Druhá část seriálu o bezpečném chování u vody je zaměřena na vody proudící. Jsou zde popsána specifická rizika, která mohou ohrozit náš život na řece. Není proto zbytečné si znovu připomenout, že neznalost a podcenění takového živlu jako je voda jsou dva nejhorší nepřátelé, kteří ruku v ruce usilují o náš život.

Konkrétní rady jak se v těchto situacích zachovat a čeho se vyvarovat nám dal RNDr. Petr Šíma, CSc., který je instruktorem a lektorem vodního záchranářství od r. 1967, kdy byla Vodní záchranná služba u nás založena.

 

Na kterých úsecích řeky je vhodné koupání?

Na středních a dolních tocích řek se dají provozovat všechny možné druhy vodních sportů, ale koupání nebývá takové jako v klidných vodách rybníků nebo přehrad.

 

Existují dobrodruzi, kteří se „koupají" i na horním toku.

Nejdříve tedy vysvětlím, na jaké části tok řeky dělíme. Na svém horním toku vypadá řeka jako potůček nebo říčka. Její skalnaté dno tvoří různé prahy a bývá plné balvanů. Tady se moc plavat nedá. Voda je na koupání stále příliš studená i v klidnějších tůních a proud v řece je tak silný, že by snadno mohlo dojít k vážným nebo dokonce smrtelným úrazům. V posledních letech skutečně na některých řekách taková místa splavávají jednotlivci, ale k tomu je potřeba speciální vybavení. Je to velmi náročný a riskantní sport.

Střední tok začíná tam, kde řeka opouští hornatou krajinu. Koryto se prohlubuje a rozšiřuje, proud se zpomalil. Dno je štěrkovité, písčité nebo hlinité. Přírodní břehy bývají už nízké, často podemleté a porostlé křovinami a stromy. Řeka tvoří četné zákruty, kterým se říká meandry.

Když řeka konečně dorazí až do nížin, roztáhne koryto doširoka. To je dolní tok řeky. Voda zde teče líně, nejsou tu peřeje, dno bývá hluboké, plné písku a bahna. Jen za velkých stavů vody, při povodních a u řek ústících do moře, do nichž zasahuje přílivová vlna, stává se řeka i na dolním toku nebezpečná.

 

Nebezpečí  souvisí především s peřejemi?

Nejen s nimi. V proudících vodách představují hlavní nebezpečí přirozené, ale i umělé překážky. Mezi přirozené překážky patří peřeje, proudy a víry.

Peřeje vznikají tehdy, když voda obtéká, přetéká a naráží do spousty malých i velkých balvanů, které do ní napadaly z okolních skal, nebo je sem nanesly povodně při jarním tání. Vytvářejí nepravidelné vlny, protiproudy, víry a rotující válce, ze dna vystupují vývary, které se rozlévají na všechny strany. Nad řekou se vznáší vodní tříšť a pěna. Celý tento mumraj je často provázen takovým hukotem, že není slyšet vlastního slova. Pokud nejsou moc nebezpečné, dají se sjíždět na raftech, kánoích nebo na kajacích. Nikdo rozumný se v nich ale nepokouší plavat.

Přesto se s námi může raft nebo kanoe zvrhnout a do peřejí se chtě nechtě dostaneme.

Strhne-li nás do peřejí proud nebo se v nich zvrhneme s lodí, nic jiného nezbývá, než si zachovat chladnou hlavu. Při zvrhnutí je lépe se lodi nedržet, protože by vás mohla přirazit na nějaký balvan a způsobit těžký úraz.

Peřeje lze proplavat jediným možným způsobem, a to vždy naznak, nohama dopředu a s hlavou co nejvíce vztyčenou, abychom měli dostatečný rozhled. Plavat nohama napřed je velmi důležité. Jenom tak utlumíte nárazy na kameny a narazíte-li na kámen hýžděmi, odnesete si jen nějakou modřinu. V poloze na prsou byste mohli narazit hlavou na kámen nebo si těžce zranit břicho o něco ostrého. Úder do hlavy a následné, byť krátce trvající bezvědomí může skončit utonutím.

Určitě jste si u peřejnatých úseků všimli, že začátek peřejí, takzvaný "vchod", tvoří jeden nebo více klínů hladké, rychle proudící vody. Vodáci jim říkají "jazyky". Pokud je to možné, nechme se největším a nejdelším jazykem do peřejí strhnout. Je to vždycky nejhlubší místo.

Pozorně sledujte kameny před sebou a snažte se být na ně připraveni. Kámen pod vodou lze vytušit podle klínu rozčeřené vody, který se za ním rozšiřuje směrem po proudu. Počítejte však s tím, že kámen bývá skrytý pod hladinou ve vzdálenosti metr i více proti proudu nad vrcholem klínu, podle toho jak mohutný je proud.

Nejsou-li peřeje dostatečně hluboké, skrčte se do podřepu, opět mějte nohy po proudu a snažte se odrážením od překážek nebo poskoky dostat ke břehu na mělčinu, nebo na klidnější vodu. Až budete v bezpečí, nezapomeňte si ošetřit odřeniny a krvácející ranky. Zabráníte tím infekci. Bohužel, v našich řekách je voda pořád ještě plná nečistot.

 

Jako další přirozenou nástrahu v řece jste jmenoval proud...

Rychlost proudu není všude stejná a tím může být nebezpečný. Nejsilnější proud bývá zpravidla nad nejhlubším místem uprostřed řeky. A naopak, čím více u břehu, tím líněji se voda pohybuje, nebo dokonce teče zpět proti proudu. Nejrychlejší proudění se nazývá proudnice. Proudnice se nachází v rovném úseku řeky nad nejhlubším místem koryta, většinou v ose toku. Jakmile se však koryto řeky začne stáčet, pohybuje se proud setrvačností stále ještě přímočaře a proudnice se posunuje blíže k vnějšímu oblouku. Je-li záhyb řeky ostřejší nebo proud silnější, přibližuje se proudnice téměř k okraji řečiště, nebo naráží do břehu. V takovém případě pak proudnice prochází pod podemletými převisy břehů, což jsou místa jako stvořená pro utonutí. U vnitřního oblouku říčního záhybu je proud vždy pomalejší, nebo dokonce vratiproud. Tam je koupání bezpečnější.

 

A když se plavec do takového proudu dostane, co má dělat ?

S prouděním v řece musí počítat každý plavec i vodák. Proti proudu jsou plavání i jízda velice namáhavé, a často téměř nemožné. Musíme-li už nutně proti proudu plavat, je třeba plavat co nejblíže u vnitřního břehu, kde je proud slabší, a nebo využijme vratiproudu. Potřebujeme-li se dostat na druhou stranu a musíme řeku přeplavat, je v takovém případě třeba umět správně odhadnout rychlost proudu i dráhu proudnice, abychom se dostali tam, kam chceme a nebyli sneseni do nebezpečných míst.

Pod vymletými břehy mohou být spleti kořenů, převislé větve křovin a nahnutých stromů dosahujících až k vodě. Větve a kmeny napadané do vody bývají nahromaděny hlavně v zátočinách řek. Kdybyste se dostali do změti větví tam, kde je silnější proud, zapletete se do nich. Tlak vody vám nedovolí se vyprostit, dokonce by vás proud mohl stáhnout pod hladinu. Takovým místům se vyhýbejte!

 

Jak a kde vznikají vodní víry?

Vznikají na hranici mezi proudem a klidnější vodou, pohybují se po proudu a zase zanikají. Většina lidí se vodních vírů velice obává a mají vlastně pravdu. Krouživý pohyb vody na povrchu vypadá strašidelně. Některé víry jsou tak silné, zejména v rozvodněných řekách, že strhávají okolní plovoucí předměty pod hladinu. Mohou strhnout i neopatrného plavce. Dobrý plavec se však může vyprostit i ze sebesilnějšího víru. Musí však vědět jak na to.

 

To se zdá nemožné?

Nejprve si musíme říci, co se vlastně ve víru děje. Voda se krouživým pohybem stahuje do jeho středu, kde se propadá do hloubky. Avšak čím hlouběji, tím slabší je spirální proudění. Vír slábne, a u dna nebo těsně nade dnem už po něm není ani památky. Proto se nebudeme snažit bojovat s ním na hladině. Zbytečně bychom ztráceli síly. Nadechneme se a necháme se stáhnout pod hladinu. Jakmile se dotkneme nohama dna, odrazíme se a šikmo z něj vyplaveme. Ze slabších vírů se dostaneme stejným způsobem, aniž je potřeba se potopit až ke dnu.

 

Jaké jsou v řece nebezpečné umělé překážky?

Umělé překážky na řece vznikly činností člověka. Mohou to být malé jezy nebo hráze a také velké přehrady. Nazýváme je souhrnně vodní díla. Nás ovšem budou zajímat jen ta vodní díla, která představují přímé nebezpečí pro plavce nebo pro vodáky.

Jezy a hráze vybudované napříč vodního toku slouží ke vzdutí vodní hladiny pro využití vodní energie, pro zvýšení plavební hloubky nebo k zadržení vody při povodních. Tak zvaná „horní" voda nahromaděná nad jezem je klidná a dosti hluboká a svádí ke koupání. Ale pozor! Voda stále přináší různé haraburdí, které se hromadí u paty hráze na návodní straně. Mohli byste se těžce zranit o rezavé plechy, rozbité lahve a jiné splavené předměty. Neskákejte proto z koruny jezu do horní vody!

V blízkosti jezů dochází k nejčastějším úrazům a případům tonutí.  Přes jezy voda přepadá z různé výšky a na dně pod jezem vymílá tzv. „vanu". Dopadající voda sebou strhává množství vzduchu, voda pod jezem je zpěněná a plavec se v ní propadá a také jeho plavecké záběry jsou neúčinné, podobně jako v pásmu „bílé vody" v příbojové zóně u mořského pobřeží. Navíc plavcem smýkají silné vodní válce, vývary a vratiproudy a znovu a znovu jej potápějí zpět pod jez. 

 

Dá se tedy z místa pod jezem dostat vlastními silami?

Snažit se od jezu odplavat je většinou zcela neúčinné a oběť se jen stále víc vyčerpává. Přesto se musíme pokusit uniknout sami a to co nejdříve, dokud máme dostatek sil. Zachránci vybavení potřebnými záchrannými prostředky většinou v blízkosti nebývají. Z rotující a nenosné vody pod jezem se dá uniknout jedině tak, že se necháme stáhnout co nejhlouběji, nejlépe až ke dnu, protože voda od jezu odtéká hlavně spodem. Překonat vratné proudy pomůže mocný odraz ode dna šikmo ke hladině směrem od jezu, ale nesmíme ztratit orientaci. Vždy je třeba zachovat rozvahu a nebát se potopit dostatečně hluboko, abychom nebyli znovu staženi zpět. 

Na tomto místě je třeba podotknout, že díky své konstrukci nebo mohutnosti přepadající vody,zejména za zvýšených stavů, mají některé jezy na našich řekách na svém kontě životy mnohých nerozvážlivých plavců. Jsou většinou výstražně označeny. Nepokoušejme proto osud a nesnažme se u nich ani koupat, ani je překonávat na lodi!

 

A jak by měli v tomto případě postupovat zachránci?

Je nutné si uvědomit, že nerozvážná pomoc může pro nezkušeného zachránce skončit smrtí. Zachránce nemůže ohroženému plavci pod jezem poskytnout pomoc přímo, protože by se dostal do stejné situace. Málo účinné bývá i hození lana nebo záchranného kruhu, protože lano je stahováno pod hladinu a vyděšená oběť jej nemůže uchopit. Dokonce i zachránce upoutaný na laně a zabezpečovaný druhým zachráncem se vystavuje velkému riziku. Určitý úspěch má záchranná akce, při níž je použito lodě uvázané na laně, kterou zajišťuje jiný zachránce na břehu nebo na druhé lodi nacházející se mimo nebezpečnou zónu.

 

Co jiná lidská díla na tekoucí vodě?

K regulaci výšky vodní hladiny bývá v hrázích zabudováno stavidlo. Některá stavidla odvádějí přebytek vody spodním otvorem. Nad ním se vytváří savý vír, který je velmi nebezpečný. Na rozdíl od přirozených vírů v proudící vodě, neztrácí v hloubce svou sílu. Dostane-li se neopatrný plavec do okruhu sání, proud jej strhne a tělo přilne k výpustnému otvoru. Z takovéto situace není záchrany! Tlak vody je silnější než lidská síla. Pokud si někdo nevšimne, co se přihodilo a ihned nepomůže, neuniknete. Vyhněte se z dálky těmto místům a neriskujte zbytečně svůj život!

Totéž se může přihodit, budete-li se koupat v náhonech, které přivádějí vodu k elektrárnám nebo k malým továrnám. Ty mohou nečekaně zvýšit spotřebu vody a proud vás strhne k přívodným tunelům. Tlak vody vás přitiskne k česlicím, což jsou rovnoběžné zabudované kovové tyče nebo mříže, které zabraňují vniknutí předmětů do vtoků. Octnete se ve stejné situaci jako v předchozím případě!

Pozor také u jezových propustí, jimž vodáci říkají „šlajsny". Na našich řekách sloužily dříve ke splutí vorů. Jsou-li zahrazeny, voda z nich přepadá podobně jako z jezu. Sjíždění otevřených, tzv. „vyhrazených" propustí na lodích patří k největším zážitkům zkušených vodáků. Otevřenými propustmi však zásadně neproplouváme. Bývají v nich silné nebo pulsující proudy a vysoké vlny.  Mohli bychom se těžce zranit o trámy, hřeby, kamenné nebo betonové bloky, které voda vytrhala v jejich dnech. Proto se v jejich blízkosti nekoupejte. Kdyby vás tam stáhl proud, nebo jste se v nich převrátili s lodí, proplavte propustí vždy naznak a s nohama napřed, stejně jako v peřejích. Na konci velkých propustí počítejte s tím, že říční dno bývá vymleté a mohli byste se dostat do obdobné situace jako ve válci pod jezem.

 

Co říkáte koupání v řece v blízkosti vodních dopravních cest?

Stejně jako bez rozmyslu nevstupujeme do jízdní dráhy nebo nepobíháme mezi jedoucími auty, neplaveme do plavební dráhy lodí.

Připlavat do bezprostřední blízkosti lodí, abychom se pohoupali na vlnách je lehkomyslnost, která může mít těžké následky. Z vysoké paluby lodi vás nemusí uvidět, takže ani nezpozorují, že do vás narazili. Obtékavé proudy, které se tvoří kolem boků plující lodi vás stáhnou přímo k rychle se otáčející lodní vrtuli. Také za lodí se vytvářejí savé proudy, které směřují přímo k vrtuli a její listy už vykonají své. Ani řidič motorového člunu nemusí zpozorovat hlavu plavce, zejména na rozvlněné vodní ploše. A všimne-li si vás na poslední chvíli, nebude mít v plné rychlosti čas na úhybný manévr. Následky střetu člunu a plavce jsou strašlivé.

 

Nebezpečí na řece není málo, máte pro nás ještě nějaká varování?

Na proudících vodách se skrývá ještě mnoho dalších nástrah, které vypadají na první pohled nevinně, a přesto jsou za určitých okolností příčinou zranění nebo utonutí. Jsou to především nízko zavěšená nebo potopená lana a řetězy ukotvující nebo ke břehu vázající lodě, čluny, prámy, bagry a přívozy, různá přistávací mola a plošiny. Mohli byste se o ně zle poranit. Pod kotvící lodě a uvázaná mola se nepotápějte! Ve tmě ztrácíte orientaci a nemusíte nalézt cestu ven! Pozor také na výstražné bóje! Jsou připoutány volně ke dnu, takže se na vlnách kymácejí sem a tam. Neopatrně se přiblížíte, bóje se zhoupne na vlně a udeří vás nečekaně do hlavy. Nekoupejte se a neplavte v blízkosti mostních pilířů, a už vůbec z nich neskákejte! U jejich paty se na dně zachycuje všechno možné a mohli byste se vážně poranit. Navíc se za pilíři mohou v silném proudu vytvářet víry, podobně jako za peřejemi.

S tím vším bychom měli v proudících vodách počítat. Měli bychom si vždycky předem uvědomit, že je lepší se nebezpečí vyhnout, než riskovat zbytečné zranění nebo z lehkomyslnosti přijít o život.

 

 

Čtvero nejdůležitějších zásad při koupání v řece:

 

1. Nekoupejte se a nepokoušejte se proplouvat peřejemi! Octnete-li se už v nich, otočte se  na záda, a nohama po proudu mírněte nárazy na překážky. Nikdy neplavte v poloze na prsou!

Stejně tak se vyhýbejte místům, kde se tvoří víry! Nebojujte s vírem zbytečně, nechte se  stáhnout pod hladinu, kde vír zeslábne. Pak vyrazte mohutnými záběry šikmo k hladině!

 

2. Nenechte se strhnout pod vymleté břehy do změti kořenů a větví! Pamatujte, že tlak vody  je vždy silnější, než vy! Stejně tak se nepřibližujte k víru nad výpustným otvorem hráze! 

Nenechte se strhnout k česlím vodních tunelů! Jsou to místa, kde je váš život bezprostředně ohrožen! Neriskujte jistou smrt!

 

3. Varujte se jezů, pod nimiž se tvoří válce nebo zpěněná voda! Nezapomeňte, že z válce lze uniknout jen tehdy, neztratíte-li orientaci a využijete-li sílu spodního proudu. Odrazte se ode dna v šikmém směru od jezu a mocnými záběry vyplavte nad hladinu!

 

4. Neodvažujte se do blízkosti lodí! Naučte se znaky, které vymezují plavební dráhu a nikdy nekřižujte cestu lodím. Nepotápějte se pod zakotvené objekty, ve tmě není lehké nalézt   cestu zpátky. Buďte připraveni i na neočekávané nástrahy! Neriskujte těžké zmrzačení  nebo smrt!

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...