Cizí tělesa v zažívacím traktu jsou častou situací, se kterou se setkávají lékaři první linie kontaktu.Na příklad v USA ročně umírá více než 1500 lidí na následek cizího tělesa v horním zažívacím traktu.Osmdesát procent z tohoto počtu tvoří děti.

Převážná většina cizích těles prochází trávicím traktem spontánně, mezi 10-20% bývá nutné endoskopické odstranění, více než jedno procento cizích těles musí být odstraněno operací. Devadesát procent ústy vniklých cizích těles proniká do trávicího traktu, deset procent uvízne v dýchacím ústrojí. Cizí tělesa objemnější než 2 cm a delší než 5 cm většinou uvíznou.

 

Praktický lékař v ordinaci pro dospělé i děti má často příležitost ošetřit pacienta, oznamujícího přítomnost cizího těles v zažívacím traktu. Diagnóza není vždy snadná, rovněž tak rozhodnutí o dalším postupu. Ke zvládnutí problematiky cizích těles v zažívacím traktu musí mít ošetřující lékař dobré znalosti o jejich umístění, možném nebezpečí, vyšetřovacích postupech a způsobech odstranění.

 

Lokalizace cizích těles v zažívacím traktu.

 

V zažívacím traktu se mohou cizí tělesa nacházet v hltanu, jícnu, žaludku, tenkém střevě, tlustém střevě a rektu.

 

Způsob vniknutí může být

a/ ústy

b/ jinými tělesnými otvory

c/ z okolí

 

Ústy se jedná u malých dětí o spolknuté drobné předměty /korálky, knoflíky, mince, drobné hračky apod./ , u dospělých dochází k nechtěnému spolknutí rovněž různých předmětů, jako zubní protézy, v ústech přidržovaných hřebíčků nebo špendlíků, výjimkou nejsou ani sebepoškozovací pokusy, zejména v nápravných zařízeních. Jako cizí tělesa též působí dužina z podřadných citrusových plodů, také tak může imponovat tuhá obstipační stolice /fekalom/.

Speciálním problémem jsou spolknuté alkalické diskové baterie. Jejich odstranění je nutné u poškozených baterií okamžitě, intaktní maximálně do týdne.

Obecně je ze zkušenosti známo, že velikost ani tvar cizích těles nejsou zásadně prognosticky rozhodující, i relativně velké předměty procházejí zažívacím traktem, naopak i drobnější tělesa v něm dlouho přetrvávají a je nutno je aktivně odstraňovat.

 

Jinými tělesnými otvory se prakticky nikdy nejedná o spolknuté předměty, často jako následek zlomyslnosti, v primitivních komunitách, nebo následek bizárních sexuálních praktik.

 

Z okolí v širším slova smyslu se může jednat o částečnou nebo úplnou obstrukci střeva žlučovým kamenem nebo i vcestovalé pooperační předměty.

 

 

I. Cizí tělesa v hltanu a jícnu.

 

V hltanu lze zpravidla cizí tělesa uvidět prostým nahlédnutím do úst a vyjmout je kleštičkami Peánova typu

V jícnu uvíznou zpravidla dva typy cizích těles:

A/ ostré předměty - rybí nebo drůbeží kůstky, kostěné úlomky atd., které se zapíchnou do stěny hltanu nebo jícnu,

B/ tupá větší tělesa - mince, kuličky, často též kusy potravy, které nemohou dále proniknout fyziologickými úžinami jícnu

 

Anamnéza je většinou snadná a jednoznačná u dospělých. Pacient si naříká na nemožnost polykání, dle lokalizace bolesti v hrdle nebo hrudníku, někdy je nápadné nadměrné slinění až krvavě zbarveného . U dětí je někdy nutná cílená podrobná anamnéza.

Příznaky: pacienti většinou jsou schopni poměrně přesně cizí těleso lokalizovat. Zřídka tlakem cizího tělesa přední stěnou jícnu na dýchací trubici vzniká pocit krátkého dechu, sípání. Základním příznakem jsou polykací obtíže. Propíchnutí jícnu /rybí kůstkou nebo špendlíkem/ vede ke vzniku podkožního otoku.

Tento typ cizích těles vyžaduje rychlou lékařskou odbornou pomoc, nezřídka i s nutností většího urgentního operačního výkonu. Zpoždění, jak se strany pacienta, tak podceněním lékařem, může vést k závažným život ohrožujícím komplikacím.

 

 

II. Cizí tělesa v žaludku a střevě.

 

Cizí tělesa, která pronikla jícnem, jsou zřídka zdrojem větších obtíží . Většinou se účinkem fysiologického reflexu nasměrují dlouhou osou paralelně s útrobou, a tupým koncem směřují dolů. Během několika dní obvykle jsou vyloučeny přirozenou cestou. V poslední době se množí informace o cizích tělesech kriminálně podmíněných /balíčky s drogami, v nápravných zařízeních např. monočlánky, holicí čepelky nebo součásti příborů/. Perforace těchto balíčků nebo monočlánků může vést k příznakům předávkování drogami nebo intoxikaci organismu.

 

Diagnóza : RTG kontrastní předmět lze s velkou pravděpodobností zobrazit prostým předozadním snímkem, doplněným boční projekcí. U RTG transparentních cizích těles je možno dosáhnout jejich zobrazení pomocí kontrastní látky, která ozřejmí jejich obrysy. K upřesnění vedou i jiné metody, jako na příklad ultrasonografie . Suverénní diagnostickou a často i léčebnou metodou je gastrofibroskopické vyšetření žaludku.

 

Léčba: metodou volby u cizích těles žaludku či střeva je pozorování. Hladké a tupé předměty obvykle snadno projdou celým trávicím traktem a jsou vyloučeny stolicí, kterou je nutno denně kontrolovat. Někdy je vhodné monitorovat postup těchto těles RTG kontrolou v přiměřených intervalech. Ostré předměty / otevřené pojistné špendlíky atd./ mohou být odstraněny pomocí gastrofibroskopie.

Základním léčebným opatřením , podporujícím spontánní průchod cizích těles zažívacím traktem, je doporučení a aplikace speciální stravy /nehrozí-li nebezpečí protržení/. Jedná se zejména o hojnost přísunu kyselého zelí, brambor, suchého chleba či banánů. Jedná se o stravu s vysokým podílem nestravitelných složek, které obalí cizí předmět. Alternativním postupem je tzv. hladový interval , při kterém se využije zvýšené pohyblivosti prázdného střeva v transportu cizího tělesa.

Přítomnost cizích těles v zažívacím traktu je důvodem pro sledování v pravidelných intervalech, přičemž maximální doba sledování neostrých cizích těles v zažívacím traktu čtyři týdny, poté je nutno je vyjmout buď pomocí operace, nebo endoskopicky.

 

 

III. Cizí tělesa v konečníku.

 

Výčet je značně pestrý. Nezřídka jsou cizí tělesa zavedena v rámci atypické sexuální aktivity, proto bývají pacienti často značně zdráhaví v uvedení příčiny, někdy přicházejí se značným zpožděním.

V této době jsou již zřejmé trhliny konečníku, značné krvácení, někdy až protržení konečníku.

Pacienti se též dostavují v následku obtížného močení, způsobeného tlakem cizího předmětu na močový měchýř a močovou trubici. Zpoždění ošetření /diagnozy i odstranění cizího tělesa/ může vést až k zánětu pobřišnice v důsledku prasknutí zhnisaného obsahu.

 

Léčba: při neúspěchu šetrného pokusu o odstranění předmětu je nutno v celkové anestesii operovat a to buď přes anální otvor nebo klasickou operací přes břišní stěnu. V těchto případech bývá nevyhnutelný dočasný vývod střeva.

 

Prof. MUDr. Jan Wechsler, CSc., DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...