Každý z nás se může ocitnout v situaci, ve které se setká s člověkem, velmi často nejbližším, kterému je třeba okamžitě poskytnout první pomoc. Čím dříve a účinněji zasáhneme, tím je větší naděje postiženého na přežití a následné úplné uzdravení.

 

 

Zkuste si odpovědět na několik otázek. Uměli byste pomoci své rodině a svým spolupracovníkům? Máte jistotu, že vám kolegyně či kolega, partner či partnerka nebo děti dokážou pomoci v případě, že bude vaše zdraví ohroženo? Znáte nejnovější doporučení pro poskytování první pomoci? Znáte zásadní změny v doporučených postupech při náhlé zástavě srdeční? A nakonec důležitá otázka. Pokud vás otázky přivedly k závěru, že vaše znalosti o poskytování první pomoci potřebují oživit, máme připraven kurz první pomoci v kostce, který budeme uvádět na našich stránkách na pokračování.

 

Připravili jsme pro vás stručné lekce první pomoci, které uvede záchranář specialista Bc. Aleš Vosáhlo, pracující 19 let aktivně v provozu záchranné služby. Kromě nezbytné teorie se naučíte i praktické dovednosti. Naším cílem je, abyste si věděli rady při setkání s náhlou zdravotní komplikací doma, na pracovišti, na silnici. Informace vycházejí ze situací, které se nejvíce řeší v provozu záchranné služby. Naučíme vás ( jak to psané slovo dovolí) efektivně vyprostit zraněné z havarovaného auta, jak raněné přenášet a mnoho dalšího. Dozvíte se, jak má vypadat použitelná lékárnička. Co dělat  pro poskytování první pomoci na pracovišti, doma, při sportu...

 

Bc. Aleš Vosáhlo, lektor seminářů první pomoci, pracuje  jako záchranář specialista v provozu ZZS JMK na středisku Brno. V minulosti pracoval i na  Letecké záchranné službě a má praxi jako operátor na Řídícím a operačním středisku ZS.

 

  

Jaké potřebujete pro Vaši práci na záchranné službě vzdělání?

 

Studijních oborů, které umožňují práci na záchrance je více. Já jsem absolvoval Střední zdravotnickou školu J.Podsedníka v Brně, obor všeobecná sestra a následně specializační studium Anestezie, resuscitace a intenzivní péče na IDVPZ v Brně. Pedagogické vzdělání jsem získal bakalářským studiem na Pedagogické fakultě Masarykovy university.

 

 

 

Co Vás přivedlo k lektorské činnosti při výuce první pomoci?

 

Určitě častá bezradnost svědků náhlé zdravotní příhody, se kterou se setkávám v provozu záchranné služby. Zvlášť při náhlé zástavě srdeční, když první pomoc přišla až s příjezdem záchranného týmu a oživování se nezdařilo, jsou pak dotazy : „...a co jsme tedy měli dělat?" fatálně opožděné.

 

 

 

Lze říci, jak velký má význam včasné zahájení laického oživování?

 

Význam včasně a dobře prováděného laického oživování je nedocenitelný. Takové oživování podstatně zvyšuje šance postiženého na přežití. Obnovení spontánní srdeční akce, umožňující převoz do nemocnice se pohybuje mezi 20 % u případů zahájených profesionály (většinou s časovou prodlevou od nahlášení případu do příjezdu) a až 40% tam, kde tým Zdravotnické záchranné služby navázal na časné laické oživování.

 

 

 

Myslíte si, že jsou lidé  dostatečně připraveni na zvládnutí těchto nenadálých situací?

 

Když vezmu v úvahu kvalitu laické první pomoci, tak jak se s ní setkávám v provozu záchranné služby, musím konstatovat, že znalosti a dovednosti chybí. Tím nechci říct, že se vždy setkáme s ponecháním zraněného osudu. Ale problém je v tom, že si svědci náhlé příhody často neví rady.

 

 

 

Existuje zákon, který říká, že první pomoc poskytnout musíme. Můžete ho citovat ?

 

Základní povinnost každého občana v oblasti poskytnutí První pomoci je upravena zákonem č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu v platném znění, kdy dle ustanovení § 9 odst. 4 musí každý poskytnout či zprostředkovat nezbytnou pomoc zejména osobě, která je v nebezpečí života nebo jeví známky závažné poruchy zdraví.

 

 

 

Co hrozí, pokud zákon nedodržím ?

 

Na výše uvedenou normu navazuje norma sankční nacházející svoje místo v trestním zákoně (140/1961 Sb. v platném znění - § 207a 208 trestný čin neposkytnutí pomoci ), která třemi možnými způsoby stíhá porušení povinnosti poskytnout nebo zajistit pomoc :

obecně platí dle ustanovení § 207 odst.1, kdy osoba, která osobě v nebezpečí smrti či jevící známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, může být potrestána odnětím svobody až na jeden rok;

ustanovení § 207 odst. 2 se vztahuje na osoby, které vzhledem k povaze svého zaměstnání (lékař, záchranář) potřebnou pomoc bez nebezpečí pro sebe či pro jiného neposkytnou, a je na ně proto myšleno zvýšenou trestní sazbou až 3 let odnětí svobody či zákazem činnosti.

ustanovení § 208 se speciálně vztahuje na řidiče dopravních prostředků, kteří se účastnili dopravní nehody a zraněnému bez nebezpečí pro sebe či pro jiného takovou pomoc neposkytli. Trestní sazba je zde opět zvýšena a to až do 3 let odnětí svobody nebo zákazu činnosti (míněno tím řízení motorového vozidla).

 

 

 

Můžete čtenářům přiblížit, co si mají představit pod pojmem nezbytná pomoc? Co všechno musí udělat, aby naplnili literu zákona?

 

Nezbytnou pomocí (obecně v praxi) je touto úpravou míněno jednání, kdy - setkám-li se s nějakou nehodou či stavem spoluobčana, který se jeví jako zdraví a život ohrožující - nemohu odejít (a těžko si lze představit, že budu na místě pouze pozorovat vývoj jeho stavu), aniž bych zajistil pomoc či se spolehl na to, že někdo jiný ji poskytne. Tím minimálním je přivolat kvalifikovanou zdravotní službu a do jejího příjezdu činit alespoň minimální kroky ke stabilizaci zraněného např. snahu o zástavu intenzivního krvácení jakýmkoliv laickým zásahem nebo obnovení dýchání v případě překážky v dýchacích cestách či uložení do správné polohy.

Soudní praxe v zásadě stíhá jakékoliv opuštění raněného, aniž by byla zavolána záchranná služba a občan zde u raněného nevyčkal jejího příjezdu, ale nechal raněného napospas času. Otázka kvalifikovaných či méně účinných laických zákroků není soudně řešena, v zásadě ale platí stará pravda, že lepší podniknout něco než vůbec nic.

Výluka z trestnosti neposkytnutí pomoci je pouze v případě, že mně či jiné osobě spolu s poskytnutím pomoci hrozí nebezpečí vlastní újmy (typicky je to záchrana řidiče z hořícího vozu). V tomto smyslu je věcí mého dobrovolného rozhodnutí, zda podstoupím riziko osobní účasti při záchraně. V každém případě však musím přivolat telefonem záchranáře případně hasiče a případně vlastněnými účinnými prostředky eliminovat nebezpečí (např. hašením)

 

 

 

Takže se nemusí dobrovolný zachránce obávat, že bude jeho zásah hodnocen odborníky, případně nějakým způsobem sankcionován?

 

V žádném případě, nic takového se neděje. Jsme vděčni za jakoukoliv pomoc postiženému, před naším příjezdem. Samozřejmě, a to bych chtěl zdůraznit, pokud je první pomoc provedena správně, podstatným způsobem se zvyšuje šance na záchranu.  Lidé si pořád představují při první pomoci cizí spoluobčany, které někde náhodně najdou. Nebylo by lepší si uvědomit, zda bychom uměli pomoci někomu blízkému v rodině?

 

 

 

Co když člověk přítomný nehodě nesnáší např.krev a má sám problémy se sebou. Jak se má zachovat nejlépe ?

 

Jak jsem již uvedl, tím minimálním, co zákon žádá, je přivolání záchranných složek na místo náhlé příhody. V případě ohrožení zdraví zavolat na linku 155.

 

 

 

Jaká jsou nejdůležitější telefonní čísla pro volání k nehodě ?

 

Máte-li  na mysli dopravní nehodu, tak v případě zraněných osob volejte vždy linku 155. Pak se věnujte poskytování první pomoci. Policii zavolá již automaticky operační středisko záchranné služby. Pokud je nehoda bez zranění účastníků, volejte linku 158. Jestliže si nevzpomenete na žádné jiné číslo tísňové linky, můžete zavolat linku universální 112. Je třeba počítat s tím, že příjezd pomoci se tím o určitý čas prodlouží.

 

 

I když nejsem účastník nehody, jen jsem podle zákona poskytl první pomoc, mám nějaké povinnosti vůči úřadům ?

 

Ne, žádná povinnost vůči úřadům nás nečeká. Je vhodné počkat na příjezd záchranné služby a sdělit zasahujícímu týmu průběh události, které jsem byl svědkem. Určitě nám to moc pomůže při dalším ošetřování a stabilizaci zraněného.

 

 

 

Zvyšuje se zájem o výuku první pomoci u laické veřejnosti ?

 

Teď nemohu dát jednoznačnou odpověď. Že by občané sami vyhledávali a zajímali se o kurzy první pomoci, to není časté. I když takoví jsou a ptají se, kdy budeme takový kurz organizovat.  Daleko víc pořádáme semináře o poskytování první pomoci pro firmy, v rámci školení bezpečnosti práce. Tady se musím pochlubit, že firmy, kde jsme školili se na nás obrací opakovaně. Jezdíme k nim většinou jednou za rok, takže máme i zpětnou vazbu, kdy se účastníkům semináře vědomosti hodili v běžném životě. Podařilo se nám vytvořit takový model semináře, který účastníky baví, nezahlcuje přehnanou teorií. Přitom si myslím, že informací, které si odnesou, není málo. Naším cílem je, aby si účastníci věděli rady, když se v jejich okolí vyskytne náhlá zdravotní příhoda. Proti různým dobrovolným organizacím máme výhodu, že dlouhodobě pracujeme v provozu záchranné služby, takže s tím co učíme se setkáváme v denní praxi. Naše znalosti nejsou vyčtené z knih a naučené na umělých figurínách.

 

 

Nechcete informace vyčtené pouze z učebnic? Celoživotní vzdělávání nelékařských i zdravotnických pracovníků : http://www.sinea.eu

 

 

V každé domácnosti i na cestách se hodí Příručka první pomoci. Naleznete v ní přehledně seřazeny základní postupy pro poskytnutí první pomoci při drobných úrazech i závažných nehodách.

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...