřipka, nebo radši říkejme mexická, pandemická nebo chřipka H1N1 2009, je jiná v tom, že v sobě zahrnuje virové kmeny jak prasečí chřipky, tak lidské i ptačí. Tím pádem má více lidí vůči takovému mixu nižší odolnost.

Podmínky pro šíření jsou závislé na hygieně a životním stylu. V rozvojových zemích Asie a jižní Ameriky žijí vedle sebe v jedné plechové chatrči lidi, psi, prasata a drůbež. Tady mnohem spíš vznikne vir, který způsobí vážné komplikace.

 

 

Může se vir přenést i konzumací vepřového masa ?

 

Konzumací vepřového masa se chřipka nepřenese, ale může se přenést kontaminovanými předměty, prsty, nebo mokrými ručníky, kde virus ulpí. Následně si někdo do ručníku utře ruce, sáhne si na nos a tím se může kontaminovat.

 

 

Jakou úlohu zde hraje prase ?

 

Prase je nám biologicky nejblíže a jsou to také velmi citlivá zvířata. Já si to představuji tak, že někde v Mexiku lidé z chudinských čtvrtí a slumů, kde se zvířaty žijí v těsném kontaktu, prase nakazili. Vir u něho zmutoval a vrátil se k nám, lidem. Šíření v Mexiku také probíhalo rychle, protože ti nejchudší při prvních příznacích chřipky neběželi k lékaři. Nemají peníze a nepřikládají tomu ani důležitost.

 

 

Jak snížit riziko virózy ?

 

Doporučuji vyhýbat se davu lidí. Je lepší pro své zdraví jít dvě stanice pěšky, než jet MHD. Používat kapesník na jedno použití a ihned ho vyhodit, nepodávat si ruce, neobjímat a nelíbat se na potkání. Virus chřipky má nejraději teplotu kolem 35°C a tu máme na špičce nosu a na konečcích prstů. Tady je nejlepší cesta přenosu, kdy prsty osaháme co se dá a následně si mneme nos. Důležitým opatřením je očkování. Je dobré nechat se naočkovat i proti sezónní běžné chřipce, abychom zabránili oslabení organizmu. Vakcína má tu vlastnost, že nastartuje náš imunitní systém a ten se pak lépe vyrovnává s infekcemi.

Speciální vakcína proti prasečí chřipce se vyrábí, ale vláda ji objednala pouze určité množství a je přesně určen klíč, kdo ji dostane. Nicméně nemusíme se obávat, že vakcína není pro všechny. Chřipka má zatím slabší průběh než se očekávalo a navíc spousta lidí v minulých letech nechtěla ani vakcínu proti běžné chřipce. Takže najednou podléhat panice je nesmyslné. Doporučuji radši se nechat naočkovat proti běžné chřipce, aby organizmus nebyl oslaben, a pak bych doporučila očkování proti pneumokokovým infekcím. Kdo už pak chřipku dostane, alespoň eliminuje riziko vzniku bakteriální pneumokokové superinfekce, která způsobuje těžké zápaly plic končící i smrtí.

 

 

Jaké jsou symptomy prasečí chřipky, liší se nějak od jiných viróz ?

 

Neliší. Sám člověk nerozezná, jakou chřipkou onemocněl. Pro všechny chřipky je charakteristické, že mají krátkou inkubační dobu i jen několika hodin, u běžné chřipky jsou to  až 3 dny, u prasečí a ptačí až 7 dní. Člověk je nakažlivý zhruba 5 dní. Nástup nemoci je velice rychlý, projevuje se vysokou teplotou nad 40°C a doprovází ji bolest hlavy, bolest za očima, svalů a kloubů. Střevní forma chřipky se projevuje zvracením, průjmem a nevolností. S příchodem chřipky se pojí také nadměrná únava, bolest v krku, suchý a dráždivý kašel, ale většinou nebývá příznakem chřipky rýma, protože ta je příznakem přítomnosti jiných virů.

 

 

Takže naši lidé by měli spíš reagovat tak, že pokud budou v zemích s výskytem prasečí chřipky a po příjezdu domů je přepadne nevolnost a teploty, měli by jít k lékaři a sdělit mu, odkud přijeli ?

 

To je nejlepší řešení. To samé se týká osob, které často přichází do kontaktu s cizinci.

 

 

Může se stát, že u jednotlivce proběhne prasečí chřipka, aniž by to on zaznamenal jako něco závažného ?

 

Ano, to se může klidně stát. Jako u každých nemocí může nastat velmi mírný průběh až po průběh s těžkými komplikacemi, ale to se týká ve většině případů oslabených jedinců. Každá chřipka trvá asi týden, pak následuje zhruba 2 týdny rekonvalescence.

 

 

Získá člověk po uzdravení přirozenou imunitu ?

 

Imunitu získá, ale pouze na ten typ viru, který chřipku způsobil a pouze na dobu 1 roku. Získaná imunita je ale problematická, protože virus mutuje i v průběhu roku.

 

 

Pomůže nám proti chřipce užívání Tamiflu ?

 

Tamiflu a Relenza jsou dva léky - antivirotika, které působí na všechny typy chřipky. Pokud chřipku již mám a užívám tato antivirotika, ovlivním průběh chřipky tak, že je mírnější a trvá kratší dobu. Používat Tamiflu jako prevenci nedoporučuji, protože může vzniknout rezistence a lék by se stal neúčinným. Mimoto v balení Tamiflu je jen několik tablet, takže na dlouhodobou prevenci to není dostatečné množství a není to ani levná záležitost.

 

 

Jaký je rozdíl mezi antivirotiky a vakcínou ?

 

Antivirotikum je lék působící proti virům, zato vakcína v sobě obsahuje antigeny, které naše tělo stimulují k tvorbě protilátek.

 

 

Kolem vakcíny proti prasečí chřipce je pěkně rušno. Prý nese i riziko smrtelné choroby, nervového onemocnění GBS ? Je vakcína řádně prověřena ?

 

Nevýhoda výroby vakcíny proti chřipce je v tom, že není čas na dostatečně dlouhé zkoumání. Pravda je, že ze začátku byly hlášeny zvýšené případy velice vzácných komplikací, které se postupem času eliminovaly. Musíme si uvědomit, že při jakémkoli očkování nemůžeme možné komplikace zcela vyloučit.

 

 

Vědci varují před mutacemi viru. Za jak dlouho k nim může dojít ? A může vir i zaniknout ?

 

Vir zaniknout může. Pro chřipkový virus je charakteristické, že mutace vznikají opravdu velice rychle. Proto WHO situaci monitoruje, proto se každý rok vyrábí nové a nové vakcíny podle toho, jaký virus se očekává.

 

 

Jaký je nejhorší scénář počtu nakažených ?

 

Tato situace se nikdy předem nedá určit. Od toho existuje pandemický plán vlády, který sleduje vývoj a z toho vyvozuje budoucnost. Zatím je průběh prasečí chřipky mnohem mírnější, takže hysterie není na místě. Hlavní je chovat se zodpovědně, žít zdravě, nekouřit, sportovat, vyhýbat se stresu, nechodit v době chřipek do kolektivu atd., atd.

 

 

Proč neuzavřeme naše hranice, když máme relativně málo nakažených ?

 

Myslím, že je to zbytečné. Možná by se šíření chřipky oddálilo, ale ona si vždycky nějakou cestičku najde, není kam se před chřipkovým virem schovat. To je záležitost, která se každý rok opakuje a kvůli tomu se nemůžeme od světa izolovat. Nakonec, měli jsme hranici zavřenou 40 let a chřipkové epidemie zde byly také.

 

 

Dá se srovnat očekávaná prasečí chřipka s velkou pandemií španělské chřipky ?

 

Španělská chřipka probíhala v letech 1918 - 1920 a  byla příčinou úmrtí asi 50 milionů lidí. To je větší počet osob, než kolik jich zemřelo za 1.světové války. A co se málo ví, virus byl znovu objeven v r. 1977. Jenže podmínky života tehdy a dnes jsou nesrovnatelné. Lidé v tehdejší době měli špatnou životosprávu, neměli dobrou a vhodnou výživu, životní podmínky byly zkrátka diametrálně odlišné. Také znalosti lékařů o šíření a prevenci nemoci nebyly prakticky žádné.

My takhle nežijeme, mimo kvalitně připravenou stravu často doplňujeme jídlo vitaminy a různými výživovými doplňky. Máme více informací, víc o svůj zdravotní stav pečujeme. I proto u nás komplikace s prasečí chřipkou nejsou.

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...