Pokud se ženě při pravidelném nechráněném pohlavním styku s partnerem nepodaří v období jednoho roku otěhotnět, doporučuje se nejprve potíže konzultovat s gynekologem. Teprve poté by mělo následovat další vyšetření příčin neplodnosti, a to současně u obou partnerů.

 

Nejčastější příčiny neplodnosti

 

 

 

1. Nepřítomnost ovulace (anovulace)

Nedochází k uvolnění vajíčka z vaječníku.

 

Příčiny

Příčinou je nedokonalá funkce hypofýzy, ve které neprobíhá odpovídající tvorba hormonů (FSH - folikulostimuačního hormonu a LH - luteinizačního hormonu). Poměrně často bývá příčinou i zvýšená hladina hypofýzárního hormonu prolaktinu (PRL).

 

Vyšetření

Anovulace lze prokázat pomocí hormonálního vyšetření z krve ženy, která se odebírá opakovaně v průběhu menstruačního cyklu. Jednodušším způsobem je opakované transvaginální ultrazvukové vyšetření, při kterém se na vaječnících neprokáže růst folikulů. Pro ženy je jednou z možností jak zjistit, zda k ovulaci došlo, provádět si kolem poloviny menstruačního cyklu vyšetření z moči na LH. Při průkazu LH v moči lze ovulaci očekávat obvykle do 12 hodin.

 

Léčba

 

K léčbě anovulace se používají léky hormonální povahy (antiestrogeny nebo FSH). Antiestrogeny (např. klomifen citrát) zpětnou vazbou ovlivňují funkci hypofýzy (podvěsku mozkového), která začne vytvářet větší množství hormonu působícího na růst folikulů ve vaječnících (FSH). Jinou možností je aplikace léků obsahujících přímo FSH, a není tak již k vyvolání růstu folikulů nutná funkce hypofýzy.

Vlastní uvolnění vajíčka z folikulů se navodí podáním lidského
choriogonadotropního hormonu (hCG) v dávce 5000 - 10000 IU. Hormonální stimulace vaječníku pomocí antiestrogenů by neměla být delší než 3-6 měsíců. Pokud však již při první stimulaci není při ultrazvukovém vyšetření na vaječnících a děložní sliznici příznivá odezva, nemá smysl léčbu samotnými antiestrogeny opakovat. K hormonální stimulaci vaječníku pomocí FSH se musí přistupovat uvážlivě a obvykle se vaječníky stimulují ob jeden menstruační cyklus. To znamená, že v jednom roce se většinou stimulace provádí, pokud nedojde k těhotenství, maximálně šestkrát.

 

2. Nedostatečná funkce žlutého tělíska

 

Žluté tělísko vzniká ve vaječníku po ovulaci a hormonálně ovlivňuje první týdny těhotenství.

 

Příčina

 

Proč některé ženy mají nedostatečnou funkci žlutého tělíska (luteální dysfunkci), lze někdy vysvětlovat neodpovídající funkcí hypofýzy před a po ovulaci. Často však příčina není známá.

 

Vyšetření

 

Na luteální dysfunkci lze usuzovat někdy již při měření bazálních tělesných teplot, kdy po ovulaci je mírně zvýšená teplota, ale přetrvává méně než 7-8 dnů. Přesnější diagnostikou je však hodnocení hladin hormonu žlutého tělíska (progestronu) z krve v období po ovulaci.

 

Léčba

 

Nedostatečnou funkci žlutého tělíska lze poměrně dobře léčit podáváním hormonů žlutého tělíska.

 

3. Syndrom polycystickych ovárií (syndrom PCO)

 

Soubor celé řady odchylek v hormonálním prostředí ženy.

 

Příčiny

 

Primárním faktorem je snížená citlivost tělesných buněk na inzulín, která složitými mechanismy vede ke zvýšené produkci androgenů.

 

Vyšetření

 

Jedním z hlavních projevů tohoto stavu jsou vyšší hladiny mužských pohlavních hormonů v krvi žen a často se prokáže nepoměr tvorby hypofyzárních hormonů FSH a LH. K ovulaci u žen s PCO syndromem obvykle nedochází.

Při ultrazvukovém vyšetření se ve vaječnících prokáže velké množství folikulů (dutinky vyplněné tekutinou, ve kterých se tvoří ovocyty), které mají v průměru 5-8 mm. Ženy s PCO syndromem mají rovněž zvýšenou rezistenci k inzulínu.

 

Léčba

 

Pokud se ženy nesnaží otěhotnět, podávají se v případech, kdy se u žen objevuje ochlupení charakteristické pro muže, tzv. antiandrogeny. Vždy je však nutné vyloučit příčiny v souvislosti s nádory nadledvinek. Pokud však ženy usilují o těhotenství, léčí se postupy jako u anovulace.

 

4. Zvýšená hladina prolaktinu (PRL)

 

Prolaktin je hypofýzární hormon, který tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníku a menstruační cyklus a tím i možnost oplodnění.

 

Příčiny

 

Prolaktin se vytváří v pod-věsku mozkovém. Jeho hlavní funkce spočívá ve stimulaci prsní žlázy a tvorbě mateřského mléka po porodu. Mírně zvýšené hladiny prolaktinu jsou způ­sobeny mírnou funkční poruchou hypofýzy, pokud jsou však hladiny vysoké, musí se vyloučit i nádor.

 

Vyšetření

 

K jeho vyloučení se dnes provádí vyšetření hypofýzy pomocí magnetické nukleární rezonance, která může odhalit i tzv. mikroadenomy.

 

Léčba

 

Podle velikosti mikroadenomu   se    řídí   i léčba. U větších se provádí ošetření  gamanožem,   u  menších  je možná hormonální léčba, která funkci mikroadenomu snižuje.

 

5. Neprůchodnost vejcovodů

 

Bývá způsobena komplikovaným průběhem zánětu slepého střeva, gynekologickými záněty v malé pánvi, mimoděložním těhotenstvím nebo endometriózou na pobřišnici (zde se pak tvoří srůsty, mající za následek neprůchodnost).

 

Příčiny

 

Uzávěr vejcovodu může postihnout kteroukoli část. Častější však bývá uzavření na břišním konci. Dutina vejcovodu v takovém případě bývá vyplněna tekutinou, která ho rozšiřuje, zvětšuje a vytváří z něj kyjovitý útvar různé velikosti (tzv. saktosalpinx). Příčinou těchto uzávěrů mohou být různá gynekologická onemocnění jako záněty, endometrioza, chlamydie atd.

 

Vyšetření

 

Průchodnost vejcovodů lze prokázat rentgenovým vyšetřením (tzv. hysterosal pingografie - HSG). Provádí se většinou ambulantně a bez celkové anestezie.

Výkon je hrazen zdravotními pojišťovnami. Nálezy jsou poměrně přesné. Předností této vyšetřovací metody je její jednoduchost, nenáročnost a malá rizika výkonu. Navíc vyšetření zhodnotí i nález na děložní dutině. Nevýhodou HSG je to, že nelze určit v případě srůstů jejich přesnější rozsah a rovněž není možné prokázat endometriozu.

Další možností je tzv. hydrolaparoskopie (nebo kuldoskopie). Tato metoda se provádí v krátké celkové anestezii. Do břišní dutiny se pronikne přes zadní poševní klenbu pod kontrolou ultrazvuku silnou jehlou asi 4 mm v průměru (tzv. troakárem), malá pánev se naplní fyziologickým roztokem. Pak se troakárem do břišní dutiny zavede optika a lze hodnotit vaječníky a vejcovody, které se volně vznášejí v tekutině. Po naplnění děložní dutiny modrým barvivem je možné hodnotit, zda barva proniká vejcovody.

Laparoskopické vyšetření průchodnosti vejcovodů je další postup, kterým lze průchodnosti vejcovodů vyšetřit. Jedná se o obdobný postup jako předchozí, ale břišní dutinase nejdříve jehlou zavedenou přes břišní stěnu naplní kysličníkem uhličitým (asi 21) a pod pupkem se z malého kožního řezu do břišní dutiny zavede 10 mm troakár s optikou. Výhodou oproti předchozímu vyšetření je možnost prohlédnutí celé břišní dutiny a z pomocných vpichů eventuálně odstranit srůsty. Laparoskopie vyžaduje jedno až tříděn ní hospitalizaci. Výkony jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami.

 

Léčba

 

Obnovení průchodnosti vejco­vodů lze v některých případech provést mikrochirurgickým zá­krokem.

Po operaci otěhotní ale pouze asi 10% žen. Vzhledem k vyšší efektivnosti metod asistované reprodukce se těchto výkonů provádí čím dál tím méně. Pokud mají ženy uzavřené vejcovody, které jsou změněny v tzv. saktosalpinx, prokázalo se, že tekutina z uzavřených vejcovodů negativně ovlivňuje výsledky IVF. Proto se doporučuje před mimotělním oplodnění takto postižené vejcovody odstranit.

 

6. Endometrioza

 

Je to onemocnění, při kterém se děložní sliznice vyskytuje mimo děložní dutinu na pobřišnici, ve vaječnících nebo i kdekoliv jinde. Na ložiska endometriózy působí hormonální změny jako na děložní sliznici v děloze, dochází v období menses z těchto ložisek ke krvácení. Při endometrióze ve vaječnících dochází v těchto případech k hromadění krve a tvorbě cyst.

 

Příčiny

 

Nejsou známy.

 

Vyšetření

 

Endometrioza bývá na různých místech pobřišnice, ve vaječnících, může se ale také někdy vyskytovat na méně obvyklých místech, jako třeba na čípku nebo v jizvě po operaci. Endometrioza u většiny žen nemá žádné příznaky. Jediným klinickým projevem bývá bolest v podbřišku, která se objevuje i mimo období menstruace. Tyto potíže však mohou způsobovat i některé jiné příčiny (zažívací trakt, vertebrogenní obtíže). Při vyšetření tranvaginální ultrazvukovou sondou je možné na vaječnících prokázat cysty. Cysty způsobené endometriozou mají charakteristický obraz, a tak je možné podle ultrazvuktového nálezu s vysokou pravděpodobností na endometrioazu pomýšlet. Definitivní diagnostickou možností je však laparoskopické vyšetření, při kterém lze odebrat vzorky tkáně k histologickému vyšetření. Následkem endometriozy se v malé pánvi tvoří srůsty a při rozvinuté formě endometriozy může dojít k uzávěru vejcovodů. Kromě toho se předpokládá, že u endometriozy působí i faktor, který negativně působí při oplozování vajíčka spermiemi.

 

Léčba

 

Léčba endometriozy spočívá v hormonálním útlumu (uměle navozený přechod) po dobu čtyř až šesti měsíců. K tomu se používají léky s obsahem hormonů (gestaveny, GnRH analoga). Po léčbě často dojde ke spontánnímu početí. Jinou možností je léčba mimotělním oplodněním, která se i v těchto případech neliší svou úspěšností. Pokud k těhotenství dojde, ložiska endometriozy v průběhu těhotenství mizí.

 

7. Imunologické příčiny

U žen

Přítomnost protilátek proti spermiím - protilátky v děložním hlenu, což je pře­kážkou pro proniknutí spermií do dělohy resp. kvaječníkům, protilátky proti obalu vajíček ( zona pellucida ) u ženy ( antizonální protilátky ) , změna buněčné imunity proti spermiím a budoucí placentě.

 

U mužů

 

Protilátky proti spermiím -tzv. antispermatické protilátky (ASA)- mají za následek slepení spermií a znemožnění jejich pohybu (vizte imunologické vyšetření ).

 

 

 

8. Odchylná genetická výbava (karyotyp)

 

- vizte genetické vyšetření

 

 

 

9. Patologický spermiogram

 

Kdy v jednom mililitru spermatu je méně než 20 miliónů spermií a zejména, mají--li sníženou pohyblivost (motilitu) - vizte spermiogram.

 

 

 

10.  Nemožnost tvorby vlastních vajíček

 

Následek intenzivní chemoterapie, nebo kdy nedochází k tvorbě vajíček ani po hormonální léčbě, eventuelně v případech chirurgického odstranění vaječníků - vizte dárcovství oocytů.

 

 

 

11. Idiopatická příčina

 

Kdy se přes veškerá vyšetření nepodaří zjistit příčinu sterility.

 

Role psychiky

 

Psychika se rovněž podílí na příčinách neplodnosti. Ve stresových situacích může psychika ovlivnit funkci hypofýzy takovým způsobem,   že   dojde   k  hormonálním změnám,     při    kterých nedochází k ovulaci. Po odstranění psychického bloku obvykle dochází k úpravě a ženy často spontánně otěhotní. Při použití metod asistované reprodukce však nemá psychika na výsledky léčby tolik zásadní význam.

Nicméně se musí i při mimotělním oplození na psychickou stabilitu páru myslet a předcházet depresivním stavům a krizím v partnerském i osobním životě, protože ne vždy se dostaví úspěch hned po první léčbě. Pokud se zdá, že psychické problémy jsou pro pár obtížně zvládnutelné, je vhodná konzultace s psychologem. Jsou zařízení, která se specializují právě na oblast neplodnosti (Ratolest). Jinou formou duševní hygieny je možnost komunikace na webových stránkách mezi pacientkami, které si vzájemně sdělují své dojmy, zážitky, úspěchy a neúspěchy.

 

Další faktory ovlivňující plodnost

 

 

 

Jedním z faktorů, které mohou souviset s neplodností jsou děložní myomy. Mnoho žen s myomy různé velikosti i uložení spontánně otěhotní a porodí. Pokud však žena nikdy těhotná nebyla, přisuzuje se myomům, které jsou uloženy ve stěně děložní, ale zejména podslizničně, že by mohly být příčinou neplodnosti a doporučuje se je odstranit.

 

Eroze děložního čípku na plodnost nemají vliv. Pouze v případech, kdy po zákroku na děložním hrdle dojde ke zúžení jeho kanálku, může se na neplodnosti určitým způsobem podílet.   Je  však jisté,   že   i   velice    zúženým    kanálkem děložního    hrdla    spermie mohou  projít na cestě do vejcovodů.   Při  dlouhodobé léčbě neplodnosti se nesmí zapomínat      na pravidelné kontroly čípku dělohy v rámci onkologické prevence.

 

Výrazná     nadváha    jedno­značně     negativně     ovlivňuje plodnost,       stejně       jako  podvýživa. Při hodnocení tzv.   BMI   (body   mass index)  se v asistované reprodukci dosahuje nej­lepších výsledků  u žen s  hodnotami  dvacet  až třicet. Kouření je rovněž negativní faktor ovlivňující plodnost, a to jak u mužů, tak u žen. 

 

Samozřejmě i chronické užívání toxických látek a drog plodnost snižuje.

 

Co lze primárně udělat pro zlepšení plodnosti, je u dospívajích žen i mužů předcházet pohlavně přenosným nemocem. U mužů lze dále doporučit, aby nosili spodní prádlo i kalhoty volné, aby neholdovali nadměrně saunování a teplým koupelím.

Co doporučit ženám je značně diskutabilní; někdy se doporučují různé druhy vitamínů, nejčastěji vitamín E a kyselina listová, která je důležitá pro normální vývoj embrya v časných stadiích.

Abychom omezili nejistotu a zmírnili obavy našich pacientů, doporučujeme, aby se předem důkladně seznámili s léčebnými postupy. Před vlastní léčbou je nutné provést důkladné vyšetření obou partnerů. Na základě získaných výsledků se určí nejvhodnější léčebný postup.

 

Důležitá vyšetření před léčbou neplodnosti

 

 

 

1. Gynekologické vyšetření

 

Vyšetření děložního čípku (kolposkopie, cytologie). UŽ. Klinické vyšetření prsou.

Onkologická cytologie se provádí jako preventivní vyšetření s možností odhalení časných stadií karcinomu čípku, které lze dobře léčit. Hodnotí se buňky získané sterem z děložního čípku. Podle změn na buněčném jádru a cytoplasmě je možné určit, zda se jedná o mírný nebo vážný stupeň předrakovinného bujení.

Kolposkopické vyšetření děložního čípku je hodnocení jeho povrchu při několikanásobném zvětšení, které umožňuje optický přístroj nazývaný kolposkop. Po potření čípku 3 % kyselinou acetoctovou se největší pozornost věnuje oblasti, kde se stýká výstelka kanálku děložního hrdla a povrchu čípku. Tímto způsobem lze nalézt oblasti s vyšším rizikem pozdějšího rozvoje karcinomu čípku a při patologickém nálezu z onkologické cytologie lze z nejvíce podezřelých míst odebrat vzorky tkáně na histologické vyšetření. S vlastní léčbou neplodnosti tato vyšetření nesouvisejí, ale je velice důležité, aby ženy, které se budou podrobovat často opakované hormonální léčbě a punkcím vaječníků, byly jinak zdravé. Proto se doporučuje i vyšetření prsů. Průběh zhoubných nádorů prsu může totiž hormonální léčba vážně zhoršit.

 

2. Hormonální vyšetření

 

- vyšetření bazální hladiny hormonů v krvi mezi 2. a 5. dnem menstruace, vyšetření FSH (folikulostimulační hormon), LH (luteinizační hormon), PRL (prolaktin), hormony štítné žlázy (T3 trijodthyronin, T4 - tetrajodthyronin, TSH - tyreostimulační    hormon), estradiol (E2), testosteron.

Funkce pohlavních hormonů a hormonů štítné žlázy jsou řízeny z mozku.

V hypotalamu se tvoří hormon, tzv. gonadoliberin, který působí stimulačně na podvěsek mozkový, a ten pak produ­kuje folikulostimulační hormon (FSH), který působí na růst folikulů (dutinky s obsahem tekutiny) ve vaječnících, v nichž dozrávají vajíčka.

Z hypofýzy se rovněž uvolňuje lutenizační hormon (LH), který se rovněž do určité míry podílí na růstu folikulů, ale svou hlavní roli má při uvolnění vajíčka z folikulů (ovulaci), kdy jeho náhlé zvýšení hladiny způsobí prasknutí folikulů.

Ve vaječnících se tvoří v buňkách folikulů pohlavní hormon estradiol, který způsobuje růst děložní sliznice v děloze. Zpětnou vazbou hladina estradiolu v krvi ovlivňuje funkci hypofýzy a ovlivňuje zpětnou vazbou výdej FSH a LH.

Po ovulaci se z prasklého folikulů vytváří tzv. žluté tělísko (corpus luteum - CL), které produkuje hormon progesteron, který způsobuje prosáknutí děložní sliznice a vytváří tím vhodné prostředí k uhnízdění embrya, které se do děložní dutiny dostává vejcovodem asi pátý den po oplození.

Když dojde k uhnízdění vajíčka v děložní sliznici (nidaci), v buňkách povrchu embrya (trofoblast) se začne vytvářet těhotenský hormon choriový gonadotropin (hCG ).

Ten podporuje těhotenství stimulací žlutého tělíska ve vaječníku, které vytváří progesteron i po období, kdy normálně před menstruací zaniká.

Prolaktin (PRL) hraje svou roli zejména v období kojení, kdy způsobuje tvorbu mléka v prsních žlázách. Normální hladiny PRL však asi určitou roli hrají i při nidaci. Zvýšené hladiny PRL mají za následek, že u žen nedochází k ovulaci.

Štítná žláza vytváří hormony trijod-tyronin-T3 (tyroxin) a tetrajodtyronin - T4. Jejich výdej s podvěsku mozkového řídí hypotalamický thyreostimulační hormon (TSH). Snížená nebo zvýšená funkce štítné žlázy se může podílet na neplodnosti tím, že ovlivní hormonální cyklus tak, že nedochází k ovulaci. Rovněž se předpokládá, že abnormální hodnoty mohou negativně působit při nidaci.

 

3. Bakteriologická kultivace děložního hrdla

pro vyloučení infekce vnitřního genitálu. Cílem bakteriologického vyšetření hrdla děložního je vyloučit infekce způsobujícíkapavku  -  Neisseria  Gonorrhoe,   dále infekce Chlamydiemi, které mohou i bez příznaků v malé pánvi způsobit srůsty a   také   Mykoplasma   a   Ureaplasma, které  rovněž větší potíže  nezpůsobují, ale mohou být příčinou, proč se nedaří otěhotnět.. Pokud se v pochvě prokáží jiné vážné  patogenní  bakterie, doporučuje   se   ženy před zahájením léčby metodami asistované reprodukce přeléčit.

 

4. Vyšetření pohlavně přenosných nemocí

 

U obou  partnerů  -  HIV, syfilis, hepatitida typu B.

 

5. Rozbor spermatu

 

Spermiogram - vizte mužská neplodnost.

 

 

 

6. Vyšetření krevní skupiny

 

Vyšetření krevní skupiny a Rh faktoru je součástí předoperačního vyšetření před punkcí folikulů, které se provádí  v   celkové   narkóze. Rh    inkompatibilita   (neshoda v Rh systému mezi mužem a ženou) nemá vliv na průběh léčby neplodnosti. U Rh negativních žen, u kterých dojde po IVF k uhnízdění více plodů a podstoupí redukci jednoho z nich, se musí v rámci prevence rozvoje Rh inkompatibility aplikovat Partobulin 250 mikrogramů do svalu, nebo 100 mikrogramů do žíly. V průběhu těhotenství je u Rh negativních žen nutné protilátky opakovaně vyšetřovat.

 

7. Vyšetření dutiny břišní

 

S ověřením průchodnosti vejcovodů tzv. laparoskopie, hysterosalpingografie a vyšetření dělohy tzv. hysteroskopie.

 

8. Genetické vyšetření páru

 

Včetně tzv. karyotypizace - vyšetření choromozů.

Genetické vyšetření páru se doporučuje:

 

1) v případech, kdy je při klinickém vyšetření ženy podezření na chromosomální aberace (Turnérův syndrom, karyotyp 45,XO), nebo u žen, které nezačaly menstruovat, anebo u žen s dlouhodobou neúspěšnou léčbou neplodnosti,

2)  u žen, u kterých došlo více než  dvakrát  k   potracení  těhotenství v prvních třech měsících,

3) v případech,  kdy  je  v  rodině u některého z páru genetická zátěž,

4)   u  párů,  kde je  u  muže zjištěna vážná    porucha    spermiogeneze    či azoospermie.    V    těchto    případech se u mužů doporučuje navíc vyšetření na   cystickou   fibrózu,    která   velice často vážné  poruchy spermiogeneze doprovází,   a   vyšetření   mikrodelece krátkého raménkaYchromosomu. Vyšetření provádí genetik, jehož součástí je dotazník a odběr krve na stanovení karyotypu. Na vyšetření se obvykle nečeká déle než 2-4 týdny, výsledky karyotypu jsou hotové až za další 3-4 týdny. Vyšetření je hrazeno zdravotními pojišťovnami.

 

9. Imunologické vyšetření

vizte samostatná kapitola

 

Vyšetření příčin neplodnosti u mužů

 

 

Jednou z příčin neplodnosti je tzv. male faktor, situace, kdy je problém na straně muže. Jakou formu může male faktor mít?

Těch podob je více, např. nedostatečný počet spermií v ejakulátu, nižší motilita, tedy pohyblivost spermií, nebo dokonce absence spermií v ejakulátu.

 

Podmínky vyšetření spermatu:

Pro  odborné  a  kvalifikované vyšetření     spermatu -  tzv. spermiogram - je nutné splnit dvě základní podmínky:

 

-    provedené    vyšetření   krve na pohlavně přenosné choroby:
HIV, hepatitidy: typu B - HbsAg, typ C - HCV, typ A - HÁV a TPHA   (RRR)   HBsAg   (antigen sérové   hepatitidy   B),      HCV,

-  virus hepatitidy C. Vyšetření na hepatitiduA se neprovádí!! TPHA
(RRR)     je  zkratkou  postupu, kterým se zjišťuje lues,

-  minimálně dva dny pohlavní abstinence.

 

 

Hodnoty získané při vyšetření spermatu:

- objem celkový počet spermií na 1 ml -vícenež 20mil./ml

- počet motilních (pohyblivých) spermií na 1 ml - více než 8 mil./ml

- počet nemotilních (nepohyblivých) spermií na 1 ml

- motilita -pohyblivost spermií

- patologie spermií- méně než 40 % patologických spermií

- ztekucení vzorku

- čistota vzorku

 

 

 

Možné odchylky od normy:

 

Asthenozoospermie

-    méně   než   50   %   progresivně pohyblivých spermií

Oligozoospermie

- méně než 20 milionů spermií/ml

Teratozoospemie

-   více  než  40  %  pathologických spermií

Azoospermie

- žádné spermie ve vzorku - může mít dvojí příčinu:

1)  Kanálky varlete, v nichž spermie vznikají,    mohou    být    poškozeny v důsledku chybného vývoje tkání, toxickými       látkami,       působením infekce,     zářením     apod.     Toto poškození může být difúzní,  často však alespoň v některých kanálcích malý počet spermií vzniká.Ty se sice nedostanou do semenné tekutiny, ale je možno je z těchto kanálků získat mikrochirurgickou operací a použít k laboratornímu oplodnění vajíčka.

2)   Druhou  příčinou  azoospermie je neprůchodnost semenných cest,
která může být vrozená, nebo získaná, např. po zánětu, úrazu, po některých operacích apod. Kanálky varlete sice produkují spermie, ale ty se nemohou dostat ven. V těchto případech lze spermie získat    mikrochirurgickou operací kanálků nadvarlete.

Mikrochirurgickou operací se daří získat spermie k oplození vajíčka u přibližně 60 % mužů trpících poruchou tvorby spermií. U mužů, u nichž je tvorba spermií zachována, ale mají neprůchodné vývodné semenné cesty, je operace úspěšná prakticky ve všech případech.

Kryptozoospermie

-    nález ojedinělých spermií po centrifugaci vzorku

Nekrozoospermie

- nález pouze mrtvých spermií...

 

 

MUDr. Milan Mrázek,

Centrum asistované reprodukce ISCAREIVF