O objevitelích zázračných bobulí existuje řada mohamedánských legend, které přežily staletí a tradují se dodnes. Z 6. století před naším letopočtem pochází informace o tom, že v Africe byla používána kávová zrna jako platidlo a pojídána jako jídlo.

Později se smíchávala s živočišným olejem a uhnětená do kuliček poskytovala výživu při dalekých cestách přes poušť. Obecně se traduje, že kávu objevil etiopský pasák Kaldi, který si všiml, že jeho kozy jsou po bobulích „více živé". Zkusil je sníst sám a zjistil, že mu bobule dodávají energii a chuť do života. Lidé prý začali dávat bobule k ohni potom, co zjistili, že kávovník při požárech příjemně voní. O kávovníku se dále vyjadřují filozofové ve svých lékařských knihách (např. v "lO.století Rhazes). Již v klasickém období arabské medicíny Avicenna (Ibn Siná), fyzik, filozof a lékař, vysvětluje léčivé vlastnosti bunchumu (kávy) takto: „Osvěžuje paměť a čistí kůži". Ve 13. století se kávová zrna začala pražit a připravovaly se z nich i nápoje. Nejdříve v tehdejší Arábii, a potom j v Turecku a Íránu. Jiné země, ani africké, o přípravě tohoto nápoje nevěděly ještě velice dlouho. V roce 1517 se již káva pije v Cařihradu. Píší o ní i cestovatelé. Do svě­ta se ale kávovník nebo káva dostávaly postupně. Až v 17. století ji Holanďané dovezli do své kolonie na Jávu. Po nich následovali Britové a Francouzi, kte­ří zakládali plantáže v karibských koloniích. Do Brazílie pronikla v roce 1727. Arábie začala sice kávu vyvážet i na Západ, ale každá bobule musela být zničena vařící vodou, aby neklíčila. Přesto v roce 1517 ji Turci propašovali do Turecka a tam ji tajně konzumovali. Obávali se hlavně mohamedánských knězi, kteří nepovolili pití kávy jakožto rozmarného nápoje podobného alkoholu. Později byl zákaz zrušen a od tohoto historického okamžiku vozili Turci s sebou vaky s kávou, a to i při výbojích. Po jejich vpádu do Evropy v 17. století byli Turci sice vyhnáni zpět, ale zůstala po nich káva. Ta byla brzy oblíbeným nápojem na cí­sařském dvoře. Běžně byla prodávána jen jako lék v lékárnách. V Čechách se kupovala spíše vzácně zelená káva a byla podávána jen o svátcích. První kavárna byla otevřena ve Vídni v roce 1669 a káva, kterou v ní prodávali, se lišila od té turecké tím, že byla oslazená. O tom, že konzumenti kávy to neměli vždy jednoduché,  svědčí spor vyvolaný mezi příznivci a odpůrci kávy ve Švédsku. l když zde byla káva známa již začátkem 18. století, odpůrci tvrdě kávu i čaj zatracovali a prohlašovali je dokonce za smrtící jed. Švédského krále Gustava III. napadlo, jak by se mohla zjistit pravda. Dvěma bratrům, dvojčatům, kteří byli odsouzeni k smrti, byla udělena milost, pokud jeden z nich vypije denně konvici čaje a druhý konvici kávy. Lékařské kolegium přesně pozorovalo reakce u obou delikventů, měřilo tep, kontrolovalo vylučování t . potu a nespavost. U dvora se uzavíraly sázky a profesoři ( očekávali jejich skon. Léta plynula, zemřel jeden z profesorů, nakonec i král, a konečně ve svých 83 letech zemřelo i čajové dvoj­če. Co bylo příčinou jeho smrti, se neví, ale kávové dvojče žilo dál a není známo, kolika let se dožilo.

 

Pěstování plantážní kávy a její specifika

 

Plantážníkávapocházívždyzkonkrétní země, z konkrétní plantáže. Neprodává se jako obtížně identifikovatelná směs, její původ je vždy uveden. Sází na chuť a znalost zákazníka, který sám posoudí její kvalitu a vybere si tu, kterou jeho chuťové buňky nejlépe vyhodnotí. V supermarketech ve většině pří­padů koupíte kávu, která je nabízena ve směsi a jejíž původ (geografické umístění plantáže) není často zřejmý. Cílem je prodej pro masovou spotřebu, kde cena bývá rozhodujícím kritériem, někdy však bohužel na úkor jakosti. Na světě se rozeznává zhruba 60 druhů kávovníku. Pro přípravu kávy se však užívají kávové boby téměř výhradně ze dvou z nich - Coffea arabica (Arabica) a Coffea canephora (Robusta).

 

Káva Arabica - roste především v teplém a vlhkém podnebí. Nejjemnější druhy,    zvané    Santos,    se    pěstují v Brazílii, a to ve státech Pernambuco, Minas Gerais a Sao Paulo. Kávy, patřící
do této skupiny, jsou chuťově vynikající (dlouhou dobu byly ostatně pěstovány jenom   tyto   druhy).   Charakteristická jsou  pro ně plochá podlouhlá zrna, která mají po upražení jasně hnědou,
matnou barvu. Rýha, která zrnko půlí, je zbarvena do šeda.

 

Káva Robusta - je pěstována v těch oblastech, kde se choulostivá Arabica aklimatizuje jen obtížně. Nejoblíbenější
druhy   Robusty  se   pěstují  v  Africe (Kongo) a na Madagaskaru. Obsahují přibližně dvojnásobné množství kofeinu než Arabica.  Zrnka  mají  kulatý tvar a po upražení nabývají charakteristické tmavé  barvy.   Chuť  Robusty je více či méně trpká a štiplavá.

 

 

Zpracování kávových bobů

 

 Květ kávovníku připomíná květ jasmínu, a to i příjemnou vůní. Květ však zvadne již zhruba po 32 hodinách. Vzniká plod, který je podobný třešni. Výrobce kávy zajímají ovšem boby, které jsou umístěny uvnitř tohoto plodu. Zdvojené boby jsou světle zelené barvy. V tomto stadiu jsou pokryty bílým obalem, zvaným pergamen, který musí být v dalším průběhu zpracování odstraněn. Sklizeň kávových plodů se provádí buď metodou „picking" (ruční sklizeň probíhá několikrát podle toho, jak jednotlivé boby uzrávají), nebo metodou „stripping" (sklizeň proběhne najednou v okamžiku, kdy většina plodů je zralých). Dužnina a pergamen musejí být poté z plodu odstraněny. Jsou k tomu užívány dva procesy - vlhký a suchý. Vlhký proces, který je zdaleka nejlepší, je používán pro lahodnější Arabicu. Šest hodin po sklizni pro­cházejí plody procesem fermentace a promývání. Suchý proces je hrubší a produkuje kávu nižší kvality. Plody jsou sušeny na slunci před strojovým odejmutím dužiny. Nejobtížnějším stupněm zpracování je bezpochyby pražení. Zahřátím na 200-300 °C ztratí kávové boby až 20 % hmotnosti vypařením vody. Jejich objem se naopak zvětší o zhruba 60 %. Barva se mění ze zelené na kaštanově hnědou. Umění pražení spočívá v dávkování tepla a délce tohoto procesu. Pražením je proces zpracování bobů u konce - káva je připravena ke konzumaci.

 

Mletí kávy

 

Nejlépe je kávu pomlít těsně před použitím, protože mletí otvírá buňky zrnek, uvolňuje éterické oleje a plyny. Jakmile se káva pomele, vůně a chuť postupně mizí. Jemně mletá káva si uchovává vůni déle než hrubě mletá, protože částečky tvoří hustou hmotu s menším prostorem pro vniknutí vzdu­chu, způsobujícím oxidaci a ztrátu vůně. Jemně mletá káva uvolňuje látky rychleji než káva hrubě mletá, protože má větší styk s vodou. Nejlahodnější kávu však připravíte z nahrubo rozemletých zrn, které popouštějí účinné látky zvolna a plynule.

 

Složení kávy

 

Zelená káva obsahuje do 2,5 % kofeinu, 10 % kyselin (kávové a chinové), z toho 4 až 5 % chlorogenových kyselin, 30 až 40 % sacharidů (většinou polysacharidů), z toho 27 % celulózy, 13 % bílkovin, 10 až 15 % tuků a vosků, 10 až 13 % vody. Neobsahuje žádný škrob. Surová zrna dále obsahují kolem 4 % minerálních látek (draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo), jejichž množství se mění podle původu kávy, metod pěstování a používaných hnojiv.

 

Možná zdravotní rizika dlouhodobé konzumace kávy

 

Hodnocením následků dlouhodobé konzumace kávy se zabývala řada epidemiologických i experimentálních studií. U hodnocení vlivu pití kávy na zdraví je důležité nejen množství zkonzumované kávy, ale také proč a v jakých souvislostech se káva pije. V případě, že konzumace kávy je doprovázena kouřením a pitím alkoholu, mohou být sledované účinky přisuzované kávě směšovány s účinky současně působících faktorů. Tyto problémy přispívají k rozporným výsledkům, nesrovnalostem a nejedno­značným závěrům.

 

 

Hodnocení účinků pití kávy na základě současných poznatků

 

 

 

karcinogenní účinky

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) Světové zdravotnické organizace při hodnocení karcino­genního potenciálu pro člověka dospěla k závěru, že pravděpodobně existuje určitá souvislost mezi pitím kávy a karcinomem močového měchýře. Podle některých studií je navíc efekt kávy potencován kouřením. Při přípravě kávy tureckým způsobem se více vyluhují polyaro matické uhlovodíky, které mohou působit karcinogenně. Vztah mezi pitím kávy a karcinomem pankreatu a ovaria nelze na základě dostupných informací potvrdit, ani vyloučit. Možná existuje vztah mezi pitím kávy a fibrózní cystickou mastopatií (posti­žení prsu); omezení příjmu kofeinu při tomto onemocnění také může snižovat I bolestivé pocity a napětí v prsou. Epi­demiologické studie neprokázaly vzrůst rizika rakoviny prsu ve spojení s kávou.

 

 

krevní tlak

Umírněná konzumace kávy zřejmě nemá vliv na dlouhodobý vzestup krevního tlaku u osob s normálním krevním tlakem. Některé studie uvádí, že káva (nezávisle na způsobu přípravy) přechodně zvyšuje krevní tlak, dokud se nevytvoří tolerance na kofein; po­tom se krevní tlak vrací k výchozím hod­notám. V jiných studiích byl pozorován malý pokles krevního tlaku (o 1 až 5 mmHg) u osob s normálním krevním tlakem, které začaly pít místo normální kávy kávu bez kofeinu. Pokles krevního tlaku u hypertoniků (osob se zvýšeným tlakem) po sníženém příjmu kávy, tzn. kofeinu, není jednoznačný.

 

cholesterol

Pití většího množství kávy může zvyšovat sérové hladiny cholesterolu. Zvýšení hladin LDL („zlý" cholesterol - podílí se na vzniku kardiovaskulárních onemocněních) a celkového choleste­rolu je výraznější při pití nefiltrované (turecké) kávy, zatímco filtrováním kávy se tento účinek omezuje, neboť tukové podíly obsažené v turecké kávě se při jiných způsobech přípravy zachytí spolu s jemnými tuhými částečkami na filtru. Hladina HDL-cholesterolu („hodný" cholesterol - je ochranným faktorem proti vzniku kardiovaskulárních onemocnění) zřejmě není pitím kávy ovlivňována.

 

 ischemická choroba srdeční

Studie, sledující vliv kofeinu na ische-mickou chorobu srdeční, jsou rozporné. Například podle prospektivní studie o vztahu mezi konzumací kávy a rizi­kem ischemické choroby srdeční u žen V USA při desetiletém sledování v le­tech 1980-1990 nepatří konzumace kávy mezi významné příčiny tohoto onemocnění.

 

osteoporóza (řídnutí kostí)

Podle některých studií je pití více než dvou šálků kávy denně rizikovým faktorem osteoporózy, protože kofein zvyšuje vylučování vápníku.

 

 infarkt myokardu

Konzumace více než čtyř šálků kávy denně může zvyšovat riziko akutního infarktu myokardu. Účinky kávy na hemostatické mechanismy jsou zatím nejasné, ale káva by mohla zvyšovat tendenci k trombózám. Kofein také může vyvolávat srdeční arytmie.

 

trávící trakt

U některých osob může káva vyvolávat poruchy trávení, dráždí žaludeční sliznici (zvláště drobné nerozpuštěné částice u turecké kávy), a proto je také zakázána v dietách šetřících trávicí ústrojí. Vztah mezi pitím kávy a vznikem vředové choroby dvanáctníku a vředového zánětu tlustého střeva nebyl prokázán. Taktéž mezi pitím kávy a vznikem žlučových kamenů nebyl prokázán žádný vztah.

 

káva a těhotenství

V těhotenství má káva ve větším množství (více než 3 šálky denně) určité nepříznivé účinky na plod - zřejmě má vliv na snížení růstu plodu, čímž je snížena porodní váha, zrychluje tepovou a dechovou frekvenci plodu a potencuje anémii u matky i plodu. Vliv na vznik vývojových vad však nebyl prokázán a nalezen nebyl ani vztah k výskytu vrozených vývojových vad a předčasných porodů. Mnoho těhotných žen ztrácí v tomto období na kávu chuť či mají nucení ke zvracení, takže její pití omezují nebo zcela vynechávají. Není vyloučeno, že jde o přirozenou ochranu plodu před poškozením, jejíž podstata není vysvětlena.

 

káva a hormonální metabolismus žen

V časopise American Journal of Epidemiology byly publikovány výsledky zajímavé studie. Vyplývá z nich, že ženy, které konzumují více kofeinu, mají kratší menstruační cyklus v porovnání s ostatními. Studie se zúčastnilo přes 400 zdravých žen, z nichž 13 % přijímalo denně více než 300 mg kofeinu denně. Pro ilustraci -toto množství odpovídá asi třem šálkům kávy, devíti šálkům čaje nebo šesti skleničkám nápoje obsahujícího kofein. Ukázalo se, že u těchto 13 % žen se mnohem méně často vyskytuje dlouhá menstruace (tj. trvající 8 dní a více) a jejich celkový cyklus je také v průměru kratší. Dvakrát častěji se u nich vyskytuje délka cyklu 24 dní nebo menší. Oproti tomu u žen, které konzumovaly minimální množství kofeinu, se délka cyklu oproti průměru nezměnila. Co z toho vyplývá? Lékaři se domnívají, že změny dé menstruačního cyklu v dlouhodobé perspektivě mohou ovlivnit zdraví ženy. Menstruace je spojena s uvolňo­váním hormonů a ty mají svou roli například v problémech s plodností, osteoporózou a rakovinou prsu. Tyto domněnky je nutné ověřit...

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...