Proč dochází k přenosu infekce, za jakých podmínek a jak bychom se měli vůči sobě i druhým zodpovědně chovat nám řekne MUDr.Dagmar Benešová z Očkovacího centra v Brně.

 

 

Nemoci přenosné vzduchem jsou původu virového a bakteriálního. V tomto článku se budeme podrobně věnovat virovým, i když striktně je od sebe oddělit nelze. Jaké je stručné rozdělení podle původců ?

 

Mezi virové infekce patří nemoci způsobené např. viry chřipky, rhinoviry, koronaviry, parachřipkovými viry, adenoviry a některými typy Enterovirů. Virová onemocnění způsobují i herpetické viry, pneumoviry a dále viry spalniček, planých neštovic, příušnic a zarděnek.

Infekce původu bakteriálního způsobují hlavně streptokoky, pneumokoky, meningokoky. Bakterie jsou příčinou hemofilové nákazy, tuberkulózy, legionářské nemoci, aj.

 

Jak můžeme viry popsat, charakterizovat ?

 

Viry jsou nebuněčné organismy různého tvaru i velikosti (od 10 do 300 nm). Napadají nejen lidi a zvířata ale i rostliny a bakterie. Virů je známo velké množství, ale jen malá část způsobuje onemocnění lidí. Jednotka viru, která je schopna infikovat hostitele a množit se v něm se nazývá virion. Viry nemají schopnost samostatného života. Jsou to nitrobuněční parazité, kteří se mohou rozmnožovat jen v napadených buňkách. Virus vždy obsahuje jen jednu nukleovou kyselinu, podle toho rozlišujeme RNA viry a DNA viry. Napadená buňka pracuje s DNA viru jako se svou vlastní, tím vznikají další nové viriony. Některé viry se množí hned v místě vstupu (např. virus rýmy), jiné se šíří lymfou i krví třeba do kůže nebo nervové soustavy. Napadená buňka praskne, viriony se uvolní do okolí a nemoc propukne.

Viry jsou většinou citlivé na UV záření, teplo a oxidační desinfekční prostředky. Vyhovují jim nízké teploty, při nich vydrží velmi dlouho. Onemocnění způsobené viry se nazývá viróza a léčí se pouze symptomaticky.

 

Vzduchem přenosné infekce jsou neurčitým pojmem. Dá se to nějak definovat ?

 

Vzduchem přenosné infekce se přenášejí mezi lidmi prostřednictvím dýchacích cest. Dýchací cesty jsou vstupní i výstupní branou infekce. Přenos může být přímý nebo nepřímý. Přímý přenos je zprostředkován kapénkovou nákazou, kdy je virus šířen do okolí v drobných kapénkách při mluvení, kašlaní a kýchání. Takto získaná nákaza je nejvíce invazivní, protože jsou  bakterie živé. Nákaza se také šíří nepřímým způsobem prostřednictvím kontaminovaného prachu nebo předmětů. Inkubační doba je většinou krátká, pouze několik dnů. Nejčastěji bývají postiženy různé části dýchacích cest, často zároveň i spojivky nebo zažívací trakt.

 

Co nebo kdo je zdrojem přenosu infekce ?

 

Zdrojem infekčních nemocí přenášených vzduchem je vždy člověk a to buď nemocný nebo bacilonosič, ten je zdrojem bakteriálních infekcí. Bacilonosičů je mezi námi docela hodně, u některých nemocí až 20%. Může se stát, že při oslabení imunity bacilonosič nakazí i sám sebe. Nákaza u viróz probíhá obdobně jako u bakteriálních nemocí. Když se sejde více lidí v uzavřených prostorách, snázeji se nakazí. To je typické pro vzplanutí chřipkových epidemií hlavně v zimě, kdy máme místnosti uzavřené před chladem. Dochází ke koncentraci virů a k přímému přenosu kapénkovou nákazou, zvlášť pokud jsou zde lidé, kteří nepoužívají kapesník a kašlou a kýchají kolem sebe. Chřipka se téměř vždy začne šířit v předškolním dětském kolektivu, odtud přechází na děti do škol na jejich rodinné příslušníky a pokračuje vesele dál...

 

Jaký je průběh chřipky, která nás v tomto období nejvíc ohrožuje?

 

Chřipka začíná náhle z plného zdraví horečkou až 40 oC, třesavkou, těžkými bolestmi hlavy, očí, svalů a kloubů. Bývá suchý, dráždivý kašel a bolest za hrudní kostí. Virus se velmi rychle množí a vydechovaným vzduchem ho šíříme dál. Existuje též žaludeční a střevní forma, pro kterou je typické zvracení, kolikovité bolesti břicha a průjem.  Chřipka trvá krátce a provází ji těžká schvácenost. Na poničené sliznice pak může nasednout bakteriální infekce, která velmi často vede ke komplikacím. Těmi jsou  ohroženy především malé děti a staří lidé. Může dojít k zánětu vedlejších nosních dutin, průdušek, k zánětu nervové soustavy nebo srdce. Mnoho úmrtí spojených s chřipkou je způsobeno zápalem plic způsobeným pneumokokem. Proto se doporučuje zejména starším lidem před očekávanou chřipkovou epidemií očkovat se nejen proti chřipce, ale zároveň i proti pneumokokovým nákazám.

 

Jak na šíření chřipky působí vnější prostředí ?

 

Chřipka je přenosná již v poslední chvíli své krátké, 1 - 3 dny trvající inkubační doby a člověk je pak infekční ještě v prvních dnech nemoci. Chřipce se daří nejlépe tam, kde se vyskytuje zároveň zdroj nákazy, snadná cesta přenosu a vnímavý jedinec. Ideální prostředí pro viry způsobující chřipku je vlhko a chladno. Proto chřipkovou epidemii (víc jak 2 000 nemocných na 100 000 obyvatel) zaznamenáváme hlavně v mírnějších zimách nebo na podzim a na jaře. Nedomnívejme se ale, že mrazy chřipkové viry zahubí. Ty dokáží přežít i ve velmi silných mrazech. Virus chřipky přežívá i při pokojové teplotě a v suchu několik dnů a v prachu vydrží až 14 dnů. K šíření přispívá nahromadění lidí, únava, oslabený organismus, prudké změny teplot a špatné hygienické podmínky.

 

Takže v tropickém pásmu virózy neznají ?

 

Ale znají. V tropech se s chřipkou můžeme potkat v průběhu celého roku. Proto se cestovatelům, kteří cestují do rizikových oblastí, doporučuje očkování v průběhu celého roku. Jedná se i o riziko spojené s ptačí chřipkou, kde se vychází z toho, že je lepší alespoň nějaká ochrana než žádná. Ke vzniku viróz přispívají prudké změny teplot, klimatizace, oslabený organismus po dlouhé cestě a pobyt mezi mnoha lidmi. Nakazit se můžeme třeba v autobuse, v letadle, na lodi, ale i v hotelu nebo na ubytovně. Z pohledu ptačí chřipky bych doporučovala raději se v rizikových oblastech zdaleka vyhnout místním drůbežím trhům..

 

Viry chřipky podléhají stálým mutacím. Z čeho se vychází při namíchání očkovací látky ?

 

Viry chřipky průběžně sledují referenční laboratoře po celém světě a pilně zjišťují, který kmen viru by tento rok mohl být dominantní. Na základě zjištěných údajů se pak vyrábějí vakcíny, které mají po celém světě stejné antigenní složení. Každým rokem se tedy připravuje nové složení vakcíny podle aktuální situace. Je nutné, aby vakcína byla připravena dřív než k nám chřipka dorazí, abychom už byli proti novému viru imunní. Existují vakcíny pro děti, pro dospělé i pro seniory nad 65 let. Očkovací látky proti chřipce se vyrábějí buď jako subjednotkové nebo štěpené. Subjednotkové jsou složeny z několika antigenů chřipkového viru, splitové vakcíny z rozštěpených virů chřipky.

Nové mutace chřipky většinou vznikají v jihovýchodní Asii, odkud se mohou šířit dál. Výměnou genetické informace mezi lidskými a zvířecími viry vznikají nové podtypy, které mají změněné antigenní vlastnosti. Ty zajišťují dlouhodobé přežití viru a zapříčiňují menší epidemie jednou za 2-3 roky.

 

Sledují se  statisticky výsledky účinků vakcinace ?

 

Účinky i bezpečnost očkování se samozřejmě sledují. Správné a včasné očkování zabrání chřipce v 70-90 %. Je třeba počítat s tím, že účinnost se s věkem snižuje, proto jsou vyvinuty  vakcíny s vyšší imunogenitou pro osoby nad 65 let. Platí, že čím více bude naočkováno lidí proti chřipce, tím víc se znemožní přenos viru, protože ubudou vnímavé osoby, které ho přenášejí dál.

Proti chřipce se začíná očkovat každý rok zhruba od konce září do vypuknutí epidemie. Optimální je, když se necháme naočkovat minimálně měsíc před vlastní chřipkovou epidemií, která obvykle začíná na přelomu nového roku. Protilátky po očkování schopné nás ochránit získáváme asi za 14 dní a vydrží nám zhruba rok. Očkovat můžeme děti od 6 měsíců do 3 let v dávce 0,25ml, u ostatních v dávce 0,5 ml. Podává se 1 očkovací dávka, ale u dětí nikdy neočkovaných ve věku do 9 let se dávají 2 dávky.

Protože virus je kultivován ve slepičích vejcích, nemá být očkován člověk s vysokou přecitlivělostí na vaječné bílkoviny.

 

Virus chřipky se dělí na několik druhů. Které to jsou ?

 

Rozlišujeme tři typy viru chřipky: typ A, typ B a typ C. Epidemie způsobuje typ A a typ B. Nejzávažnější je virus A, který může postihovat zvířata i lidi. Chřipkou B a C může onemocnět pouze člověk. Virus B je méně závažný, působí spíše místní epidemie. Virus C způsobuje pouze lehké infekce se slabým průběhem. Rozhodující antigeny chřipky A jsou hemaglutinin (H) a neuraminidáza (N). Lehce podléhají změnám. Podle nich se určují jednotlivé varianty chřipkových virů. Tyto antigeny umožňují uchycení viru na povrchu vnímavých buněk i uvolnění zralých virionů z povrchu hostitelské buňky.

 

Má význam rozlišovat nachlazení a chřipku ?

 

Chřipku nelze řadit mezi nemoci z nachlazení, ty mívají mnohem mírnější průběh. Proti nim je očkování neúčinné. To bývá důvodem, proč někteří lidé očkování odmítají. Vždy se totiž najde někdo, kdo i přes očkování onemocní. To se samozřejmě může stát, ale jen pokud dojde k očkování v inkubační době některého jiného virového onemocnění  nebo i chřipky. Používané vakcíny jsou vysoce čištěné a obsahují usmrcené viry, proto není možné, aby člověk po očkování chřipkou onemocněl.

Nemoci z nachlazení může způsobit velké množství virů. Na podzim lze nejčastěji očekávat infekce rhinoviry, v zimě koronaviry a adenoviry. Začátek nachlazení se projevuje pobolíváním hlavy, svěděním v nose, pocitem pálení v krku. Za několik hodin dojde k slzení, pálení očí, z nosu teče vodnatý sekret, pálení a škrábání v krku zůstává. Za pár dní získáme uplakaný vzhled, překrvené spojivky, odřený červený nos. Nachlazení trvá asi týden.

Rhinoviry se nejčastěji přenášejí při smrkání, při podávání infikovaných rukou, mnutím očí, saháním si na nos a ve vlhkých kapesnících.

 

Jak rozeznat nachlazení od chřipky

 

Příznaky

Chřipka „ influenza flu"

Nachlazení „cold"

Začátek

Náhlý z plného zdraví

Postupný

Horečka

Vysoká, 39 - 40°C

Žádná nebo mírná do 38 °C

Třesavka

Ano

Nebývá

Únava, schvácenost

Intenzivní, trvá týdny

Mírná

Bolest hlavy

Silná

Zřídka, slabá

Bolesti svalů a kloubů

Často, intenzivní

Zřídka, mírná

Rýma

Nebývá

Často

Kašel

Suchý, dráždivý

Často

Komplikace

Časté

Nebývají

 

Měli bychom určitě připomenout, jak chřipce předcházet.

 

Nejlepší a nejúčinnější prevencí chřipky je očkování. Stačí jedna dávka. Po aplikaci očkovací látky dochází k vzestupu protilátek během 2 týdnů. Postvakcinační imunita trvá zhruba rok. Rizika očkování jsou přitom velmi malá. Nesmíme zapomínat ani na posilování naší odolnosti především zdravou výživou s dostatkem vitaminů, pohybem a odpočinkem. K ochraně před chřipkou přispívá i celoroční otužování, dostatek tekutin a nekouření. Kuřáci mívají těžší a delší průběh nemoci. Je třeba zachovávat základní pravidla hygieny při kašlání a kýchání, mýt si ruce, neválet všude posmrkané kapesníky.

 

Další virové nemoci přenosné vzduchem :

 

Parachřipka - virus parainfluenzy způsobuje lehké a rychle přenosné infekce horních cest dýchacích, u malých dětí hrozí záněty průdušek, zápal plic. Laik ani lékař bez laboratorních výsledků parachřipku od chřipky nerozezná.

 

Dětské infekce (příušnice, zarděnky, spalničky, plané neštovice) - u dětí mají lehký průběh, u dospělého mohou způsobit těžké komplikace, například zánět mozku. Viry se pomnoží na sliznici nosohltanu a poté napadají lymfatické žlázy a orgány. Po prodělaní těchto nemocí získává člověk dlouhodobou imunitu. Zdrojem nákazy je nosič viru nebo nemocný člověk. Nakažlivost bývá již před propuknutím nemoci. Přenos se děje kapénkovou infekcí.

Příušnice - jedná se o akutní virový zánět příušních i ostatních slinných žláz, možné komplikace jsou podráždění slinivky břišní nebo meningitida. Dospělým mužům nemoc často komplikuje zánět varlat, který může způsobit neplodnost. Proti příušnicím se lze nechat naočkovat i v dospělém věku.

Plané neštovice - v dětském věku jsou běžné onemocnění, které začíná mírnou teplotou a postupně se pak objevují ve vlnách vodnaté puchýřky, které postupně procházejí různými stadii vývoje až po stroupky. Pokud jimi onemocní dospělí, lze očekávat nepříjemné komplikace v podobě zápalu plic nebo i zánětu mozku. Proti planým neštovicím je též k dispozici očkovací látka.

Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám patří mezi povinné očkování, které absolvuje každé dítě.

 

OČKOVACÍ CENTRUM, Avenier, a.s.

Masarykova 31, 602 00 Brno

telefon: 542 210 563,  zákaznická linka: 800 123 321

web: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...