„Půjdete se mnou večer na schůzku?" „Půjdete se mnou večer do bytu?" „Půjdete se mnou večer do postele?" Tyto tři otázky dávali příslušníkům opačného pohlaví po navázání kontaktu najatí dobrovolníci, muži i ženy, během výzkumu Clarka a Hatfielda.
Zatímco polovina oslovených mužů i žen odpověděla na první otázku kladně, 75 % mužských respondentů akceptovalo také nabídku sexu, kterou však neakceptovala žádná oslovená žena. Výsledky tohoto výzkumu jenom potvrzují tvrzení Symonse, autora průkopnického díla Evoluce lidské sexuality, že „sex je něco, co ženy mají a muži chtějí".
Jelikož lidskou evoluční historii charakterizuje větší soutěživost mužů o přístup k ženám než naopak, není překvapující, že muži vykazují podstatně větší touhu po rozmanitosti sexuálních partnerů a aktivit než ženy. Muži jsou v porovnání se ženami například náchylnější k náhodným sexuálním aktivitám a mají méně diskriminačních kritérií pro sexuální partnery.
Sexuální atraktivita | ||
KRITÉRIA MUŽŮ | KRITÉRIA ŽEN | |
VĚK U mužů hraje při hodnocení potenciální partnerky primární roli zrak. Prvním a nejspíš i nejdůležitějším vizuálním ukazatelem je její věk. Muži na rozdíl od žen obecně preferují mladší partnerky před partnerkami staršími, byť „ověřenými" a ještě plodnými. Muž totiž touží být otcem všech dětí svojí partnerky a nechce investovat do dětí jiných mužů. Muži, bez ohledu na stáří, preferují ženy ve věku mezi necelými dvaceti a necelými třiceti lety. 3 Po tomto věku ženská atraktivita pozvolna klesá a kolem padesátky, průměrného věku menopauzy, dramaticky akceleruje. |
VĚK Při výběru stabilního partnera se muži a ženy liší především v tom, jaký význam přikládají faktoru věku. Zatímco pro muže je při výběru dlouhodobé partnerky věk ženy nejdůležitějším kritériem, pro ženy nehraje takovou roli. Tento rozdíl je způsoben především skutečností, že fertilní období žen je omezeno na relativně krátkou dobu, ale plodnost mužů se podstatně nesnižuje ani ve vyšším věku (nejméně do 60 let). Vyšší věk navíc může znamenat i vyšší postavení v sociální hierarchii a z něj odvozený výhodnější přístup ke zdrojům. |
|
POSTAVA Nepedofilní heterosexuální muži dále preferují ženy s průměrnou hmotností |
MAJETEK Právě signály svědčící o přístupu muže ke zdrojům, které zároveň potvrzují budoucí nebo aktuální finanční zajištění partnera, jsou u žen pro výběr dlouhodobého partnera nejdůležitější. I když vyššího postavení a majetku dosahují muži zpravidla až ve vyšším věku, mladí muži mohou signalizovat svůj potenciál přístupu ke zdrojům, tzv. RHP (Resource Holding Potential) samozřejmě také. Tento potenciál může zahrnovat různé indikátory - patří mezi ně například rodinné zázemí, vzdělání, profese, inteligence, aspirace. Není vůbec překvapující, že ženy při popisu ideálního partnera obvykle zmiňují právě tyto atributy. |
|
PRSA Dalším ukazatelem ženské atraktivity je pro muže do jisté míry velikost ňader. Většina současných mužů našeho kulturního okruhu preferuje poněkud nadprůměrné velikosti ňader, nicméně tato preference není historicky ani transkulturálně stálá. Spíše než velikost je pro atraktivitu poprsí rozhodující tonus ňader, který na rozdíl od velikosti souvisí s věkem ženy a s její plodností. |
DÁRKY Ženám, které se snaží získat pro dlouhodobé partnerství, musí muži signalizovat nejen to, že mají přístup ke zdrojům, ale také ochotu podělit se o ně. Dokazují tím, že budou v budoucnu ochotni investovat do partnerky i do jejích potomků čas, city, peníze a energii. Přirozený výběr proto zvýhodňuje muže, kteří dovedou projevovat (předstírat) svou vytrvalou oddanost, ale i lásku k dětem. |
|
ZDRAVÍ Podobně jako obezita, která zvyšuje WHR, má na atraktivitu (a také na plodnost) žen negativní vliv zjevná podvýživa nebo nemoc. Spolehlivým indikátorem zdravotního stavu a tím pádem i klíčem k posuzování atraktivity jsou viditelné vnější tělesné znaky, například zkažené zuby, mastné a slepené vlasy, sinalá kůže. |
VZHLED Pokud žena nehledá dlouhodobé partnerství, důležitější než sociální status pro ni může být vzhled muže. Nejvýznamnější jsou pak pro ni vzhledové charakteristiky souvisejí |
|
VŮNĚ Velkou roli hraje v lidské sexualitě také čich, a proto vzbuzují sexuální zájem mužů i odoranty. Tyto látky produkují postpubertální ženy vaginální sekrecí, v podpažních žlázách a ve žlázkách kolem dvorců bradavek. |
VŮNĚ Dalším ukazatelem fyzické atraktivity mužů je jejich tělesný pach - odoranty jsou sexuálně dimorfní a zároveň informují také o imunologickém statusu jedince. Ženy jsou přitom odoranty více ovlivnitelné než muži. |
|
CHOVÁNÍ Mnohé výzkumy prokazují, že uprostřed menstruačního cyklu, tedy v období kolem ovulace (maximální fertility), ženy odhalují nejvíce své kůže a nejvíce se malují, nosí nejprovokativnější oblečení a více šperků než jindy, nejčastěji navštěvují bary nebo restaurace, jsou sexuálně vzrušivější, mají více erotických fantazií, více masturbují, ale také jsou nejvíce nevěrné. A to aniž by si toho byly vědomy, protože většinou netuší, kdy u nich dochází k ovulaci. Tyto výkyvy v chování se projevují podstatně méně u žen, které žijí v trvalém partnerském svazku nebo u nichž je přirozený hormonální cyklus potlačen užíváním hormonální antikoncepce. |
CHOVÁNÍ Ženy jsou citlivé i na behaviorální indikátory signalizující zdravotní stav a sociální vizibilitu mužů. K behaviorálním indikátorům patří také sexuální „agresivita" muže. V této souvislosti je zajímavé zjištění, že mnohé ženy sexuálně vzrušuje představa znásilnění. Určitý stupeň sexuální agresivity muže tedy může vést k jeho většímu reprodukčnímu zdaru. Dle evoluční teorie „Sexy Sons" totiž synové sexuálně agresivních otců budou nejspíš rovněž sexuálně agresivnější, což je i v zájmu jejich matek. Navíc výzkumy potvrzují, že přibližně 40 % žen v USA řekne někdy „ne", i když ve skutečnosti myslí „ano". 10 U čínských žen to bylo pouze 30 %, ale u Rusek až polovina. |
Malé drama flirtu
Ženy rozhodně nejsou pouhými pasivními objekty mužské aktivity a na procesu sbližování aktivně participují. Svobodní muži a ženy se obvykle setkávají na místech vhodných k seznámení (bary, parky, korza), kde je hlavním úkolem ženy být viděna a hlavním úkolem mužů zpozorovat ji a vyvinout akci. Na tomto základě vznikne jako první oční kontakt.
Od této chvíle je chování dvojice předvídatelné a řídí se stejnými pravidly v kosmopolitních velkoměstech Západu i v indiánských vesnicích v amazonské džungli. Pokud je oční kontakt vzájemně udržen a eventuálně doprovázen úsměvem, je vlastně předehrou přiblížení. Otevření konverzace pak může být úplně banální, například otázkou „kolik je hodin". Důležitý zde není obsah sdělení, ale vokální podbarvení, tón hlasu. V případě, že dialog pokračuje, rytmus řeči postupně akceleruje, je doprovázen prohloubeným dýcháním, zvýšením hlasitosti i naléhavosti, a to nezávisle na důležitosti obsahu. Pokud přitom oba účastníci sedí, nastavují se tak, aby byli tváří v tvář, a posunují se blíže k sobě. Přitom si jazykem navlhčují rty. Jakoby pro větší pohodlí si odkládají či vyhrnují části oděvu, odhalují si kůži hlavně kolem krku a na ramenou. Mění polohu paží a nohou, jejich gesta jsou rozmáchlejší, a tak se občas dotknou toho druhého. Aniž by si to uvědomovali, zrcadlí vzájemně svá gesta a jejich těla se postupně synchronizují v předvídání recipročních pohybů při líbání, předehře a souloži. Tyto procesy jsou doprovázené zvýšením tepu, zrychleným dýcháním a pocením.
Podobné flirtování probíhá ve zkrácené podobě i mezi milenci či manželi, u nich však vede rychleji k tělesnému kontaktu a k souloži. Vynechání této fáze přitom může způsobit, že je soulož dysfunkční nebo že představuje spíše nepříjemný zážitek (hlavně pro ženu).
Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.
Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha