Tak už je to tady! Počasí, o jakém si často i v létě necháváme jen zdát, láká ven. A, začíná grilovací sezóna! Jíst venku je určitě zdravé, minimálně pro psychiku... S tím mají zkušenosti především obyvatelé středomoří. A právě z této oblasti, z Řecka, pochází recept na špízy souvlaki. Slovo souvlaki znamená špejlička a přímo ze špejliček se souvlaki okusuje...

Celosvětová obliba italské kuchyně spočívá ve faktu, že většina italských jídel se skládá nanejvýše z pěti surovin a připravíte je za půl hodiny. Většina českých jídel zahrnuje polovinu obsahu lednice a jejich příprava trvá 2 dny. Aby nedošlo k omylu - miluji českou kuchyni a konkrétně bez výpečků, škvarků, bůčku, atd., bych si svůj jídelníček uměla představit jen stěží... Možná i proto mám ráda italské "carbonara". Je to totiž jídlo s převažující chutí pancetty, což je, nejen, italský druh slaniny. A, jaká je pravda o špagetách carbonara? Nepatří do nich smetana! Vždyť, kde by chudí uhlíři, kteří údajně jídlo vynalezli, vzali smetanu, kdysi symbol luxusu? 

Jako správný italský pokrm se i carbonara skládají jen ze čtyř surovin...

Tento jednoduchý a rychlý recept na vynikající těstoviny jsem si přivezla přímo z Říma. V jedné restauraci nedaleko Piazza della Rotonda, v menu s křupavou buschettou al pomodoro, jako předkrmem, a jemným polosuchým Soave, mi pokrm tak zachutnal, že jsem požádala kuchaře o recept... Tak tady je recept na "penne con zucchine". Nejlepší jsou venku na terase ve svěžím jarním povětří... A, samozřejmě, s bílým vínem... Buon appettito!

Miluji Řecko! Ostrovy, pevninu, města i venkov, moře, slunce, památky, lidi, víno, jídlo... Večerní posezení v taverně na břehu moře. Když se  měsíc zrcadlí ve ztemnělé hladině a šumící vlnky odlivu smývají z písku stopy romantiků a dovádějících dětí. Sedíte na nepohodlné vyplétané židli u stolečku s kostkovaným igelitovým ubrusem. Chladivý mořský vánek vám zaplétá vlasy a přináší osvěžení po dni stráveném pod sálajícím sluncem na pláži. Mihotavé plamínky lucerniček na stolech se odrážejí v orosených karafách s restsinou a číšníci se pohupují v tanečním rytmu buzuki, linoucím se z letitého rádia.  Sledujete, jak rozpouštějící se kostky ledu mléčně barví ouzo  a plnými doušky nasáváte okolní vůně. Parfémy kolemjdoucích se mísí se slanou vůní moře, ambrou, kadidlem a santalem z obchůdků na promenádě, středomořských bylin, nočního jasmínu (který se majestátně pne z mezery ve vyprahlé dlažbě, zatímco u nás má k dispozici celou zahradu a hektolitry a vody a ne a ne vonět...) a především s vůní připravovaných pokrmů vycházející  z kuchyně i okolních restaurací. Jedna z těch místních dobrot se připravuje i pro vás...

Tento recept na tradiční řeckou musaku mám z nádherného ostrova Samos, kde pěstují nejlepší víno v celém Řecku...

Těsto: 450 g hl. mouka, 2 velká vejce, lehce našlehaná, 4 lžíce vody (dělávám z poloviční dávky)

Náplň: 200 g ricotta, 1 velké vejce, trošku ml. mušk. oříšku, přiměřeně spařeného listového špenátu, mletý pepř černý nebo bílý, sůl

- půl kila vepřového ( vhodné ke grilování ) nebo kuřecího masa

- 2 červené papriky

- 2 limetky

- olivový olej

- 1 balíček mozzarely

- sůl, drcený pepř ( ideálně citrónový )

- čerstvý rozmarýn

- špejle

1/2 kila vepřové pečeně

2 střední cibule

svazek řapíkatého celeru

3 střední mrkve

2 deci bílého vína¨

máslo