Mléko je v dnešní době velmi  diskutovanou složkou potravy. Není tak dávno doba, kdy bylo považováno za optimální zdroj mnoha potřebných živin a doporučována jeho denní konzumace. Dnes se stále častěji setkáváme s názory a studiemi, které doporučují naopak mléko z jídelníčku vyřadit jako potenciální alergen a zdroj mnoha zdravotních obtíží.Zkusíme se tedy na mléko podívat z obou stran...

 

Mléko jako zdroj živin

 Mléko  je zdrojem bílkovin     (3,4%) a tuku, který obsahuje dvojnásobnou převahu nasycených mastných kyselin oproti nenasyceným, dále komplex minerálních látek, vitamínů
a sacharidů. Svého času se považovalo za ideální potravu s optimálním
obsahem všech složek. Ceníme si ho především pro obsah bílkovin,
vápníku, hořčíku , inositolu, biotinu, kyseliny pantotenové,
vitamínu A, D, B 1 (thiaminu - zejména v některých mléčných výrobcích)
a B 2 (riboflavinu). Obsahuje také kyselinu listovou, menší množství
vitamínu B1, C a B 12.

Potraviny bohaté na vitamín D a vápník působí
preventivně proti vzniku rakoviny tlustého střeva. Protože mléko tyto
složky přirozeně obsahuje a někdy je o vitamín D obohacováno, je nutné
ho považovat ,vedle potravin bohatých na vlákninu (např. potraviny
obsahující pšeničné otruby), za důležitou potravinu chránící před
rakovinou střev.

Bakterie Lactobacillus acidophilus v acidofilním
mléku a některých jogurtech pomáhá potlačit aktivitu enzymů
přeměňujících některé neškodné látky ve střevě na sloučeniny, jež
mohou vyvolat rakovinu.

Mléko kravské je poživatinou, která je velkým potenciálním
a v současnosti - vzhledem k množství konzumace mléka a mléčných
výrobků - rozhodujícím, dodavatelem
širokého spektra živin - i tzv. biogenních - minerálních a stopových
prvků - zinku, mědi, selenu, hořčíku, vápníku a jódu.

Zabezpečuje
(např. vedle ryb, mořských živočichů, řas a kivi) tělu jód nutný pro
rozvoj mozku a duševních schopností a pro udržení imunitní rovnováhy.
 Jód obsažený v mléku je pro člověka podstatně méně toxický
než anorganické nebo syntetické organické sloučeniny jódu v jódových
preparátech, ale i méně toxický než jód obsažený v mořských řasách
a mořské soli.

Kalorická hodnota odtučněného mléka ve srovnání
s mlékem plnotučným je poloviční, ale obsah vitamínů a minerálních
látek je s výjimkou vitamínu A stejný. Polotučné i odtučněné mléko lze
zmrazit až na 1 měsíc. Zahuštěné (kondenzované) mléko je velmi výživné
a obsahuje dvaapůlkrát víc vápníku než mléko plnotučné. Sušené
plnotučné mléko v prášku má podobné složení jako tekuté plnotučné
mléko s výjimkou obsahu thiaminu a vitaminu B12. Sušené odstředěné
mléko v prášku neobsahuje tuk ani vitamíny rozpustné v tucích, ale
dodává tělu bílkoviny, vápník, zinek, a vitaminy B2 a B12. Je
trvanlivější díky tomu, že neobsahuje tuk, který podléhá žluknutí.
Zahuštěné slazené mléko má vysokou trvanlivost vlivem až 40% přidaného
cukru, proto se jím dá jen omezeně nahrazovat mléko čerstvé.
Aby se mléko a mléčné výrobky rychle nekazily a bylo možné je
dodávat i do průmyslových oblastí, téměř všechny se pasterizují.
Účelem pasterizace je ničit nebezpečné bakterie, které by mohly
způsobit nákazu. Pasterizace však nejenom zničí nebezpečné
mikroorganizmy (pokud jsou vůbec přítomny), ale změní mléko do formy,
v níž je hůř stravitelné. Vysvětlení může být v tom, že teplem dochází
k částečné změně neboli denaturaci mléčné bílkoviny. Mezi
aminokyselinami v řetězci mléčné bílkoviny jsou dost křehké vazby a
působením tepla se mohou snadno narušit. Složitá molekula bílkoviny se
tak změní v jakýsi nepravidelně rozštěpený zmotaný útvar, který je
trávícími enzymy obtížně zpracovatelný. A tak se zdá, že lepší je
proces štěpení dokončit vystavením bílkoviny dalšímu teplu, tedy
krátce mléko převařit a rychle zchladit. Bílkovina se tak rozštěpí na
kratší řetězce.

Vyvážené výživné hodnoty mléka vystoupí do popředí zejména při
dietách, ve kterých jde o to udržet si nebo zvýšit tělesnou hmotnost,
nebo kde hrozí podvýživa (Alzheimerova nemoc, AIDS aj.). Tu však
používáme zásadně mléko plnotučné (resp. smetanu) a výrobky s vyšším
obsahem bílkoviny či tuku. Musíme si také uvědomit, že některé
důležité vitamíny obsažené v mléce jsou rozpustné v tucích, takže
nízkotučné mléko a mléčné výrobky s nižším obsahem tuků mají sníženou i
využitelnost těchto vitamínů.

V polovině minulého století bylo mléko doporučováno jako
vhodná potravina a vynikající součást výživy: "Konzumace mléka bez
tuku, buď pasterizovaného, nebo syrového, je výborná." Jinde:
"Všeobecnou sílu organizmu dodá hovězí vývar,
vejce a mléčné nápoje." Přirozeně se
doporučovala spíše mléka kysaná s živými kulturami, ale tato doporučení rozhodně nevylučovala  ani
mléko sladké. Jako příležitostnou náhradu za různé sladkosti a zákusky
bylo nabízeno kakao nebo čokoláda vařená v mléce. Vycházelo se z předpokladu, že náhradou sladkostí mlékem bude chráněn chrup před zubním kazem, protože mléko obsahuje vápník a fosfor.

 

Alergie na mléko

Přestože výživové hodnoty mléka jsou nesporné, přibývá dnes stále lidí, kteří mléko velmi špatně snášejí. Proč? Jde pravděpodobně o snížení celkové vitality
a imunity organizmu dnešního konzumenta především o znečištění životního prostředí. Doporučení ke konzumaci mléka, másla a vajec, vycházela z poznatků předválečného období, proto lze předpokládat, že roli hrají i podmínky, ve kterých jsou krávy chovány a kvalita krmiva
(dnešní siláž je zřejmě negativním faktorem). Díky těmto příčinám
vzniká daleko častěji alergie na mléko. Další příčinou může být změna kvality stravy a způsobu
kojení a nahrazování mateřského mléka v kojeneckém věku i později.
Potraviny (včetně mléka), v kterých díky způsobu obdělávání půdy,
způsobu pěstování, zpracování a konzervace plodin stále více chybějí
cenné živiny (např. prvky hořčík, selen, jód, chróm, zinek) nedávají
člověku dostatek sil pro dobrou práci imunitního systému a odolnost
vůči vzniku alergie.

 

 

"V posledních letech jsou přinášeny stále četnější zprávy o
škodlivosti kravského mléka a mléčných výrobků - tvarohu a sýrů.
Škodlivost mléka (mléčných výrobků) spočívá v tom, že:
1) Vyvolává nepřirozené reakce na přirozené podněty u mnoha
konzumentů (dětské alergie): to je fakt mnohokrát publikovaný v
zahraniční literatuře, sporadicky i u nás. Zapříčiňuje to hlavně
mléčná bílkovina kravského mléka, která se pro lidský organizmus
nehodí. Množství jeho bílkoviny je oproti mateřskému mléku vysoké a
kvalita bílkoviny nevhodná (velké množství kaseinu).
2) Mléčný tuk způsobuje aterosklerózu, zvýšení cholesterolu.  Mléčný tuk
obsahuje PCB (polychlorované bifenyly), zbytky pesticidů, hormony a
další lipofilní látky.
3) Diskutabilní je vliv vysoké spotřeby mléka na  vznik rakoviny prsu, dělohy, střev a prostaty,  zhoršování vývoje
zánětlivých onemocnění, roztroušené sklerózy,  a
infekčních nemocí vůbec.
 Pokud se prokáže, že jsme na mléčnou bílkovinu alergičtí, měli
bychom striktně vynechávat i potraviny, ve kterých je mléko obsaženo
i ve stopovém množství (např. je přidáno do těsta sušenek, pečiva,
moučníků, do omáček, polévek, mléčné čokolády, nebo je jídlo posypáno
sýrem apod.)."            
Lékaři  upozorňují, že by lidé alergičtí na mléko měli
mít tuto informaci přiloženu k občanskému průkazu - jednak pro jeho
možnou interakci se salicyláty, jednak pro nutnou úpravu diety v
nemocnici. Tato alergie by měla být zjišťována automaticky u všech
osob přijímaných do nemocničního ošetření.
 

 

Mateřské mléko

 

Nejlepší prevencí před možnou alergií na kravské mléko je kojení.Matka by měla nejméně šest měsíců výlučně kojit a nepodávat žádné
výrobky z kravského mléka. Některé ukazatele nás upozorňují, že tato
doba je přirozeně zakódována. Kojenec má ve svalovině tváře tukovou
zátku - corpus adiposum buccae (F. X. Bichat), která způsobuje, že
svalovina úst při sání lépe přiléhá na prsní bradavku. Tuková zátka
tváře se přestavuje teprve ve věku dvanácti měsíců.
Dalším důvodem pro co možná nejdelší kojení je vytváření
metabolismu celulózy. Celulóza je polysacharid vyšších rostlin, který
se štěpí fermentem slinivky břišní - celulázou - na menší molekuly
glukózy, a teprve potom je dále rozkládána střevními bakteriemi.
Moderní strava pro děti vyžaduje přikrmování ovocnými přesnídávkami.
Velká část dětí je toleruje bez střevních obtíží. V ojedinělých případech však dojde při přikrmování ovocem
v prvním roce života k takovému vyčerpání slinivky břišní, že se pak
i v pozdějších obdobích života jednotlivé fermenty vytvářejí jen
pomalu, nebo se část z nich vůbec nemůže vytvořit. Potrava s obsahem
kravského mléka, ale třeba i slepičích vajec, narušuje vývoj slinivky. To pak má za následek další zdravotní problémy. Oslabení slinivky břišní následkem časného ukončení kojení
a následné náhradní výživy může vést dříve či později také k rozvoji
cukrovky - diabetu následkem snížení produkce inzulinu slinivkou
břišní. Bylo zjištěno, že při většině případů diabetu typu I jde o
autoagresivní onemocnění, kdy vlastní imunitní systém útočí na
pankreas. Diabetes se tedy počítá mezi alergie a trať alergie k němu možná vede přes alergii na kravské mléko."       
Za mateřské mléko není náhrada .
V roce 1994. Německý parlament schválil zákon o zákazu reklamy
na umělé mléčné a jiné výrobky pro kojence, jimiž se nahrazuje
mateřské mléko. Zákon navíc zakazuje podávání těchto produktů v
nemocnici po porodu. Povoleny jsou jen informace o těchto výrobcích ve
vědeckých publikacích.           
Mateřské mléko má posilující účinek na imunitní systém kojenců a
preventivní účinky na organizmus matky. Nové studie ukazují, že velmi
příznivě působí na rozvoj mozku kojence. Obsahuje totiž složky, které
nejsou přítomny v žádné náhradě mateřského mléka a mají přitom klíčový
význam pro rozvoj nervové soustavy dítěte. Biologická hodnota
mateřského mléka, jeho imunologický význam, minimální riziko toxického
působení a vzniku alergie, a navíc i psychologický význam aktu kojení,
jakož i skutečnost, že kojení příznivě ovlivňuje zdravotní stav dítěte /aniž
by byly známy všechny příčiny tohoto faktu/, jsou vědecky prokázané
poznatky.
Je paradoxní, že kojení novorozenců - přirozené a samozřejmé od
prvopočátku lidstva - vyžaduje dnes zvláštní podporu. Rozšiřování
prostředků náhradní kojenecké výživy, které začalo koncem 50. let,
vyvolalo totiž odklon matek od kojení. Svou úlohu přitom sehrála i
agresivní reklama na výrobky kojenecké výživy, která tak v podstatě
útočila i na malé děti. Z tohoto hlediska je tedy rozhodnutí německého
parlamentu pochopitelné.        
Jaké jsou rozdíly mezi mateřským a kravským mlékem? Kravské mléko
má podstatně méně laktózy, vitamínu B1, C, E a A než mléko mateřské.
Má třikrát více minerálních látek v úplně jiných poměrech. Například
vápníku je v kravském mléce stejně jako fosforu, zatímco v mateřském
je ho 2x více. V mateřském mléce je jiný druh laktózy, který podporuje
růst důležitých bakterií Bacillus bifidus ve střevě dítěte. Kravské
mléko je určeno pro rychlejší růst kostí a těla a pomalejší vývoj
nervového systému - mladý býk během prvního půlroku svého života
zečtyřnásobí svou váhu, zatímco malý člověk pouze zdvojnásobí.
Mateřské mléko má asi 4x více kyseliny linolové, která podporuje
rychlejší vývoj nervového systému a mozku. Tyto rozdíly ukazují na to,
že kravské mléko by nemělo být základem kojenecké výživy, ale pouze
jejím doplňkem.Odborníci se domnívají, že kojené děti budou zvýhodněny po celý život.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...