Metabolický syndrom je pojem velmi mladý, i když jednotlivé rizikové faktory známe dlouho. G.M.Reaven ho definoval v r.1998,  ale teprve v r. 2003 se odborníci z celého světa usnesli a založili Metabolic Syndrome Institute. Na základě mezinárodních zkušeností firmy Fournier Pharma iniciovali zástupci Laboratoires Fournier v ČR vznik národního tj. Českého Institutu pro metabolický syndrom.

Doc. MUDr. Miroslav Souček, CSc., přednosta II. interní kliniky FN u sv.Anny v Brně, člen Českého Institutu pro metabolický syndrom, nám poskytl na toto téma rozhovor.

 

 

Metabolický syndrom (MS) se týká mnoha lékařských oborů - diabetologie, lipidologie, obezitologie, kardiologie, farmakologie, psychiatrie atd. Dá se tedy nějak jednoduše definovat ?

Ke vzniku pojmu metabolický syndrom (dříve Reavenův syndrom, syndrom X aj.) vedlo poznání, že kombinace některých rizikových faktorů je velice častá a vedou předčasně k rozvoji aterosklerózy a diabetu 2.typu. Jsou to nejčastěji se vyskytující kombinace hypertenze, obezity, diabetes mellitus a dyslipidémi a souvisí s nezdravým způsobem života ve většině vyspělých zemích světa. Zvyšující se počet postižených osob je v posledních letech výrazný, uvádí se až 40 % postižených MS.

 

Jak se MS diagnostikuje, o které rizikové faktory se jedná ?

Diagnostika MS není jednoduchá, protože MS se vyvíjí v závislosti na životním stylu, genetické dispozici a věku. V klinické praxi se užívají jednoduchá kritéria pro diagnostiku MS, která byla vytvořena v roce 2001 v rámci National Cholesterol Education Program - Adult Treatment Panel III (NCEP ATP III).

O MS hovoříme vždy, když nalezneme kombinaci nejméně tří rizikových faktorů z uvedených pěti a mají tyto hodnoty :

 

1. Abdominální obezita - u mužů více než 102 cm a u žen 88 cm v pase.

2. Glykémie na lačno > 5,6 mmol/l

3. Hypertenzní choroba - vysoký krevní tlak, který je vyšší než 130 / 85 mmHg

4.a 5. Dyslipidemie - u nemocných s MS je charakterizována zvýšením triacylglycerolů TG (>1,7 mmol/l) a snížením HDL cholesterolu (<1,0 mmol/l u mužů a <1,3,mmol/l u žen)

 

Evropskou diabetologickou společností jsou dokonce nově přijaty parametry u mužů 94 cm a u žen 80 cm v pase, ale v našich podmínkách zůstávají staré míry.

 

Jakého procenta populace se MS týká v ČR?

Jedná se o 32% mužů a 24% žen. Výskyt MS v naší populaci zjišťoval výzkum Monika, který ale zahrnoval osoby pouze ve věku 24-65 let, přičemž nad 65 let věku je předpoklad prevalence MS ještě vyšší.  S věkem samozřejmě uvedené rizikové faktory narůstají a jeden z odhadů hovoří dokonce až o 50% výskytu MS v naší populaci. V současné době probíhá nový výzkum, který zahrnuje i vyšší věkovou kategorii.

 

 

Co je příčinou MS ?

Existuje asi devět teorií. My se nejvíce věnujeme teorii o zvýšené aktivitě sympatického nervového systému. Laicky chápáno v podstatě existují 2 typy stresu - akutní stres, který prožíváme všichni a který potřebujeme při řešení situací, kdy je organismus ohrožen nebo v nebezpečí. Akutní stres vede ke zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence a tím prokrvení životně důležitých orgánů (srdce, mozek, ledviny atd.), dochází k odbourávání tuku, zvýšení glukózy pro získání energie potřebné např. k útěku,  zvýší se i koagulace, srážlivost, ochrana proti krvácení u případného poranění.  Ale tento pozitivní stres se může změnit na dlouhodobý, chronický stres, který už pro organismus není výhodný, ale naopak škodlivý. Jsme pod vlivem dlouhodobého psychického stresu a zde dochází nejen ke zvýšení krevního tlaku, ale k jeho zafixování a získání hypertenze. Dalším projevem chronického stresu je rychlá tepová frekvence, tachykardie > 90/min se stala markrem tzv. nezávislého rizikového faktoru kardiovaskulárního onemocnění. Čím vyšší tepová frekvence, tím horší prognóza pro pacienta. Chronický stres má logické pokračování. Vzniká inzulínová rezistence, prediabetes, protože se zhorší prokrvení ve svalech, svaly nedostávají potřebnou glukózu. Dále dochází také ke změnám v tukovém metabolismu, kde dochází ke zvýšení hodnot  TG a snížení HDL cholesterolu. Kumulace těchto rizikových faktorů společně s obezitou  vede k ateroskleróze, k infarktu myokardu, k cévním mozkovým příhodám atd. Proto se dnes zaměřujeme na prevenci MS,  protože kumulace těchto rizikových faktorů spolu úzce souvisí.

 

V souvislosti s obezitou se u MS mluví o tzv. centrální (abdominální) obezitě. Co si máme pod tím představit ?

Při abdominální obezitě se nejedná o podkožní tuk, který lze odstranit např.liposukcí u plastických zákroků. Jedná se o nitrobřišní tuk, který je rozhodující pro kardiovaskulární riziko pacientů a který vytváří charakteristický tvar břicha obézních mužů a žen. Nám všem dobře známý BMI index měření obezity řeší celkové rozložení tuku, ne centralizaci tuku do břicha. Proč je tak zásadní ? O abdominální obezitě se zjistila zajímavá věc. Prokázalo se, že tukové buňky uvnitř břicha jsou totiž hormonálně aktivní. Proto pro vyjádření kardiovaskulárního rizika používáme měření obvodu břicha. Což je metoda zcela jednoduchá a velmi přínosná.

V souvislosti s obezitou došlo k dalšímu velmi zajímavému zjištění,  předpokládalo se, že hladový člověk je nervózní a proto má zvýšenou sympatickou aktivitu. Naopak, právě když se více najíme, zvýší se aktivita sympatiku tj. dochází ke zvýšenému působení nervového systému, a organismus začne odbourávat nadbytečnou energii. Organismus, teoreticky nastavený na určitou váhu, se brání proti přejídání a přibírání na váze. Tato zvýšená aktivita může vést naopak ke zvýšení krevního tlaku. V případě dlouhodobého chronického přejídání určené mechanismy pak už nejsou schopny udržet regulaci, zhroutí se a dochází k nabírání na váze bez zvýšené sympatikotonie. Máme obézní pacienty s vysokým krevním tlakem, se sympatikotonickou aktivitou, kde jejich organismus ještě proti obezitě bojuje. Pak máme obézní ale velmi klidné pacienty, nicméně u takových už tělo boj s nadváhou vzdalo. Můžeme říct, že obezita je nemoc, při které selhaly regulační mechanismy. Nicméně na nemoc bychom se neměli v tomto případě vymlouvat.

 

Jaká jsou preventivní opatření ?

Zdravá strava a životní styl s dostatkem pohybu......hlediska popisovaná ve všech médiích. Nechceme drastická redukční opatření u obezity, požadujeme roční úbytek na váze o 7-10%, aby si organismus postupně zvykl na nový životní styl a udržel si ho. K dostatečné tělesné zátěži je ideální rekreační sport 45 min. 3-5x týdně. Upřednostňujeme chůzi, běh, plavání, jízdu na kole a běžkách.. Nedoporučujeme statickou zátěž, např. v posilovně. Dalším preventivním opatřením je snížení konzumace alkoholu, pokud je vyšší jak 30g na den u mužů a poloviční množství u žen. Je také důležité omezit slanou stravu, hlavně formou uzenin. Naše populace má dvojnásobnou spotřebu soli proti doporučení. Zákaz kouření je striktní bez výjimek.

 

Kteří lékaři by měli pacienty s MS diagnostikovat ?

To je doména praktických lékařů. Jedná se o komplexní přístup ne k jednomu rizikovému faktoru, ale ke všem. Dnes je tendence léčit pacienta v celém jeho rizikovém profilu, tedy nemůžu mu dobře léčit hypertenzi, když  neznám jeho hodnoty  glykémie, lipidů, kyseliny močové, když mu nezměřím obvod břicha atd. Základem je prevence celkového kardiovaskulárního rizika.

Pro praktické lékaře organizujeme přednášky a semináře na téma MS po celé ČR a musím říci, že je o ně velký zájem. Máme snahu soustředit se na prevenci MS, abychom zabránili komplikacím aterosklerózy a  pacienti nemuseli podstupovat složitá vyšetření a drahé operace.

 

Jaký vliv má genetická zátěž ?

MS se vyvíjí v čase u osob s genetickou predispozicí při nevhodném životním stylu, tj.při nadměrném energetickém příjmu a nedostatečné pohybové aktivitě. Genetickou predispozici lze zjistit z rodinné anamnézy. Pokud některý z rodičů prodělal v časném věku ( tj. otec do 55 let, matka do 65 let) kardiovaskulární příhodu ( srdeční infarkt, cévní mozkovou příhodu nebo jiné projevy aterosklerózy) nebo je alespoň jeden z rodičů hypertonik nebo diabetik 2.typu, nese jejich potomek vysoké riziko rozvoje MS.

 

Je rozdíl výskytu podle národnosti a proč ?

To souvisí s různými teoriemi MS. Například u palestinské populace je 70% obyvatel postižených MS! Nelze hledat příčinu jen v nezdravé stravě či nedostatku pohybu,  určitě to souvisí také s genetikou a nesmíme zapomínat v jakých stresujících podmínkách některé populace dlouhodobě žijí.

 

Je možné způsobit  MS psychofarmaky jako jsou antidepresiva, antipsychotika?

Ukazuje se, že metabolický syndrom je častý u závažných psychických poruch a jeho riziko zvyšuje moderní farmakologická léčba, hlavně nová, atypická antipsychotika..

 

Může být MS diagnostikován u dětí ?

Ano, nejvíce je to vidět na populaci dětí v USA, což zavinila nevhodná "colová a chipsová" strava bez pohybu. Ale bohužel už i v jiných zemích je tato kultura zavlečena a mě překvapil poslední kongres v Japonsku, kde mají velký problém s MS a obezitou u dětí. Bohužel i v České republice MS u dětí je problémem k řešení. 

 

Je MS kvalifikován jako diagnóza ?

Je to diagnóza, která zatím nemá svůj kód a je to předmětem současných jednání.

 

Lze léčit MS komplexně ?

Bohužel zatím nemáme komplexní lék na MS. Léčíme jednotlivé rizikové faktory. Ale například při léčbě vysokého krevního tlaku při použití určitých skupin léků a jeho dobré kontrole můžeme zabránit ve značném procentu vzniku nového diabetes mellitus. Hledáme tady léky, které by ovlivňovaly více rizikových faktorů. Potřebovali bychom lék na sympatikotonii, od které se vše může rozbíhat, abychom zvýšenou aktivitu snížili již centrálně, tedy v mozku. Bohužel většina léků dnes působí na periferii a řešíme spíše následek než příčinu.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...